Musterschule - Musterschule

Musterschule
Musterschule 01.jpg
Musterschule
Adresa
Oberweg 5–9

Frankfurt

Německo
Souřadnice50 ° 7'19 ″ severní šířky 8 ° 41'8 ″ východní délky / 50,12194 ° N 8,68556 ° E / 50.12194; 8.68556Souřadnice: 50 ° 7'19 ″ severní šířky 8 ° 41'8 ″ východní délky / 50,12194 ° N 8,68556 ° E / 50.12194; 8.68556
Informace
Typ školyTělocvična
Založený18. dubna 1803; Před 217 lety (1803-04-18)
JazykNěmec
KampusMěstský
webová stránkawww.musterschule.de

The Musterschule („modelová škola“) je a tělocvična v Frankfurt. Bylo založeno 18. Dubna 1803 Wilhelm Friedrich Hufnagel jako Realschule a je po Frankfurtu druhou nejstarší vysokou školou ve Frankfurtu Lessing Gymnasium. Obdrželo to jméno Musterschule kvůli experimentu a progresivní škola založená na Johann Heinrich Pestalozzi vzdělávací nápady. V souladu s touto tradicí byla škola pojmenována jako "centrum pro." hudební výchova a nadané vzdělání „hesenským ministerstvem kultury. Od 19. století je v Německu i v zahraničí proslulý jako pokrokový Realgymnasium.[1] Musterschule je sousedem Filantropin, renomovaná židovská škola založená Mayer Amschel Rothschild, který se nachází na druhé straně Eckenheimer Landstraße.

Dějiny

Škola byla založena jako soukromá škola poté, co Wilhelm Friedrich Hufnagel, Friedrich Maximilian von Günderrode a Simon Moritz von Bethmann za tímto účelem shromáždil finanční prostředky. Jeho prvním učitelem byl Friedrich Vertraugott Klitscher (1772–1809), zastánce Pestalozzi. Škola měla zpočátku devět žáků a sídlila v Rotkreuzgasse – 6. Od svého založení byla škola koedukované a tak měli jak muže, tak ženy. Počáteční školné bylo 15 Gulden, z roku 1807 25 zlatých.[2]

V roce 1805 byl Klitscher následován Friedrich Wilhelm August Fröbel jako ředitel školy. V roce 1806 se škola přestěhovala do Große Friedberger Gasse. K roku 1805 měla škola 130 žáků, od roku 1812 měla 350 žáků a od roku 1819 měla 555 žáků, z toho 212 dívek. V roce 1819 Musterschule se stala státní školou v tehdejším samostatném městský stát z Frankfurtu a jeho učiteli se stali státní úředníci.

Škola byla umístěna v Mauerweg, v budovách proudu Klingerschule, od 1880 do 1901. V roce 1901 se škola přestěhovala do svého současného umístění v Frankfurt-Nordend. The Filantropin Frankfurtská nejznámější židovská škola, krátce poté, co se přestěhovala do sousední budovy přes ulici. Musterschule měla také vysoký podíl židovských žáků, kolem 20%, až do 30. let, kdy byli nacisty postupně vytlačováni. Většina z nich patřila rodinám, které ve Frankfurtu žily delší dobu.[3]

Škola úzce spolupracuje s Hochova konzervatoř a s Elisabethenschule, gymnázium vytvořené v roce 1876 jako vyšší dívčí škola z dívčího oddělení Musterschule.

Pozoruhodní učitelé

Friedrich Fröbel

Absolventi

Hila Bronstein

Literatura

  • Festschrift zur Hundertjahrfeier der Musterschule (Musterschule und Elisabethenschule) ve Frankfurtu nad Mohanem Hlavní 1803–1903. Frankfurt 1903
  • Max Walter: Erziehung der Schüler zur Selbstverwaltung am Reform-Realgymnasium "Musterschule" Frankfurt nad Mohanem, Weidmann, Berlín 1919
  • Peter Müller (ed.): Vom Werden, Wirken und Wesen der Musterschule zu Frankfurt a. M .: Festgabe zum 125jährigen Jubiläum 1803–1928
  • Kuno Banholzer (ed.): Festschrift des Realgymnasiums Musterschule zur 150-Jahrfeier 1803–1953. Rauch, Frankfurt nad Mohanem 1953
  • Dieter Kallus, Eberhard Aulmann (ed.): Musterschule 1803–2003: Festschrift zum 200-jährigen Bestehen des Gymnasiums ve Frankfurtu nad Mohanem, Frankfurt nad Mohanem 2003

Reference

  1. ^ Gerhard Menk, Vom Bismarckianer zum Liberalen: der Politiker und Lehrer Otto Hufnagel (1885–1944) ve Waldecku a Frankfurtu nad Mohanem, Elwert, 2006, s. 716
  2. ^ Heinrich Meidinger, Frankfurtská gemeinnützige Anstalten: eine historisch-statistische Darstellung der milden Stiftungen, Stipendien, Wittwen u. Waisen-, Hülfs- und Sparkassen, Vereine, Schulen atd. ; nebst einem geschichtlichen Ueberblick der in dieser Stadt erschienenen periodischen Schriften und Lokalblätter; von der ältesten bis auf die gegenwärtige Zeit, Frankfurt nad Mohanem 1845, s. 291–299
  3. ^ 150 Namen gegen das Vergessen
  4. ^ Stephan Zind
    Frankfurtská hudební akademie

externí odkazy