Naklo, Naklo - Naklo, Naklo
Naklo | |
---|---|
Naklo Umístění ve Slovinsku | |
Souřadnice: 46 ° 16'29,69 ″ severní šířky 14 ° 19'3,45 ″ V / 46,2749139 ° N 14,3176250 ° ESouřadnice: 46 ° 16'29,69 ″ severní šířky 14 ° 19'3,45 ″ V / 46,2749139 ° N 14,3176250 ° E | |
Země | Slovinsko |
Tradiční region | Horní Kraňsko |
Statistická oblast | Horní Kraňsko |
Obec | Naklo |
Plocha | |
• Celkem | 3,9 km2 (1,5 čtverečních mil) |
Nadmořská výška | 407 m (1335 stop) |
Počet obyvatel (2012) | |
• Celkem | 1,717 |
[1] |
Naklo (výrazný[ˈNaːklɔ]; Němec: Naklas[2]) je největším městem a sídlem Obec Naklo v Slovinsko. Kromě hlavní osady, dříve známé jako Veliko Naklo[2][3] (Němec: Großnaklas),[2] zahrnuje osady Malo Naklo (Němec: Kleinnaklas),[2] Pivka (Němec: Piuka),[2] a Podreber.[4]
název
Naklo byl poprvé zmíněn v písemných pramenech v roce 1241 jako Nacel (a jako Nakel v roce 1252, Nachil v roce 1317, Nakal v roce 1320, Nackel v roce 1323 a Nakel v roce 1328). Název Naklo se objevuje jinde ve Slovinsku a v jiných slovanských zemích - například Nakło (Polsko) a Náklo (Česká republika). Název je odvozen od * nakъlo, fúzovaný tvar, který ztratil skloňování z předložkové fráze * na kъlě „na (písečné) plivat v řece“, což odkazuje na umístění osady.[5] Město bylo známé jako Naklas v němčině v minulosti.[2]
Dějiny
Naklo bylo vypleněno osmanskými silami v roce 1475. V červnu 1809 bylo město vypleněno francouzskými jednotkami. Lupení bylo v této oblasti dlouhodobým problémem a v jeho blízkosti se uchýlili místní bandité Udin Woods (slovinština: Udin boršt). Naklo nechal v 18. století instalovat jeden z prvních vodovodních systémů ve Slovinsku, a to díky úsilí Jurij Voglara (1651–1717), který chtěl dosáhnout svého cíle. Během druhé světové války obklíčily německé síly Naklo sítí bunkrů a drátěných zábran a založily velitelství pro SS pluk ve městě.[4]
Kostel
Místní kostel je zasvěcen sv. Petrovi. Jedná se o barokní stavbu, která byla renovována po požáru v roce 1843. Oltářní obraz je od Leopolda Layera (1752–1828) a křížovou cestu namaloval Janez Wolf (1825–1884).[4]
Pozoruhodné osoby
Pozoruhodné osoby, které se narodily nebo žily v Naklo, zahrnují:
- Leopold Ješe (1886–1958), lékař[4]
- Tomo Križnar (narozen 1954) spisovatel a mírový aktivista[6]
- Jernej Legat (1807–1875), terstský biskup[4]
- Jernej Pavlin (1881–1963), stenograf[4]
- Jože Pavlin (1875–1914), sochař[4]
- Jurij Voglar (také znám jako Carbonarius) (1651–1717), lékař a diplomat[4]
- Franz Wrenk (1766–1830), rytec[4]
Reference
- ^ Statistický úřad Slovinské republiky
- ^ A b C d E F Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. 1906. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna, str. 54.
- ^ Radmannsdorf (mapa, 1: 75 000). 1907. Vídeň: K.u.k. Militärgeographisches Institut.
- ^ A b C d E F G h i Savnik, Roman (1968). Krajevni leksikon Slovenije, sv. 1. Ljubljana: Državna založba Slovenije. p. 164.
- ^ Snoj, Marko. 2009. Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Ljubljana: Modrijan and Založba ZRC, s. 279–280.
- ^ „Tomo Križnar - humanitarni aktivist“ (ve slovinštině)
externí odkazy
- Média související s Naklo na Wikimedia Commons
- Naklo na Geopedii