Obec Kobarid - Municipality of Kobarid
Obec Kobarid Občina Kobarid | |
---|---|
![]() | |
![]() Erb | |
![]() Umístění obce Kobarid ve Slovinsku | |
Souřadnice: 46 ° 14'47 ″ severní šířky 13 ° 34'43 ″ východní délky / 46,24639 ° N 13,57861 ° ESouřadnice: 46 ° 14'47 ″ severní šířky 13 ° 34'43 ″ východní délky / 46,24639 ° N 13,57861 ° E | |
Země | ![]() |
Vláda | |
• starosta | Darja Hauptman (BL ) |
Plocha | |
• Celkem | 192,7 km2 (74,4 čtverečních mil) |
Počet obyvatel (2010)[1] | |
• Celkem | 4,217 |
• Hustota | 22 / km2 (57 / sq mi) |
Časové pásmo | UTC + 01 (SEČ ) |
• Léto (DST ) | UTC + 02 (SELČ ) |
The Obec Kobarid (výrazný[kɔbaˈɾiːt]; slovinština: Občina Kobarid) je obec v Horním Soča Údolí v západní části Slovinsko, blízko italština okraj. Sídlem obce je město Kobarid.[2]
Obec byla založena dne 3. Října 1994, kdy byla bývalá větší obec Tolmin rozdělena na obce Bovec, Kobarid a Tolmin.[3]
Osady
Kromě obecního sídla v Kobaridu zahrnuje obec také následující osady:
Dějiny
Tato oblast byla osídlena již od pravěku. Archeologické pozůstatky z Hallstattské období byly nalezeny v této oblasti. V 6. století to bylo osídleno slovanskými kmeny, předky moderní doby Slovinci. Během Středověk, to byla první část Aquilejský patriarchát a později Tolmin County, před zařazením do Habsburská monarchie v 15. století, jako většina Slovinsky mluvící území. S výjimkou krátkého období mezi lety 1809 a 1813, kdy byla zahrnuta pod Napoleonské království Itálie, zůstal pod rakouský vládnout do roku 1918.
V polovině 19. století se oblast stala důležitým centrem Slovinské národní obrození. Během první světové války byla celá oblast divadlem Bitvy Isonzo, bojoval mezi Itálií a Rakousko-Uhersko. Po skončení války v roce 1918 byla oblast obsazena italskou armádou a v roce 1920 byla oficiálně připojena k Itálii a zahrnuta do Julian March kraj. V letech 1922 až 1943 byla oblast Kobarid, kde žilo výhradně slovinsky mluvící obyvatelstvo, podrobena politice násilí Fašistická italizace. Mnoho místních emigrovalo do sousedních Království Jugoslávie. V této oblasti bylo postaveno několik italských vojenských památníků.
Ihned po Italské příměří v září 1943 byl region osvobozen a Partyzán povstání a stal se centrem velké osvobozené oblasti o rozloze přibližně 2 500 kilometrů čtverečních známé jako Kobaridská republika, spravuje Fronta osvobození slovinského lidu. Tato oblast byla znovu vzata německými silami počátkem listopadu 1943, které zde zůstaly až do května 1945 a do příjezdu Jugoslávská lidová armáda.
V září 1947 Pařížské mírové smlouvy oblast udělil Jugoslávie. Několik stovek obyvatel, zejména z Breginj oblast, zvolila emigraci do Itálie spíše než stát se občany a Komunistický Stát.
S rozpad Jugoslávie v roce 1991 se oblast Kobarid stala součástí samostatného slovinského státu.
Politika
Obec Kobarid je řízena starostou, volenou lidovým hlasováním každé čtyři roky, a obecní radou 16 členů. V místních i celostátních volbách má Kobarid tendenci upřednostňovat konzervativní strany, zejména Slovinská demokratická strana (což je největší strana v městské radě).[4] Ve volbách starosty však voliči často podporovali nezávislé kandidáty. Současná starostka Darja Hauptmann je členkou Slovinské demokratické strany.
Pozoruhodné domorodci
Pozoruhodné rodáci z obce Kobarid zahrnují:
- Anton Gregorčič „Konzervativní politik
- Simon Gregorčič básník (narozený ve vesnici Vrsno )
- Joža Lovrenčič, expresionistický básník a pedagog
- Andrej Manfreda, protifašistický odbojář, člen TIGR
- Josip Pagliaruzzi, básník
- Simon Rutar, historik (narozen ve vesnici Krn )
- Jožef Školč Liberální politik (nar Breginj )
- Ivan Urbančič, filozof (narozen v Robiči )
- Andrej Uršič, novinář, politický aktivista
Viz také
Reference
externí odkazy
- Obec Kobarid na Geopedii
- Obecní web Kobarid (ve slovinštině, angličtině, italštině a němčině)
- LTO Sotočje, místní turistické sdružení - turistické informace o oblasti: ubytování, přírodní zajímavosti (ve slovinštině, angličtině, italštině a němčině)
- Procházky míru v Nadaci Soča. Nadace uchovává, obnovuje a prezentuje historické a kulturní dědictví první světové války v oblasti Isonzo Front pro výzkumné, turistické a vzdělávací účely. (ve slovinštině, angličtině, italštině a němčině)