Mustafa Balbay - Mustafa Balbay
Mustafa Ali Balbay | |
---|---|
Člen Velkého národního shromáždění | |
Předpokládaná kancelář 12. června 2011 | |
Volební obvod | Izmir (II) (2011, Červen 2015, Listopad 2015 ) |
Osobní údaje | |
narozený | Burdur, krocan | 8. srpna 1960
Státní občanství | krocan |
Národnost | turečtina |
Politická strana | Republikánská lidová strana (CHP) |
Alma mater | Ege Üniversitesi İletişim Fakültesi |
obsazení | Novinář, spisovatel, turecký poslanec |
Ocenění | Sertel Demokrasi Ödülü, 2004 |
Podpis |
Mustafa Ali Balbay (narozen 8. srpna 1960 v Burdur ) je novinář, spisovatel a turecký poslanec. Jako hlavní politický korespondent v Ankaře pro levice Kemalista denní tisk Cumhuriyet, napsal pravidelný sloupek s názvem Gözlem kterou převzal od významného investigativního novináře Ugur Mumcu, který byl zavražděn v roce 1993. Balbay byl zatčen 5. března 2009 jako an Ergenekon tušit[1] v Odatv případ V srpnu 2009 byl odsouzen na 34 let a osm měsíců.
Novinářská kariéra
Mustafa Balbay zahájil svou novinářskou kariéru v roce 1980 jako studentský reportér místních novin Gazete Izmir. Příští rok byl každý den najímán středo-levou Milliyet do jejich izmirské kanceláře a později se přestěhoval do Cumhuriyet 'kancelář v Izmiru jako stálý dopisovatel. V roce 1985 se stal hlavním vyšetřovatelem stejných novin v Izmiru a v roce 1989 se přestěhoval do jejich ústředí v Ankaře, kde pracoval jako ředitel zpravodajství. V roce 1992 byl jmenován Balbay Cumhuriyet ředitel zpravodajství v Istanbulu. V roce 1993 byl jmenován hlavním politickým korespondentem v Ankaře pro levici Kemalista denní tisk Cumhuriyet. Později přednášel na Fakultě žurnalistiky Gazi University. Do roku 2009 měl také politickou talk show Ankara Rüzgari (Winds from Ankara), spolupředsedal novinář Emin Çölaşan, na Avrasya TV (UMĚNÍ). Po svém zatčení pokračoval v psaní svého pravidelného sloupku pro Cumhuriyet.
Případ Ergenekon
Mustafa Balbay je zadržen v rámci vládního vyšetřování údajných věcí Ergenekon spiknutí, které podle tvrzení orgánů bylo svrženo současnou tureckou vládou prostřednictvím vojenského puče.[2] Původně byl zadržen 1. července 2008, přiveden do Istanbulu a vyslýchán ohledně jeho zpravodajství a jeho vztahů s armádou a dalšími podezřelými z Ergenekonu. Policie prohledala jeho dům a kancelář v Ankaře v Cumhuriyet, zabavování počítačů a dokumentů. Propuštěn o čtyři dny později, Balbay byl zadržen podruhé v březnu 2009 a umístěn na Vězení typu Silivri F v Istanbulu před soudem. Byl převezen do samovazby 28. února 2011.[2] Jeho první pokus se objevil po devíti měsících zadržení.[3] Dne 25. února 2011 se předseda soudu Köksal Şengün oficiálně postavil proti jeho zadržení, avšak soud rozhodl, že ho bude zadržovat většinou hlasů.[3] Od října 2012 sdílel cele se zatčeným novinářem Tuncay Özkan.[4]
Právní poplatky
- být členem ozbrojené teroristické organizace
- pokus o svržení vlády
- provokující ozbrojené povstání
- nezákonné získávání, používání a ničení dokumentů týkajících se vládní bezpečnosti
- šíření utajovaných informací.
Důkazy proti Balbayovi sestávaly z dokumentů zabavených z jeho majetku a kanceláře, novinových zpráv, které produkoval, odposlouchávaných telefonních rozhovorů a tajně zaznamenávaných setkání s vysokými vojenskými a vládními úředníky.[2] Vláda ve své obžalobě tvrdila, že Balbay vedl podrobné záznamy o svých setkáních s vojenskými a politickými osobnostmi s úmyslem vyvolat převrat proti vládnoucí vládě AKP.
Obranná pozice
Mustafa Balbay popřel vládní obvinění. Ve sloupcích psaných z vězení a na soudních jednáních opakovaně uvedl, že zadržené poznámky a zaznamenané rozhovory týkající se jeho novinářské činnosti.[2] Pokud jde o nahrané rozhovory, řekl, že takové diskuse byly teoretické a nepředstavovaly žádný trestní záměr. Navíc dodal, že poznámky uvedené jako důkaz a údajně napsané jím mají v obžalobě tři různé verze. Odmítl také tvrzení, že má vztahy v rámci údajné organizace Ergenekon.[3] V dopise zaslal delegaci složené z Gazetecilere Özgürlük Platformu (Freedom for Journalists Platform), RSF, IFJ, EFJ a IPI řekl: „Pokusíte-li se o zločin z archivu patřícího novináři, můžete všechny označit za vinné“.[3]
5. srpna 2009 byl Balbay odsouzen k 34 letům a osmi měsícům vězení.[5] Balbay byl propuštěn po čtyřech letech a 277 dnech vězení v Sincan vězení v Ankara 9. prosince 2013.[6] Ústavní soud prohlásil jeho zdlouhavé uvěznění za porušení zákona a jeho práv zvoleného člena parlamentu.
Politická kariéra
Přesto, že byl uvězněn, byl Mustafa Balbay zvolen parlamentním poslancem za Republikánská lidová strana (CHP) vstupenka Provincie Izmir v Volby v červnu 2011. 10. prosince 2013 si vzal přísaha, což je pro poslance povinné, než mohou začít vykonávat své funkce v parlamentu.[6]
Bibliografie
- Dönekrasi. „Vynechejte Yayınları. 1996. s. 206.
- Türban Kime Kurban. Istanbul: Çınar Yayınları. 1997. str. 159. ISBN 975-348 1136.
- Ülkelere Değil Savaşa Düşmanım (3. vyd.). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2009. s. 284. ISBN 978 975-6747 773.
- Copokrasi. „Vynechejte Yayıncılıka. 1997. str. 174.
- Cepokrasi. Ankara: Ümit Yayıncılık. 1998. s. 173. ISBN 978 975-711 5540.
- Balkanlar (6. vydání). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2009. s. 356. ISBN 978 975-7720 256.
- Orta (daki) Asya Ülkeleri. Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 1999. s. 336. ISBN 978 975-7720 706.
- Jemen Türkler Mezarlığı (5. vydání). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2000. str. 204. ISBN 978 975-6747 094.
- Affedersin La Fontaine (5. vydání). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2009. s. 286. ISBN 978 975-6747 742.
- Yürüt Ya Kulum / Demireller Tarihinde II. Yahya Vak'ası. „Vynechejte Yayıncılıka. 2001. s. 256. ISBN 975-8572 059.
- Güvercin, Kurt, Bir de Arı Ele Geçirince İktidarı ... Ankara: Bilgi Yayınevi. 2002. s. 222. ISBN 978 975-4949 971.
- Çin'in Uzun Yürüyüşü. Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2002. s. 232. ISBN 978 975-6747 438.
- Afrika'nın Uçlarında (3. vyd.). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2009. s. 288. ISBN 978 975-6747 506.
- Tarihin Arka Odası: Amerika (2. vyd.). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2009. s. 312. ISBN 978 975-6747 834.
- Iran Raporu (4. vydání). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2008. str. 344. ISBN 978 975-6747 889.
- Suriye Raporu (2. vyd.). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2006. s. 288. ISBN 978 975-6747 995.
- Irak Bataklığında Türk-Amerikan İlişkileri (5. vydání). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2007. str. 456. ISBN 978 975-6747 667.
- Devlet ve İslam (4. vydání). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2009. s. 240. ISBN 978 994-4150 033.
- Heyecan Yaşlanmaz (4. vydání). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2009. s. 232. ISBN 978 994-4150 330.
- Anzak Türkleri (Çanakkale'den Avustralya'ya) (2. vyd.). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2009. s. 262. ISBN 978 994-4150 569.
- 78'liler: 12 Eylül Sol- Kırımı. Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2012. s. 256. ISBN 978 994-4150 880.
- Nasreddin Hoca ile Eşeği (2. vyd.). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2009. s. 96. ISBN 978-6054 183 180.
- Nasreddin Hoca ile Çocuklar. Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2009. s. 96. ISBN 978-6054 183 296.
- Silivri Toplama Kampı Zulümhane (37. ed.). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2011. s. 335. ISBN 978-6055 525 347.
- Düşünüyorum Öyleyse Sanığım Zulümname (10. vydání). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2011. s. 352. ISBN 978-6055 525 484.
- Zulümdar (Demokrasi Tanrısı). Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2011. s. 240. ISBN 978-6055 525 606.
- Gülümsemek Direnmektir. Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2012. s. 320. ISBN 978-6051 400 112.
- Denizlerin Davası. Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2012. s. 132. ISBN 978-6051 400 167.
- Ó Mektubu Yazan Bendim. Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2012. s. 362. ISBN 978-6051 400 228.
- Geçmişten Geleceğe TÜRKİYE. Istanbul: Cumhuriyet Kitapları. 2014. s. 221. ISBN 978-6051 400 440.
Reference
- ^ „Balbay měl vést vlevo, svědčí podezřelý Ergenekon“. Dnešní Zaman. 21. března 2009. Archivovány od originál 16. října 2012. Citováno 5. června 2011.
- ^ A b C d Výbor na ochranu novinářů (22. října 2012). „Krize svobody tisku v Turecku“. Dodatek I: Novináři ve vězení. Citováno 26. říjen 2012.
- ^ A b C d Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (duben 2012). „Hlavní zjištění tabulky uvězněných novinářů v Turecku“. Úřad zástupce pro svobodu sdělovacích prostředků. Citováno 26. říjen 2012.
- ^ „Balbay ve Özkan artık yalnız değiller“. Radikal (v turečtině). 2010-10-04. Citováno 2012-10-12.
- ^ Dnešní Zaman, 5. srpna 2013, Dlouhé tresty pro podezřelé Ergenekona, život bývalého šéfa armády Archivováno 06.08.2013 na Wayback Machine
- ^ A b Gürcanlı Zeynep & Aysel Alp, Rıza Özel (10. 12. 2013). „Meclis'e gitti ... Yemin etti“. Hürriyet (v turečtině). Citováno 2013-12-10.CS1 maint: používá parametr autoři (odkaz)