Mons Somby - Mons Somby

Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) tento článek ne uvést žádný Zdroje. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „Mons Somby“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Květen 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) Tento článek je Použití externí odkazy nemusí dodržovat zásady nebo pokyny Wikipedie. Prosím vylepšit tento článek odstraněním nadměrný nebo nemístný externí odkazy a případně převedení užitečných odkazů na odkazy pod čarou. (Květen 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Hroby z Aslak Hætta a Mons Somby

Mons Aslaksen Somby (14. Února 1825 - 14. Října 1854) byl jedním z vůdců Sami výtržníci, kteří zaútočili na několik Norština obchody během Kautokeino povstání z roku 1852. Během povstání byl zabit obchodník a městský šerif a ostatní byli bičováni. Několik budov bylo během nepokojů také zničeno. Somby byl popraven sťatím v roce 1854. Mons Aslaksen Somby se oženil s Inger Johannesdatterovou Hættou, se kterou měl syna.

Časný život

Mons Somby a jeho sourozenci byli konvertité k Laestadské hnutí na konci 40. let 18. století, ale kvůli přehnanosti norských místních obyvatel a vlády se z nich stala extremistická skupina a počátkem padesátých let 19. století již nedostávali rady od Lars Levi Laestadius, vůdce náboženského hnutí.

V létě roku 1851 byl Mons zatčen a odsouzen na 15 dní vězení za chléb a vodu za narušení bohoslužeb v Skjervøy Kostel. Jeho bratr, který se rovněž podílel na narušení, utrpěl stejný trest, zatímco jeho sestra byla odsouzena na 10 dní vězení za chléb a vodu. Po propuštění odcestovali do velkého siida v čele s jejich otcem Aslak Olsen Somby v létě 1852. Právě z této siidy proběhlo povstání Kautokeino.

Následky povstání Kautokeino

Mons měl také 25letého bratra, který se účastnil povstání, jménem Ole Somby, který zemřel na poranění mozku poté, co byl netopýrem zasažen do hlavy při pokusu o útěk ze zajetí během transportu z Kautokeina do Alta. U jeho sestry nebyl uplatněn trest smrti Marit Somby, ale zemřela ve vězení, než se její případ dostal před soud. Jeho otec, Aslak Olsen Somby, byl odsouzen k doživotnímu vězení. Jejich matka, Inger Mons Siridotter, kterému bylo během povstání 60 let, byl stíhán, ale byl shledán nevinným z obvinění.

Mons Aslaksen Somby a Aslak Jacobsen Hætta byli odsouzeni k smrti a dekapitován na Elvebakken v norské Altě dne 14. října 1854.

Po jejich popravě byla jejich těla pohřbena v hrobech těsně před Kåfjord hřbitov v Altě, což znamenalo, že byli venku Norská státní církev je požehnání. Jejich hlavy však byly poslány k Anatomisk Institute na Kong Medical Frederiks University v Oslu, kde se staly součástí sbírek lebek univerzity.

Získání lebky Mons Somby

V roce 1985 příbuzný Mons Somby, Niillas Somby pokusil se získat Monsovu lebku pro správný pohřeb, ale Anatomisk Institute odmítl vydání s tím, že lebka byla majetkem oddělení. Oddělení rovněž uvedlo, že Mons Somby byl usvědčeným zločincem a vrahem a že by neměl být učiněn žádný pokus popsat Monsa z jakéhokoli důvodu jako mučedníka. Po norské televizi NRK Finnmark vysílal příběh o případu v roce 1996, prezident Sámský parlament zabýval se touto otázkou na univerzitě a krátce nato byly lebky Monsa a Aslaka Hætty propuštěny příbuzným.

V listopadu 1997 byly lebky Monsa Sombyho a Aslaka Hætty pohřbeny v hrobě v kostele Kåfjord v Altě na stejném místě, kde byla jejich těla pohřbena před více než sto čtyřiceti lety. Příběh o vydání lebky Mons Sombyse Niillasovi se stal tématem filmu z roku 2000, Dej nám naše kostry.

Obecné odkazy

• Nellejet Zorgdrager. De rettferdiges strid: Kautokeino 1852: samisk motstand mot norsk kolonialisme ; omsett frå nederlandsk av Trond Kirkeby-Garstad. - Nesbru: Vett & viten; Oslo: i samarbeid med Norsk folkemuseum, 1997. - 558 s. (Samiske samlinger; B.18, red .: Ove Pettersen).
• Audhild Schanche, Nordisk samisk inst .; Knoklenes verdi: Om forskning på og forvaltning av skjelettmateriale fra samiske graver (PDF)

externí odkazy

• Finnmark fylke, Kautokeino, Karasjok i Kistrand, Klokkerbok nr. 1 (1821-1829), Fødte og døpte 1825, notat- og visitassider m.m. 1825, strana 20-21.
• Kåfjord i Talvik, Ministerialbok nr. 16 (1847-1857), Døde og gravlagde 1855, strana 161
• Kautokeino, Ministerialbok nr. 2 (1843-1861), Døde og gravlagde 1854, strana 199
• Artikkel i Dag og Tid nr. 16., 17. dubna 1997 (om avrettinga)