Hudba starého Srbska - Music of Old Serbia - Wikipedia
| Hudba starého Srbska | ||||
|---|---|---|---|---|
| Studiové album podle | ||||
| Uvolněno | 1987 | |||
| Žánr | Stará hudba | |||
| Označení | PGP RTS | |||
| Ensemble Renaissance chronologie | ||||
| ||||
| Alternativní kryt | ||||
Hudba starého Srbska je album sólisty Dragoslava Aksentijeviće-Pavla s Ensemble Renaissance, vydané v roce 1987 na etiketě PGP RTs (re-povolený v roce 1997). Většina materiálu z tohoto alba je remaster z Hudba starého Srbska, pouze toto vydání je věnováno výhradně středověkému srbskému chorálu a důležitým členům Srbsko-byzantská škola.
Obsah
Srbská středověká hudba, stejně jako dobové umění, se rozvíjela v oblasti činnosti byzantské kultury v srbském státě od 12. do 15. století.[1] Rovněž se však dále rozvíjelo během pěti století otroctví pod Turky. Zpěv byl jednodílný, provedený jako sólo nebo sborem (ve dvou sborech kostela). Pohybem ruky ředitel (domestikos ) indikoval tok melodie, který se naučil zpaměti. Zpěvák (protopsaltos ) zpíval počáteční intonační vzorec, který byl vlastně zkrácenou melodickou přípravou na píseň, melodicko-rytmická jednotka, která charakterizovala určitou církevní melodii (znalost těchto vzorců umožnila zkušenému zpěvákovi zpívat celou píseň). Pak byla píseň spuštěna unisono, jedním hlasem se sborem, i když písně mohly mít i jiné formy. Pokud by melodie byla melismatická, sólista by zpíval sám, doprovázený trvalým tónem sboru, ison Jako zdroje (modely) pro srbské církevní melodie byly melodie z Osmoglasnik. The Osmoglasnik byla sbírka církevních písní pro nedělní bohoslužbu věnovanou vzkříšení Krista. Tyto písně se cyklicky opakovaly po dobu osmi týdnů po celý církevní rok v jednom z osmi církevních hlasů - každý hlas odpovídal určitému způsobu založenému na definovaném počtu vzorců. Písně Osmoglasnik sloužil jako vzor pro tvorbu dalších církevních písní. Významný dopad měly písně věnované srbským panovníkům, stejně jako písně napsané srbskými spisovateli: v těchto písních byly uvedeny středověké noty ( neume ) nelze nalézt, ale existují symboly pro určité hlasy, což znamená, že měly být zpívány.
Určité množství středověkých srbských rukopisů zaznamenává neumes. Jejich autorem pravděpodobně byl Kir Stefan Srb,[2] jejichž díla odhalují společné melodicko-rytmické charakteristiky. Předchozí výzkumy ukázaly, že žil v 15. století. Stopy jeho existence se nacházejí v klášteře v Kumanovo, v dnešním Severní Makedonie v klášteře v Rumunsko, ale také u soudu despotu Lazar Branković v Smederevo Po jeho práci následovalo Nikola Srb a Izajáš Srb, jehož písně byly napsány na počest srbských svatých. Přestože Kir Stefan, Isaija a Nikola jsou jedinými dosud spolehlivě známými srbskými středověkými skladateli, existuje jiné jméno: „Joachim domestikos of Serbia“ - jak podepsal v roce 1453 na více místech v rukopisu číslo 2406 z aténské národní knihovny.
Seznam skladeb
Všechny skladby produkované Ensemble Renaissance.
| Ne. | Titul | Spisovatel (s) | Délka |
|---|---|---|---|
| 1. | "Hilandarska zvona (zvony Hilandar )" | 1:03 | |
| 2. | „Прїидѣте Въси Землънородны (Come, All You Earth-born)“ | Izajáš Srb | 1:15 |
| 3. | „ВькȢсите и Видите (ochutnat a vidět)“ | Kir Stefan Srb | 2:04 |
| 4. | „Нинїa Сили (nyní Nebeské síly)“ | Kir Stefan Srb | 5:23 |
| 5. | „Сервиконъ (Sticheron pro vstup Panny Marie) “ | anonymní, (1553) | 2:13 |
| 6. | „Господи Воззвахъ (Pane, plakal jsem)“ | anonymní, 18. století | 3:03 |
| 7. | "Прѣзрѣвъ Нижнѧ (Canon pro Svatý Sava )" | anonymní, 18. století | 3:29 |
| 8. | „Въскликнѣте Богови (Vydejte radostný šum)“ | Izajáš Srb | 1:29 |
| 9. | „Ἅγιος ὁ Θεός / Светы Боже (svatý bůh)“ | Izajáš Srb | 2:08 |
| 10. | „АллилȢиа (Aleluja)“ | Izajáš Srb | 0:59 |
| 11. | „СȢгȢба Ектениа (Litanie vroucí prosby)“ | anonymní, 14. století | 3:58 |
| 12. | „Χερουβικόν: Οι τοις Χερουβείμ (cherubínská hymna)“ | Nikola Srb | 3:39 |
| 13. | „КрьстȢ ТвоемȢ (Před tvým křížem)“ | Izajáš Srb | 0:52 |
| 14. | "Dvě písně na počest Svatí Cyril a Metoděj " | anonymní, 11. století | 3:37 |
| 15. | „Serbian Κοινωνικόν (Chvála Pánu z nebes)“ | anonymní, (1652) | 1:13 |
| 16. | „Πολυέλεος Σερβικός (srbské Polyeleios)“ | Izajáš Srb | 15:09 |
| 17. | „Κράτημα 'Τεριρέμ' (Kratima Terirem)" | Joakim, domestikos Srbska | 2:24 |
| 18. | „Hilandarska zvona (zvony Hilandar)“ | 0:58 |
Personál
Následující lidé přispěli k Hudba starého Srbska
- Dragoslav Aksentijević-Pavle - domestikos
- Vlado Mikić - hlas (dráha 11)
- Aleksandar Dodig - ison
- Mihajlo Đorić - ison
- Milan Milijanović - ison
- Nebojša Spasić - ison
- Stanimir Spasojević - ison
- Dragan Mlađenović - hlas, ison
- Miomir Ristić - ison
- Ljudmila Gross-Marić - hlas (dráha 14)
- Vojka Đorđević - hlas (dráha 14)