Mustafa Busuladžić - Mustafa Busuladžić

Mustafa Busuladžić

Mustafa Busuladžić (1. dubna 1914-29. Června 1945) byl a Jugoslávská spisovatel, vědec a jeden z předních muslimských a Bosniak intelektuálové v období mezi dvěma světovými válkami. Byl nositelem myšlenky nacionalistického a panislámského hnutí Mladí muslimové (Mladi muslimani),[1][2][3][4][5][6][7] stejně jako antikomunista.[8][9][10] Kromě rodné bosenské mluvil také arabsky, turecky, německy, francouzsky a italsky.[11]

Životopis

Busuladžić se narodil 1. dubna 1914 ve vesnici Gorica poblíž Trebinje, syn obchodníka Smail a Eminy. Jeho sourozenci byli bratři Murat (nar. 1912), Mahmut (nar. 1919) a Asim (nar. 1926, zabiti během druhé světové války v červnu 1945) a sestry Dika (nar. 1916) a Remza (nar. 1929).

Navštěvoval mekteb a základní školu v jeho rodném městě, poté šel do Travnik kde se zapsal do Elči Ibrahim Paša Medresa. Po jednom nebo dvou letech strávených v Travniku madrasa, přešel na další vzdělávání v Gazi Husrev-žebrat je madrasa v Sarajevo kde promoval v roce 1936. Jako student střední školy publikoval své texty v Islamski sklo, Novi Behar, Obzor, Svijest, El-Hidaja, Glasnik VIS-a, Naše domovina a další publikace.[12]

Byl ženatý s Zehra Šestić z Zenica. Měli dvě děti Lejla (zemřel v roce 2010) a Muhamed, kterému bylo pouhých pět měsíců, když byl popraven jeho otec.

Po absolvování madrasy se zapsal na islámskou školu šaría v Sarajevo, kterou ukončil v roce 1941. Poté strávil dva roky v Řím na postgraduálním studiu v orientalismus. Poté pracoval jako spolupracovník italských recenzí Mondo Arabo a Oriente Moderno. Pracoval v Římě jako překladatel zpráv a reproduktor rozhlasové stanice. Byl zaměstnán v Sarajevo jako profesor na šaríi Tělocvična, a pracoval na částečný úvazek v ženské madrase, reálném gymnáziu a střední technické škole. Psal a překládal mnoho kromě pedagogických a pedagogických prací.

V době, kdy mladí muslimové působili jako pobočka El-Hidaje, organizace islámského duchovenstva v Nezávislý stát Chorvatsko, Mustafa Busuladžić byl jejich oficiálním prezidentem v Sarajevo (po Kasimu Dobračovi a na návrh Mehmed Handžić ). Mustafa Busuladžić byl jedním z muslimských spisovatelů v Bosně a Hercegovině a jeho opus uvádí brožuru „Muslims in Soviet Russia“ (Muslimové v sovětském Rusku) (Muslimani u Sovjetskoj Rusiji) popisující obtížnou situaci muslimů v EU Ruská říše to se ještě zhoršilo po Bolševici se dostal k moci. Ve své recenzi publikované v Osvit po perzekuci Židů v Sarajevu napsal:

Kod nas su se ljudi borili protiv Židova i njihovih špekulacija, protiv njihovih prevara i izrabljivanja. Njih je nestalo iz čaršije, ali je u čaršiji ostao židovski duh špekulacije, podvaljivanja, nabijanja cijena i lihvarenja u tolikoj mjeri da pokvarenost podmínih trgovaca, bez obzira na vjeru, zasjenjuje rad nestalih Židova.[13]

— 
Lidé mezi námi bojovali proti Židům a jejich spekulacím, proti jejich podvodům a vykořisťování. Zmizely z čaršijas (tržiště), ale v čaršija zůstal židovským duchem spekulací, zběhnutí, podplácení cen a loajality do té míry, že korupce některých obchodníků, bez ohledu na náboženství, zastiňuje práci chybějících Židů.

Soud

Vzhledem k tomu, že Busuladžić byl jedním z odpůrců komunismu, což potvrdil zveřejněním prací o muslimech v Sovětském svazu, po osvobození Sarajeva a příchodu komunisty byl v polovině dubna 1945 zatčen a dne 22. –23. Května v tehdejších kasárnách Osman-Pasha. Byl obžalován jako spolupracovník okupanta kvůli spolupráci s Jeruzalém Mufti a člen SS Amin al-Husseini, a protože byl učitelem ve škole divizí SS. Jako důkaz prokurátor podal antikomunistickou brožuru „Muslimové v sovětském Rusku“, kopii protibiblického dopisu Mehmeda Handžiće, který byl přeložen a předán al-Husseinimu, kopii dopisu, který předal muftí pro vězně uvězněné v Záhřeb, článek Naše tolerance publikovaný v Osvit což naznačuje, že Židé jsou společnými nepřáteli Arabů, muslimů a křesťanů a pozdravný dopis, napsaný 11. května 1941 na slavnostním zasedání El-Hidaje adresováno vedoucímu NDH Ante Pavelić, místopředseda vlády nezávislého státu Chorvatsko Osmanbeg Kulenović, ministr obrany a ministr pro poradenství a vzdělávání Mile Budak a admirál Ademagi Mešić, jakož i protisrbský projev přednesený před Císařova mešita v Sarajevu. Bojový soud ho souzen s Atifem Hadžikadićem, společně se starostou byl odsouzen k trestu smrti střelbou. Střelba byla provedena v noci v sarajevské osadě Velešići za vlakovým nádražím.[15]

Kontroverze

Dnes jedna ulice v osadě Breka Koševo je pojmenován po něm. Ulice byla dříve pojmenována po národním hrdinovi SFRY, Fuad Midžić.[16]

Základní škola Dobrosevići v obci Novi Grad, Sarajevo v roce 2016 změnila svůj název na veřejnoprávní základní školu „Mustafa Busuladžić“, což vyvolalo neshody mezi zástupci zastupitelstva města Novi Grad.

Bibliografie

  • Muslimani u Evropi - izabrani spisi, Sejtarija, 1997
  • Muslimani u Rusiji, 1997

Reference

  1. ^ Argumenti oko Mustafe Busuladžića: Zašto ste uvrijedili nevine žrtve i pravednike koji su nam spašavali obraz?
  2. ^ „Ambasadi SAD u BiH smeta antifašista Busuladžić, a prihvatljiv im je Draža Mihailović“. SAFF.ba. Citováno 2017-08-19.
  3. ^ „Mustafa Busuladžić: Naša tolerancija“. SAFF.ba. Citováno 2017-08-19.
  4. ^ „David Kamhi ugledni bosansko-sefardski intelektualac o Mustafi Busuladžiću“. AKOS.ba. Citováno 2017-08-19.
  5. ^ „Kako je i zašto osuđen Mustafa Busuladžić“. AKOS.ba. Citováno 2017-08-19.
  6. ^ "Mulaosmanović: Zaboravljanjem Spahe i Busuladžića Bošnjaci sami sebe ruše". klix.ba. Citováno 2017-08-19.
  7. ^ „MUSTAFA BUSULADŽIĆ - ALIM KOJI JE NADIŠAO SVOJE VRIJEME!“. bosnjaci.net. Citováno 2017-08-19.
  8. ^ „Na današnji dan, 29. 6. 1945. ubijen je Mustafa Busuladžić“. mm.co.ba. Citováno 2017-08-18.
  9. ^ „KAKO JE I ZAŠTO OSUĐEN MUSTAFA BUSULADŽIĆ“. STAV.ba. Citováno 2017-08-18.
  10. ^ "Prije 70 godina u Sarajevu kod Željezničke stanice strijeljan Mustafa Busuladžić". nap.ba. Citováno 2017-08-18.
  11. ^ „Kroz Mustafu Busuladžića do spoznaje o uzvišenosti istine“. AKOS.ba. Citováno 2017-08-18.
  12. ^ „Mustafa Busuladžić“. hanefijskimezheb.com. Citováno 2017-08-18.
  13. ^ Argumenti oko Mustafe Busuladžića: Zašto ste uvrijedili nevine žrtve i pravednike koji su nam spašavali obraz?
  14. ^ Argumenti oko Mustafe Busuladžića: Zašto ste uvrijedili nevine žrtve i pravednike koji su nam spašavali obraz?
  15. ^ „Mustafa Busuladžić - najbrilijantniji bošnjački um XX stoljeća čija je ideja nadživjela komunistički sistem koji ga je likvidirao“. bosnae.info. Citováno 2017-08-18.
  16. ^ Amer Tikveša (29. října 2013). „Bošnjaci i fašizam (Bosňané a fašismus)“. tacno.net. Citováno 5. listopadu 2018.

Další čtení

externí odkazy