My Sons Story - My Sons Story - Wikipedia
První vydání | |
Autor | Nadine Gordimer |
---|---|
Země | Jižní Afrika |
Vydavatel | Farrar, Straus a Giroux |
Datum publikace | 1990 |
Typ média | Tisk (Vázaná kniha & Brožura ) |
Stránky | 277 stran |
ISBN | 978-1439508930 |
Příběh mého syna je devátým románem jihoafrického romanopisce Nadine Gordimer. Bylo napsáno na konci Stav ohrožení a poprvé publikováno v roce 1990. Hned příští rok byl Gordimer oceněn cenou Nobelova cena za literaturu a Švédská akademie výslovně citovala Příběh mého syna ve své tiskové zprávě označili za „důmyslnou a odhalující a zároveň fascinující“.[1]
Příběh mého syna vypráví příběh rodiny rozervané nedovolenou láskou, politickým bojem a Apartheid. Sonny, vzdělaný učitel, který je podle jihoafrického práva klasifikován jako Barevný, je pomalu vtahován do boje proti bílému režimu. Nemůže tento boj sdílet se svou rodinou, má poměr s jednou osobou, se kterou může mluvit, s bílým sociálním pracovníkem. Nevěděl o něm, že jeho rodina zjistila aféru a byla sama vtažena do boje proti apartheidu. Jejich životy byly, podle Gordimerových slov, „určeny bojem za svobodu, protože dny obyvatel pouště jsou určovány bojem proti žízni a životy obyvatel uprostřed sněhu a ledu bojem proti otupujícímu chladu.“[2]
Polovina románu je napsána v první osobě a vypráví příběh očima Sonnyho syna Willa. Román otevírá Willův objev Sonnyho cizoložství. Willovy city jsou vášnivé a konfliktní, protože láska a nenávist k Sonnymu se spojují na hranici, kde se mísí veřejná politika se soukromou vášní. „Srdce a duše tohoto brilantně sugestivního a známého románu,“ napsal Robert Coles v New York Times „je jeho odvážným zkoumáním takových záležitostí, domýšlivostí a podvodů, které informují životy nejen obyčejných lidí, ale i těch, které my ostatní investujeme s takovým majestátem a bázní.“[3]
Reference
- ^ Tisková zpráva o Nobelově ceně
- ^ Příběh mého syna, str. 276
- ^ New York Times Book Review 1990