Mokbula Manzoor - Mokbula Manzoor
Makbula Manzoor | |
---|---|
bengálský: মকবুলা মনজুর | |
narozený | |
Zemřel | 3. července 2020 Uttara, Dháka, Bangladéš | (ve věku 81)
Národnost | Bangladéšština |
Ostatní jména | Mokbula Manzoor |
Vzdělávání | MA bengálská literatura, univerzita v Dháce |
obsazení | Autor, romanopisec a akademický |
Aktivní roky | 1968-2011 |
Známý jako | Příspěvky do moderní bengálské literatury |
Děti | 2 dcery, 2 synové |
Příbuzní | (Sourozenci :) Prof. Mukhlesur Rahman Moslem Khatun Ibne Mizan Aziz Meher Mushfiqua Ahmed |
webová stránka | makbulamanzoor.com |
Makbula Manzoor nebo Mokbula Manzoor (bengálský: মকবুলা মনজুর, narozen 1938) je celostátně uznávaný Bangladéšština autor a romanopisec. Má se za to, že její literární díla hrála významnou roli při tvorbě moderní bangladéšské literatury. Autor Syedur Rahman ji cituje společně s Akhtaruzzaman Ilias, Selina Hossain a Hasan Hafizur Rahman jako jeden z významných přispěvatelů do moderní bangladéšské literatury.[1]
Makbula Manzoor je známá tím, že píše z pohledu ženy ve společnosti ovládané muži; její román z roku 1998 Kaler Mandira je jedním z takových příkladů a zmiňuje vykořisťování žen během Bangladéšská osvobozenecká válka v roce 1971. Je považována za vynikající bangladéšskou spisovatelku, inspirovanou událostmi, které vedly k vytvoření země v roce 1971.[2] Makbula je známá svými romány, povídkami a články. Makbula, skvělý vypravěč příběhů, dovedně vykreslila společensko-politickou historii Bangladéše a nekonečný boj obyčejných mužů a žen. Svému psaní se věnovala dětem i dospívajícím, stejně jako beletrii pro dospělé. Makbula získala řadu národních cen jako uznání jejího příspěvku k bengálské literatuře.
Jako profesor bengálské literatury Makbula učil generace studentů.
Životopis
Časný život
Makbula Manzoor se narodila 14. září 1938 ve městě Kalna v okrese Bardhaman, kde byl její otec umístěn jako policista. Bardhaman se nacházel v nerozdělené Indii, nyní v západním Bengálsku.
Makbula strávila většinu dětských let mezi svěžími zelenými poli, řekami a otevřenou oblohou severního Bengálska.
Povaha policejních povinností jejího otce vyžadovala, aby se rodina pohybovala po celém severním Bengálsku; napříč okresy Bogra, Pabna a Dinajpur. V důsledku různých příspěvků jejího otce navštěvovala Makbula mnoho škol.[3]
Vzdělávání
Makbullova raná školní docházka probíhala v severním Bengálsku. Imatrikulovala z dívčí střední školy Bindubasini v Tangailu. Později dokončila vyšší střední vzdělání na Rajshahi College.
Makbula ukončila bakalářský titul na Eden Girls College. Vystudovala bengálskou literaturu na univerzitě v Dháce.[4]
Hnutí jazyků k osvobozenecké válce
Makbula Manzoor vždy udržoval silné kulturní pouto a politické vědomí. Aktivně vedla před, během a po osvobozenecké válce. Její zkušenosti se odrážejí v mnoha jejích pracích, zejména v jejím románu Kaler Mondira (Cymbal of Time) kde dokumentuje mučení způsobené pákistánskými silami bangladéšským ženám.
V únoru 1952 jako student v okrese Tangail uspořádal Makbula skupinu spolužáků, aby se solidárně připojili ke shromáždění v Dháce zastřelených policií. Tito studenti protestovali proti rozhodnutí západních pákistánských politiků odmítnout bengálštinu a stát se urdštinou státním jazykem. Makbula a její spolužáci otevřeli bránu hostelu a připojili se k shromáždění. Tento vzpurný čin vedl k vydání zatýkacího rozkazu na Makbulu a jejímu vyloučení ze školy.
V roce 1971, kdy byla učitelkou, jí bylo zakázáno zvednout vlajku Bangladéše, což ji vedlo k rozhodnutí opustit školu.[3]
Literární život
Makbula napsala jednu ze svých prvních básní v útlém věku osmi let, která vyšla v roce Mukul Mahfil, dětská část denně Azad. Až do dospívání psala básně a několik povídek, ale později byla povzbuzena, aby se zaměřila na svou fikci od významného umělce Quamrul Hasan.
Zatímco studentka bakalářského studia vydala Makbula svůj první román Akash Kanya (Dcera nebe) který byl serializován v týdeníku Begum. Její první kniha Aar Ek Jiban (Jiný život) byla dokončena před dokončením magisterského studia. Mnoho svých příběhů přizpůsobila televizním a rozhlasovým dramatům. Makbula získala řadu národních ocenění jako uznání za její příspěvek k bengálské literatuře. Její dospívající fikce Danpite Chele (The Cheeky Boy) byl natočen do filmu, který v roce 1980 získal cenu National Film Award a cenu Taškent International Film Festival.[4]
Funguje
Beletrie pro dospělé
- Ar Ek Jiban (Another Life, 1968)
- Abasanna Gan (Tired Song, 1982)
- Baishakhe Shirna Nadi (The River Shrunk in Baishakh, 1983)
- Shayanno Juthika (The Evening Jasmine 1993)
- Jal Rang Chabi (Akvarelu, 1984)
- Atmaja O Amra (Synové a sami, 1988)
- Patita Prithibi (The Fallen Earth, 1989)
- Prem Ek Sonali Nadi (Láska: Zlatá řeka, 1989)
- Shiyare Niyata Surja (The Perpetual Sun over the Lying Head, 1989);
- Achena Nakshatra (Neznámá hvězda, 1990)
- Kone Dekha Alo (Světlo pro pozorování nevěsty, 1991)
- Nirbacita Premer Upanyas (Vybrané romantické romány, 1992);
- Nadite Andhakar (Darkness on the River, 1996)
- LilaKamal (Toy Lotus, 1996)
- Kaler Mandira 1. vyd. (Cymbal of Time, Autobiografický román 1997)
- Baul Batash (2001) Publikace Uttorbongo
- Chaya Pothe Dekha (2002) Publikace Oitijjhya
- Ektai Jeebon (2004) Publikace Shobha
- Kaler Mondira, 2. vyd. (Činely času, Autobiografický román 2004) Jonaki Prokashoni
- Matri Rheen (2004) Publikace Al-Mahdi
Dětské knížky
- Danpite Chele (Teenage Fiction) 1980 Bangladéšská dětská akademie
- Chotoder Mahmuda Khatun Siddiqua 1983 (Životopis pro děti) Islámská nadace
- Shahoshi Chele (dětská beletrie) 1990 Srijon Prokashoni
- Akash Bhora Gaan (dětská beletrie) 1996 Bangladéšská dětská akademie
- Shopner Golap 2000 (vybrané dětské povídky) Uttorbongo Prokashoni
- Shonar Jhapi (Teenage Fiction) 2001 Gonoprakashani
- Boner Pakhi Chandana (Vybrané dětské povídky) 2004 Gonoprakashani
- Deshe Deshe (cestopis) 2005 Bangladéšská dětská akademie
- Kishor Shomogro (vybrané dospívající romány a povídky) 2005 Publikace Al-Mahdi
- Gramer Naam Phultoli (Teenage Fiction) 2006 Gonoprakashani
- Shurjo Kishor 2006 (Vybrané lidové a pohádkové příběhy) Shobha Prokash
- Chotoder Mahabharat (Zkrácený) 2011 Jonaki Prokashoni
- Promoththo Prohor (2008) Chayan Prokashan
- Ei Poth Ei Prem (2011) Publikace Shamachar
- Orao Kaaj Kore (2011)Koly Prokashoni
Ocenění
- Cena Bangladéše Lekhika Sangha (1984)
- Cena Qamar Mushtari (1990)
- Literární cena Rajshahi Lekhika Sangha (1993)
- Cena za nejlepší knihu v Národním archivu a knihovně (1997)
- Literární cena Nondini (1999)[4]
- Literární cena Akademie Bangla (2006)
- Literární cena Ananya (2007)
- Bangladéšská dětská akademie (2010)
Reference
- ^ Rahman, Syedur (27. dubna 2010). Historický slovník Bangladéše. Strašák Press. str. 185. ISBN 978-0-8108-7453-4.
- ^ Corporation, Marshall Cavendish (září 2007). Svět a jeho národy: východní a jižní Asie. Marshall Cavendish. 477–. ISBN 978-0-7614-7631-3.
- ^ A b Benka, S (červenec 2020). „Makbula Manzoor“. makbulamanzoor.com.
- ^ A b C Benka, S (červenec 2020). „Makbula Manzoor Awards“. Makbula Manzoor.