Národní mise pro zvýšenou účinnost - National Mission for Enhanced Efficiency

Národní mise pro zvýšenou energetickou účinnost (NMEEE) je jednou z osmi misí v rámci Národní akční plán pro změnu klimatu.[1][2] přijatá indický vládu na podporu trhu s energetickou účinností podporou inovativních politik a účinných tržních nástrojů. Jeho kořeny spočívají v obecném cíli zákona o úspoře energie z roku 2001.[3] Dokument o misi, který byl schválen v roce 2010, stanovil obrovský potenciál energetické účinnosti Indie, který se týkal Rs. 74 000 crores.[4] Mise po svém dokončení předpokládá dosažení celkového vyloučeného zvýšení kapacity o 19 598 MW, úspory paliva přibližně 23 milionů tun ročně a snížení emisí skleníkových plynů o 98,55 milionu tun ročně.[4] Nedávný Světová banka Studie odhaduje, že trh s energetickou účinností země je na 1,6 lakh crores.[5]

Pozadí

Indická vláda, předseda vlády pro změnu klimatu, zahájila národní akční plán pro změnu klimatu[2] (NAPCC) dne 30. června 2008.[6] NAPCC je mnohostranný přístup s osmi zdůrazněnými misemi zaměřenými na energetickou účinnost, obnovitelnou energii, přírodní zdroje a udržitelnost.

NAPCC uznává energetickou účinnost jako důležitou páku k řešení problému změny klimatu. Národní mise pro zvýšenou energetickou účinnost (NMEEE) je zaměřena na podporu trhu s energetickou účinností podporou inovativních politik a účinných tržních nástrojů. Mise má své kořeny v zákoně o úspoře energie, který byl přijat v roce 2001, aby přijal zásady účinnosti a zachování při využívání energetických zdrojů. Zákon o úspoře energie vedl k vytvoření statutárního orgánu, Bureau of Energy Efficiency (BEE)[3] se specializovanými pravomocemi a povinnostmi podporovat energetickou účinnost a zachování energie v různých odvětvích hospodářství. NMEEE podporuje cíl zákona o úspoře energie zaměřením na posílená opatření v oblasti energetické účinnosti se čtyřmi konkrétními iniciativami v jeho celkovém rozsahu. The Ministerstvo moci, indická vláda,[7] prostřednictvím Bureau of Energy Efficiency (BEE) dohlíží na pokrok mise NMEEE.

Iniciativy plánované v rámci NMEEE

NMEEE zahrnuje čtyři konkrétní iniciativy v oblasti energetické účinnosti. Tato posílená opatření v oblasti energetické účinnosti jsou zaměřena na usnadnění energeticky náročných průmyslových odvětví (průmyslová odvětví, která ve výrobním procesu spotřebovávají velké množství energie) ke snížení jejich energetické stopy a katalyzování investic v odvětví energetické účinnosti.

  • Proveďte Achieve and Trade (PAT): Přiřazení cílů snižování energie velkým energeticky náročným průmyslovým odvětvím a distribuce certifikátů úspory energie (ESCerts) po dosažení cílů. S těmito ESCerts lze poté obchodovat.
  • Transformace trhu pro energetickou účinnost (MTEE): Podpora přijetí energeticky účinných zařízení a zařízení prostřednictvím inovativních obchodních modelů.
  • Platforma pro financování energetické účinnosti (EEFP): Zvyšování důvěry finančních institucí a investorů v podporu iniciativ v oblasti energetické účinnosti.
  • Rámec pro ekonomický rozvoj energetické účinnosti (FEEED): Podpora iniciativ v oblasti energetické účinnosti zajištěním proti investičním rizikům.

Níže uvedené schéma shrnuje cíle těchto zlepšených iniciativ v oblasti energetické účinnosti. Stručný přehled čtyř iniciativ v rámci NMEEE.

Stručný přehled čtyř iniciativ v rámci NMEEE

Proveďte Achieve and Trade (PAT)

Průmysl spotřebovává asi 40-45% z celkové konečné spotřeby energie v Indii,[8] což z něj činí největší odvětví, pokud jde o příspěvek k energetické a environmentální stopě země. Schéma Perform Achieve and Trade (PAT) v rámci mise NMEEE je regulačním nástrojem, který poskytuje inovativní tržní mechanismus ke snížení energetické stopy průmyslového sektoru. Energeticky náročná průmyslová odvětví jsou vybrána a jsou jim přiřazeny cíle pro snížení specifické spotřeby energie s poskytnutím certifikátů o úspoře energie, s nimiž lze obchodovat.

Zákon o úspoře energie z roku 2001 poskytuje ústřední vládě pravomoc specifikovat jakékoli odvětví jako „určeného spotřebitele“ na základě jeho energetické spotřeby nebo potenciálu energetické účinnosti. Schéma PAT stanoví povinnost pro tyto určené spotřebitele účastnit se programu a dosáhnout požadovaných cílů pro snížení konkrétní energie během tří let. Na konci tří let jsou úspory energie dosažené průmyslovými odvětvími ověřovány týmem akreditovaných energetických auditorů jmenovaných Úřadem pro energetickou účinnost. Jakmile jsou úspory energie ověřeny, vydává ministerstvo energetiky, osvědčení o úsporách energie (ESCerts) určeným spotřebitelům. Indie. Tyto ESCerts jsou poté způsobilé k obchodování na dvou burzách vis-a-vis Indická energetická burza (IEX)[9] and Power Exchange India Limited (PXIL)[10] nebo mohou být také prodány určeným spotřebitelům, kteří nejsou schopni splnit své cíle v oblasti úspory energie.

Schéma PAT rovněž stanoví ustanovení o pokutě pro ty určené spotřebitele, kteří po provedení opatření a nákupu ESCerts nejsou schopni splnit požadované cíle.

Stav a úspěchy PAT

PAT cyklus I - První fáze cyklu PAT byla provedena v letech 2012-13 až 2014–15. V této fázi bylo pro snížení jejich specifické spotřeby energie vybráno 478 jmenovaných spotřebitelů (DC). Tyto DC pokrývaly osm energeticky nejnáročnějších sektorů, které zahrnovaly hliník, cement, chlor-alkálie, hnojiva, železo a ocel, papír a celulózu, tepelnou elektrárnu a textil. Cíle stanovené v rámci první fáze se rovnaly 6,68 milionu tun ropného ekvivalentu (špička), zatímco skutečné úspory byly vykázány jako 8,67 mtoe, což odpovídá 9 500 korejům peněžní hodnoty.[11] Kromě úspor energie, PAT Cycle - jsem vyústil ve snížení emisí CO2 o 31 milionů tun a přinesl investice ve výši 24 500 INR[12] v energetické účinnosti.

PAT cyklus II - Druhá fáze cyklu PAT byla zavedena na období 2016–17 až 2018–19. Fáze byla rozšířena tak, aby zahrnovala nové určené spotřebitele z dřívějších osmi sektorů a tři nové sektory - železniční, rafinérské a distribuční společnosti (DISCOMs), přičemž celkový počet dosáhl 621 DC. Druhá fáze PAT má odhadovanou cílovou úsporu 8,87 mtoe.[13]

Cyklus PAT III - Třetí fáze bude zavedena na období 2017-18 - 2019-20 a jejím cílem je snížit spotřebu energie u 116 nových určených spotřebitelů. Odhadované cílové úspory pro třetí fázi jsou v letech 2019–20 řádově 1,06 mtoe.[13]

Transformace trhu pro energetickou účinnost (MTEE)

Cílem této iniciativy je posílit přijetí energeticky účinných zařízení a přístrojů vývojem inovativních obchodních modelů, které zlepšují jejich cenovou dostupnost. Iniciativa se zaměřuje na koordinaci mezi více zúčastněnými stranami s cílem zajistit vývoj technologií, které přeskočí stávající standardy nízké účinnosti a kvality a zajistí lepší úspory energie a snížení emisí. Dva programy, které byly vyvinuty v rámci tohoto režimu, zahrnují:

  • Bachat lampa Yojana (BLY): Lampa Bachat Yojana[14] režim byl zahájen v roce 2009 na podporu přijetí kompaktních zářivek (CFL) namísto žárovek. Toho bylo dosaženo tím, že spotřebitelům nabízíme CFL za stejnou cenu jako žárovky. Tento režim prošel od svého založení v roce 2009 neustálým pokrokem a úpravami. V roce 2015 zavedená vláda přejmenovala program osvětlení energetické účinnosti na program domácího osvětlení efektivní. Dne 1. Května 2015 zahájil předseda vlády Narendra Modi Unnat Jeevan by Dostupné LED pro všechny (UJALA)[15] program, který nahradí systém Bachat Lamp Yojana, na podporu používání účinnějšího LED osvětlení pro domácnosti.
  • Program velmi efektivního vybavení (SEEP): Program vysoce efektivního vybavení[16] si klade za cíl zlepšit energetickou účinnost domácího sektoru podporou vývoje vysoce účinných spotřebičů. V rámci tohoto programu jsou výrobci motivováni vládou k začlenění technologického pokroku a zvýšení standardů účinnosti zařízení. Společnost BEE spustila program v pětiletém plánu XII se zaměřením na stropní ventilátory, s ohledem na jeho široké využití a dopad na domácí spotřebu energie.

Platforma pro financování energetické účinnosti (EEFP)

Iniciativa platformy pro energetickou účinnost (EEFP) mise NMEEE je zaměřena na katalyzování financí pro sektor energetické účinnosti řešením překážek a výzev v rozvoji trhu a implementaci projektů. Poskytuje platformu pro finanční instituce, investory a vývojáře projektů, aby se zapojili do výměny znalostí o energetických aspektech, a tím zvýšili jejich důvěru v podporu projektů na úsporu energie a účinnost.[Citace je zapotřebí ]

V rámci této iniciativy podepsalo předsednictvo energetické účinnosti memoranda o porozumění s M / s. PTC India Ltd, M / s. SIDBI, HSBC Bank, Tata Capital a IFCI Ltd na podporu financování projektů energetické účinnosti.[17] Rovněž bylo podepsáno memorandum o porozumění s Indickou bankovní asociací pro provádění vzdělávacích programů pro plánované komerční banky s cílem dosáhnout lepšího porozumění financování energetické účinnosti, a tím urychlit projekty.[17]

Rámec pro energeticky efektivní ekonomický rozvoj (FEEED)

Iniciativa Rámec pro energeticky efektivní ekonomický rozvoj (FEEED) mise NMEEE se prostřednictvím inovativních fiskálních nástrojů zabývá obavami rizikových bank a investorů. V rámci této iniciativy BEE institucionalizovala dva typy fondů, aby chránila důvěru bank a investorů v projekty energetické účinnosti a zabránila pozastavení projektů z důvodu nedostatku finančních prostředků.

  • Částečný rizikový záruční fond pro energetickou účinnost (PRGFEE): Tento fond je určen na podporu bank a investorů nabízejících půjčky na realizaci projektů energetické účinnosti. Fond zaručuje krytí rizik ve výši 50% výše půjčky nebo 10 milionů rupií INR na projekt, podle toho, co je nižší.[18]
  • Fond rizikového kapitálu pro energetickou účinnost (VCFEE): Tento fond je určen k podpoře kapitálového financování v odvětví energetické účinnosti a tím ke snížení dopadu nedostupnosti dluhového financování pro malé společnosti a projekty. Fond poskytuje kapitálovou podporu na poslední míli pro úspěšnou realizaci projektů energetické účinnosti. To odpovídá ekvivalentu 2 rupií INR nebo 15% celkového kapitálu, podle toho, která hodnota je nižší.[19]

Reference

  1. ^ Národní akční plán pro změnu klimatu
  2. ^ A b „Národní akční plán pro změnu klimatu“.
  3. ^ A b „Zákon o ochraně energie - 2001“ (PDF).
  4. ^ A b „Ministry of Power, Govt. Of India - Energy Efficiency“.
  5. ^ „Studie Světové banky fixuje indický trh energetické účinnosti na Rs. 1,6 Lakh Crores“.
  6. ^ „International Energy Agency - Policies and Measures Database - National Action Plan on Climate Change“.
  7. ^ „Energy Efficiency, Ministry of Power, Govt. Of India“.
  8. ^ „Energy Statistics 2017, Central Statistics Office, Ministry of Statistics and Program Implementation, Govt. Of India“ (PDF). Energetická statistika 2017.
  9. ^ „Indická energetická burza (IEX)“.
  10. ^ „Power Exchange India Limited (PXIL)“.
  11. ^ „Achievements under Perform Achieve and Trade (PAT), Bureau of Energy Efficiency“ (PDF). Úspěchy v rámci Provedení dosažení a obchodování (PAT).
  12. ^ "PAT | Úřad pro energetickou účinnost".
  13. ^ A b "Cyklus PAT | Úřad pro energetickou účinnost".
  14. ^ „Program Bachat Lamp Yojana, Úřad pro energetickou účinnost“.
  15. ^ „Program UJALA, Govt. Of India“.
  16. ^ „Super Efficient quipment Program, Bureau of Energy Efficiency“.
  17. ^ A b „Platforma pro financování energetické účinnosti (EEFP), Úřad pro energetickou účinnost“.
  18. ^ „Částečný rizikový záruční fond pro energetickou účinnost (PRGFEE)“ (PDF). Garanční fond částečného rizika pro energetickou účinnost (PRGFEE).
  19. ^ „Fond rizikového kapitálu pro energetickou účinnost (VCFEE)“ (PDF). Fond rizikového kapitálu pro energetickou účinnost (VCFEE).

externí odkazy