Mulomedicina Chironis - Mulomedicina Chironis

The Mulomedicina Chironis (doslovně „Chirónův lék pro muly“) je latinské lékařské pojednání o medicíně pro léčbu koní ze 4. století.

Autor

Jméno autora se uvádí jako jistý Chiron Centaurus, který rozhodně nebyl skutečným jménem autora, ale byl pravděpodobně vtipným pseudonymem.

Zdroje

The Mulomedicina Chironis uvádí několik zdrojů: Apsyrtus, Cato starší, Columella, Gargilius Martialis a také některé anonymní a ztracené spisy. Kniha není překladem řeckých veterinárních textů, tzv Hippiatrica, ačkoli nelze popřít, že texty jsou užitečné k pochopení Mulomedicina.

Jako model pro další díla

The Mulomedicina Chironis je hlavním zdrojem pro Vegetius ' Mulomedicina. Stejný Vegetius říká v jednom bodě (Mul. 1, prolog 3-4): Chiron vero et Apsyrtus diligentius cuncta rimati eloquentiae inopia ac sermonis ipsius vilitate sordescunt. („Navzdory jejich péči nevypadají Chiron a Apsyrtus dobře kvůli špatnému výrazu a chybám ve stylu.“)

Rukopisy

Zůstávají dva rukopisy obsahující Mulomedicina Chironis. První rukopis, CLM 243 z 15. století, byl nalezen v roce 1885 v Bavorská státní knihovna v Mnichov podle Wilhelm Meyer. Druhý rukopis D III 34 z roku 1495 byl objeven v roce 1988 v Univerzitní knihovna v Basileji podle Werner Sackmann.

Bibliografie

• Klaus-Dietrich Fischer. „§513 Tzv.„ Mulomedicina Chironis ““. In: Reinhard Herzog, Peter Leberecht Shmidt (eds.): Příručka latinské literatury starověku. Sv. 5 .: Restaurování a renovace 284-374 nl 1989. Mnichov: Beck. ISBN  3406318630. str. 77-80. Aktualizovaný francouzský překlad v: Nouvelle histoire de la littérature latine. Sv. 5: Restauraci a renouveau. La littérature latine de 284 à 374 après J.-C. 1995. Paříž. str. 87-90.