Mustafa Band - Mustafa Band

Xhevdet Mustafa
Halit Bajrami u soudu

Mustafa Band byla skupina čtyř albánských exulantů, kteří chtěli zabít Enver Hoxha v roce 1982. Plán selhal a dva jeho členové byli zabiti a jeden zatčen.[1][2]

Členové

  • Sabaudin Hasnedar  † (Dino) - předseda skupiny. Narozený c. 1925, marginalizovaný komunista a přítel Halita, a uprchl s ním do Řecka v roce 1950. Po odchodu z Řecka mu byl z politických důvodů na několik let zakázán vstup do Spojených států a stal se majitelem komerční prádelny v Římě.
  • Xhevdet Mustafa  † (Billy) - narozen 1940, uprchl z Albánie v roce 1964 a přestěhoval se do Staten Island, New York, kde provozoval společnost na opravy automobilů. Mustafa byl spojován s Albánská mafie šéf Xhevdet Lika a získal financování od Leka I, korunní princ Albánie. Všichni údajně obchodovali s drogami a Mustafa již čelil obvinění z roku 1981 a uprchl ze země.[3] Ve věku 42 let vedl misi po boku Sabaudina.
  • Halit Bajrami (Alex) - narozen v roce 1925, přítel Sabaudina a uprchl s ním do Řecka v roce 1950. Halit se usadil na Novém Zélandu, kde se stal agentem Sigurimi albánská tajná policie. V době mise mu bylo 57 let.
  • Fadil Kaceli (Fred) - bratr malíře Sadik Kaceli. Datum narození neznámé. Fadil se usadil na Novém Zélandu. Po neúspěšné misi se vrátil na Nový Zéland.

Úkon

Ačkoli osobní motivy infiltrace nejsou jasné, bývalí členové a albánští prokurátoři se shodují, že cílem bylo zavraždění Hodži a myšlenka se vylíhla v roce 1975 při svatbě uchazeče o albánský trůn Král Leka I..[4] Předpokládalo se, že operaci podpořila Jugoslávie jako odvetu proti EU 1981 protestů v Kosovu.

Všichni čtyři se spojili v Itálii v roce 1982, kde získali zásoby. Halit byl informátor, který od Sigurimi získal souhlas s účastí na misi. Halit plánoval zajistit zajmutí skupiny zasláním podrobností o operaci do sídla agentury prostřednictvím kontaktů v Římě a Paříži.

Ačkoli se Fadil plánoval připojit k infiltraci, byl těsně před vypuštěním motorového člunu zraněn. Fadil se zotavil v Itálii a poté se vrátil do svého domova na Novém Zélandu. Zbývající partyzáni překročili Úžina Otranto a dorazil na albánské pobřeží v noci z 24. na 25. září 1982 poblíž Divjakë. Albánské síly byly upozorněny Halitem a hledaly skupinu na dvou přistávacích bodech, ale Xhevdet se rozhodl změnit plány kvůli Fadilovu ústupu. Xhevdet, Sabaudin a Halit přišli nezjištěni na břeh a zmizeli v lese Karavasta, asi 90 kilometrů od Tirany. Skupina byla vybavena puškami, pistolemi, dalekohledem, rádiovým vysílačem a penězi.[5]

Za úsvitu šli Xhevdet a Sabaudin prozkoumat a zabili dva hlídky, kteří je objevili. Vrátili se k Halitovi a o půl hodiny později se k nim přiblížil hlídkový člun a nařídil jim, aby se vzdali. Xhevdet zahájil palbu, zabil dva důstojníky a zajal rybáře. Vystoupili z lesa a pod rouškou policejní hlídky vyrazili po silnici směrem k Tiraně, debatující o tom, zda cestovat po silnicích nebo se dostat do Tirany ve stejný den. Té noci dorazili pozdě na malý most na severovýchod od Divjakë a odpočíval.

Následujícího rána vedl civilista tři členy gangu do města Rrogozhinë, kde našli vlakové nádraží. Halit zakoupil lístky na odpolední vlak do Tirany. Po dlouhém čekání skupinu oslovili policisté, kteří požádali Sabaudina o identifikaci. Halit odpověděl, že nemají žádné papíry a že jsou všichni sabotéři.[6]

Halita policisté vzali do vazby. Xhevdet uprchl a ukradl FSC Żuk dodávka. Sabaudin také uprchl a skočil do bunkr kde byl zajištěn odstup. Sabaudin se pokusil shromáždit síly, aby se k němu připojil na pochodu do Tirany, ale střelci ho při přestřelce zastřelili a spáchal sebevraždu.[7] Mezitím Xhevdet jel na jihozápad a zastavil se, aby unesl řidiče, který jel Lushnjë. Schoval se v rezidenci a vzal rodinu jako rukojmí na dvě hodiny. Xhevdet se zastřelil, když obrněné vozidlo srazilo jednu ze zdí.[4]

Následky

Halit, jediný přeživší ze tří, kteří přijeli do Albánie, byl zadržen k výslechu a v roce 1983 svědčil proti bývalému ministrovi obrany Kadri Hazbiu, který byl ze své funkce odvolán dne 10. října 1982 a byl podezřelý z práce pro Jugoslávii a CIA a z poskytnutí úkrytů pro skupinu.[8] Hazbiu byl usvědčen ze zneužití funkce a popraven v roce 1983. Halit Bajrami byl propuštěn a vrátil se do svého domova na Novém Zélandu. Hodža později zemřel na infarkt 11. dubna 1985.

Vyhoštěný Leka (I), korunní princ Albánie, popřel povolení operace s tím, že byla sebevražedná a byla provedena bez jeho vědomí.

Reference

  1. ^ „Zbulohen dokumentet e CIA-s dhe FBI-se per Xhevdet Mustafen“ (v albánštině). Shqiperia.com. Citováno 2015-07-09.
  2. ^ "Zëri i Kosovës - Themeluar më 1981 | Portali informativ Zeri i Kosoves" (v albánštině). Zeriikosoves.org. Archivovány od originál dne 2013-05-21. Citováno 2015-07-09.
  3. ^ „Balkánská smrt: albánská narko-mafie“. Serbianna. 2010-02-15. Archivovány od originál dne 24. 12. 2011.
  4. ^ A b „Nėna e Xhevdetit, misioni i pamundur nė negociatat me tė birin nė rrethim“. Infoarkiva (v albánštině). 8. 8. 2014. Archivovány od originál dne 2014-05-28.
  5. ^ Albánie ve dvacátém století, svazek III Owen Pearson, str. 642.
  6. ^ „Halit Bajrami Dëshmon Në Procesin Gjyqësor Kundër Kadri Hazbiut Në Vitin 1983“ [Halit Bajrami svědčí u soudu proti Kadri Hazbiu v roce 1983] (v albánštině).
  7. ^ „Xhevdet Mustafa, sot 29 vite nga zbarkimi nė Divjakė, zbulohet biseda me kunatin e Hazbiut“ [Xhevdet Mustafa, 29 let po přistání v Divjace, odhalil rozhovory se švagrem Hazbiuem]. Infoarkiva (v albánštině). 2011-09-25. Archivovány od originál dne 2014-05-28.
  8. ^ „Rrėfimi i Halit Bajramit: Unė, njeriu i Hazbiut nė bandėn e Xhevdet Mustafės“. Infoarkiva (v albánštině). 12. 8. 2011. Archivovány od originál 28. května 2014. Citováno 27. května 2014.