Aféra ministra při oznámení reinfeldtského kabinetu - Minister affair at the announcement of the Reinfeldt cabinet

The aféra ministra při oznámení reinfeldtského kabinetu v Švédsko je politický skandál která začala 7. října 2006, kdy Kabinet Fredrika Reinfeldta, která byla oznámena 6. října, se okamžitě dotkla mediálních obvinění o minulých chybách ze strany několika ministrů, zejména Maria Borelius, Cecilia Stegö Chilò a Tobias Billström. Aféra se soustředila na použití domácí pracovníci (chůvy a služky ) bez placení daně z práce (mzdy), příspěvku zaměstnavatele (švédský: arbetsgivaravgifter), nezaplaceno TV licence a další problémy. 14. října 2006 Maria Borelius rezignovala po osmi dnech ve funkci a 16. října 2006 Cecilia Stegö Chilò rezignovala po deseti dnech ve funkci. Na Boreliuse, Billströma a Stegö Chilla byla podána trestní oznámení. O aféře také široce informoval mezinárodní tisk s Brity Financial Times dabovat to “Chůva ".^[1][2]

Pozadí

Aféra se týká několika klíčových částí švédského práva, politiky a společnosti:

• Domácí pomoc:
  • Osoba, která si najme někoho, kdo pro ni vykonává práci, je povinna to oznámit daňovým úřadům a zaplatit část mzdy daňovým úřadům (tzv. „Daň ze zaměstnání (mzdy), příspěvek zaměstnavatele“, “Arbetsgivaravgifter" v švédský ). U zaměstnanců narozených po roce 1940 činila tato daň 32,28% mezd v roce 2006. Část ekonomiky, kde jsou tyto služby poskytovány bez hlášení daňovým úřadům, byla označována jako neformální ekonomika nebo podzemní ekonomika.
  • Politicky otázka daňových úlev pro pomoc v domácnosti (švédský: pigdebatten) je ve švédské politice a společnosti již několik let rozporuplný.^[3] Nová koalice předložila myšlenku zavedení takových daňových úlev,^[4] a pokračoval v tom v roce 2007.
• Všechny osoby, které vlastní a televize set jsou povinni zaplatit a TV licence (švédský: TV-avgift), pokud žije v domácnosti několik lidí, stačí zaplatit jednu licenci. Pro vlastníka televize je trestným činem nezaplacení licence k televizi a hrozí jí pokuta. Předchozí odsouzení naznačují, že pokuta se pohybuje mezi 1 000 a 3 000 korun a míra přesvědčení byla přibližně 50%. Poplatek vybírá do Radiotjänst i Kiruna AB, a soukromá společnost ve vlastnictví korporací veřejné služby prostřednictvím neziskové nadace.^[5]
• A Člen parlamentu (MP), který ztratí své místo po volbách, má nárok na parlamentní náhradu (švédský: inkomstgaranti) s cílem usnadnit přechod z funkce. Tato kompenzace se snižuje, pokud poslanec dostává kompenzaci z jiného zdroje, jako je plat nebo jiný příjem, parlamentní kompenzace se snižuje o stejnou částku. Parlamentní odškodnění v podstatě funguje jako záruka příjmu během přechodného období.^[6]
• Švédskému poslanci je vydána kreditní karta od Riksdagu, která se použije pouze na výdaje spojené s úředními záležitostmi, jako jsou cestování a ubytování.

Maria Borelius

Chůva

Dne 7. Října 2006, den po Kabinet Fredrika Reinfeldta bylo oznámeno, že dva z ministrů, Maria Borelius a Cecilia Stegö Chilò, dobrovolně přiznali, že dříve zaměstnávali osoby, které se staraly o jejich děti (chůvy ) bez placení daně ze zaměstnání (mzdy), příspěvku zaměstnavatele (švédský: Arbetsgivaravgifter). Borelius po svém přijetí nečelil žádnému soudnímu vyšetřování, protože k událostem došlo před více než pěti lety, které jej postavily mimo promlčecí doba.

Ve vysvětlení Borelius uvedl, že: „Jsem matka čtyř dětí a provozovala jsem vlastní společnost. Jinak by to nikdy nefungovalo".^[7] Během rozhovorů s médii však Borelius uvedla, že „nikdy bych si nemohl dovolit všechny poplatky„kdyby také zaplatila daně. Brzy tomu popřel Magnus Ljungkvist, člen Švédská sociálně demokratická strana a tiskový tajemník pro sociální demokraty v EU Kraj Stockholm správa.^[8] Podle Ljungkvistova výzkumu Borelia a jejího manžela přiznání k dani z příjmu, pár vydělal 17 milionů korun v průběhu 90. let. Navíc Borelius zdědil po svém otci v roce 1996 dům v hodnotě čtyř milionů korun. Ljungkvist, který využil veřejné zdroje, zveřejnil své poznatky na svém blogu,^[9] který pak zachytily mainstreamová média.^[8] premiér Fredrik Reinfeldt zpočátku prohlásil, že i když si nemyslel, že Boreliusovo vysvětlení je dobré, stále věřil v její ministerské schopnosti. "Ujistila mě, že považuje za nesprávné využívat „černé“ služby a že to v budoucnu nehodlá dělat. Toleroval jsem to jako odpověď“, řekl předseda vlády.^[10] Dne 16. listopadu 2006 se státní zástupce ve věci rozhodl zrušit veškerá obvinění proti Boreliusovi v souvislosti s nezdaněnými chůvami.^[11]

TV licence

11. října 2006 vyšlo najevo, že jí Borelius nezaplatil TV licence od svého návratu ze Spojeného království dne 21. srpna 2006 (jako rezidentka ve Velké Británii byla ve Švédsku samozřejmě osvobozena od poplatků za televizi, i když pár mohl sledovat televizi, zatímco by zůstal v domě, který měli v Djursholmu). 12. října 2006 Radiotjänst i Kiruna, soukromá agentura pověřená výběrem licenčních poplatků, podala trestní oznámení proti Boreliusovi a dvěma dalším ministrům Reinfeldtovy vlády, Tobias Billström a Cecilia Stegö Chilò.^[12]

Jiné problémy

13. Října 2006 vyšlo najevo, že Borelius je rovněž vyšetřován Švédský úřad finančního dohledu za finanční nesrovnalosti týkající se prodeje akcií společnosti Aktivní Biotech kde je Borelius členem správní rady. Podle švédských zákonů musí být taková transakce nahlášena do pěti dnů.^[13] Ve stejný den také vyšlo najevo, že Boreliův manžel Greger Larsson vlastní prázdninový dům v letovisku Falsterbo v jižním Švédsku. Majetek je však oficiálně registrován u společnosti „Full Moon Investments Limited“, společnosti se sídlem v daňový ráj z Trikot.^[13] 14. Října 2006 existence bytu v Cannes, Francie s podobným uspořádáním vyšlo najevo. Byt ve Francii je registrován jako „Soleil Investment Limited“.^[14]

Rezignace

Odpoledne 14. října 2006 předseda vlády Fredrik Reinfeldt oznámila, že Maria Borelius podala rezignaci.^[15] Opustila také své místo v Švédský parlament ve stejnou dobu.^[16][17]

Cecilia Stegö Chilò

Chůva

Dne 7. Října 2006, den po Kabinet Fredrika Reinfeldta bylo oznámeno Cecilia Stegö Chilò dobrovolně připustila, že ona a její manžel dříve zaměstnávali osoby, které se staraly o jejich děti, aniž by platily příslušné daně (oznámení Stegö Chilò se shodovalo s oznámením Marie Borelius). Stegö Chilò uvedl: „Stejně dobře to říkám hned. Pokud mě kvůli tomu chcete odstranit, pokračujte.„Stegö Chilò zpočátku nečelila žádným trestním ani administrativním důsledkům, protože události se údajně odehrály před více než pěti lety, mimo promlčecí doba.^[7] 15. října 2006 však Per Winborg, vedoucí švédského odborového svazu pracovníků v dopravě (švédský: Transportarbetareförbundet) rozhodl podat trestní oznámení u Švédská policie proti Stegö Chilò, protože nebylo jisté, že promlčecí lhůta prošla. Dne 16. listopadu 2006 se státní zástupce ve věci rozhodl zrušit veškerá obvinění vůči Stegö Chilò týkající se záležitosti nezdaněných chův.^[11]

Ten samý den Carina Hägg, a Sociální demokrat a členka Riksdagu, oznámila, že plánuje podat stížnost na předsedu vlády Fredrik Reinfeldt s Riksdagským ústavním výborem, aby prozkoumali, jak předseda vlády přijímal své ministry.^[18] Toto navrhované opatření bylo brzy považováno za zneužití nebo dokonce nesprávné vnímání povinností Riksdagského ústavního výboru; předseda vlády může do svého kabinetu svobodně jmenovat kohokoli chce, a všichni vstoupili do funkce ve stejnou dobu jako on sám, takže tvrzení o odchýlení se od Ústavy při nekontrolování podrobností lidí je velmi sporné, stejně jako brzy poukázal na noviny, poznamenal profesoři politické vědy a další.^{[Citace je zapotřebí ]}

TV licence

11. října 2006 vyšlo najevo, že Stegö Chilò a její manžel jim nezaplatili TV licence za posledních 16 let zadržel více než 16 000 korun z veřejná služba provozovatelé vysílání. Její manžel zaregistroval vlastnictví televize pět dní před jejím jmenováním ministrem. Jako ministr kultury odpovídá Stegö Chilò za dohled nad švédskými korporacemi veřejné služby.^[19] Stegö Chilò vyjádřila ambici splatit to, co dluží, se úrokem. 12. října 2006 Radiotjänst i Kiruna, agentura pověřená výběrem licenčních poplatků, oznámila svůj záměr podat trestní oznámení na Stegö Chilla, Tobias Billström a Maria Borelius, všichni ministři v Reinfeldtova skříňka v době, kdy. Trestní oznámení bylo podáno 13. října 2006.^[12]

Rezignace

Dne 16. října 2006 Stegö Chilò podala rezignaci předsedovi vlády Reinfeldtovi.^[20] Lars Leijonborg, ministr školství a výzkumu v EU Kabinet Fredrika Reinfeldta, převzal odpovědnost za portfolio společnosti Stegö Chilò.^[21]

Tobias Billström

11. října 2006, necelý týden po jeho nástupu do funkce, to bylo odhaleno Tobias Billström úmyslně zapomněl zaplatit své TV licence na deset let, přestože vlastnil televizi. Billström uvedl, že jeho zanedbávání bylo původně založeno na jeho politickém stanovisku proti Veřejná služba, ale že si začal vážit veřejné služby a věřil, že občané, a zejména zákonodárci, by se měli řídit zákonem. Billström také vyjádřil své ambice splácet svůj dluh úroky.^[22] "Rozhodl jsem se neplatit, protože jsem si nemyslel, že SVT produkuje dobré programy. Ale s lety budete moudřejší a samozřejmě věřím, že by se člověk měl řídit zákony, které byly přijaty".^[23]

12. října 2006 Radiotjänst i Kiruna, soukromá agentura pověřená výběrem licenčních poplatků, oznámila, že podá trestní oznámení na Billströma společně s Cecilia Stegö Chilò a Maria Borelius, bývalí ministři v kabinet Fredrika Reinfeldta. Dne 13. října 2006 bylo podáno trestní oznámení.^[24] Billström, na rozdíl od Borelia a Stegö Chilla, uvedl, že má v úmyslu zůstat ve funkci a nemá v úmyslu rezignovat.^[25]

Tobias Billström rovněž připustil, že používá kreditní kartu, kterou mu vydal Švédský parlament dvakrát za své osobní výdaje. Ačkoli parlamentům tyto výdaje uhradil, cítil se nucen to prozradit, protože to bylo v zásadě špatné.^[26] Mnohým ve švédské veřejnosti se zdálo, že toto přiznání, i když není vůbec jedinečné, odráží aféru, která se zhruba před deseti lety zastavila Mona Sahlin stát se předsedou Sociální demokrat strana a předseda vlády. Sahlin mimo jiné zaplatil za nějaké bonbóny (Toblerone ) vládní kreditní kartou, i když peníze okamžitě vrátila a nikdy to nebylo považováno za trestný čin.

Andreas Carlgren

12. října 2006 Ministr pro udržitelný rozvoj Andreas Carlgren přiznal, že obdržel 130 000 korun příliš mnoho z parlamentní záruka příjmu. V roce 1998, kdy byl Carlgren donucen opustit parlament, dostal odškodnění, přestože měl jiné zdroje příjmu, které se odečítají od parlamentního odškodnění. Carlgren tvrdí, že chybu napravil sám, zatímco ostatní v EU Center Party tvrdí, že ministr byl přistižen při současných platbách parlamentních orgánů a že na tuto chybu musel být upozorněn. Carlgren toto tvrzení odmítl s tím, že je jediný, kdo obdržel jeho poštu, a tedy jediný, kdo to mohl vědět. Carlgren dále řekl, že „Mnoho lidí udělalo stejnou chybu. V mém případě to bylo docela dost peněz a dohodli jsme se, že jim to vrátím."^[27]

Anders Borg

17. října 2006 Anders Borg, Ministr financí, připustil, že ve svém domě zaměstnával zaměstnankyni bez placení daní. Řekla mladá žena Expressen že pracovala pro rodinu Borgů jako chůva. Borg na druhé straně trvá na tom, že byla jen chůvou, a on nevěří, že porušil nějaké zákony.^[28][29][30] Borg také připustil, že v letech 1997 až 2001 zaměstnal několik služebných, aniž by platil daně. Přiznal také, že jeho rodina využila služeb mladé ženy z Polsko, a že dívka byla nelegálním mimozemšťanem bez povolení pracovat ve Švédsku.^[31] Dne 16. listopadu 2006 se státní zástupce v případu rozhodl zrušit veškerá obvinění vůči Borgovi ve věci nezdaněných chův.^[11]

Radiotjänst policejní stížnost

Dne 19. října 2006 vyšlo najevo, že Christina Jutterström, Generální ředitel veřejnoprávního vysílání Sveriges Television, byl rovněž zapojen do rozhodnutí podat policejní stížnost na Marii Borelius, Tobiase Billströma a Cecilii Stegö Chilò, protože Jutterström je také předsedou představenstva Radiotjänst i Kiruna. premiér Fredrik Reinfeldt uvedl, že to považuje za zvláštní zacházení s osobami, které jsou předmětem zájmu médií. Lars Lindberg, generální ředitel společnosti Radiotjänst, odpověděl, že tento případ je škodlivý, protože nikdo dříve zpětně nepřiznal vlastnictví televize. Eva-Lena Jansson, člen parlamentu za Sociální demokraté, informovala o této záležitosti ústavněprávní výbor Riksdagu, protože chtěla, aby bylo rozhodnuto, zda lze vyjádření předsedy vlády považovat za ministerský zásah do záležitostí vládní agentury (švédský: Ministr). Bývalý Ministr spravedlnosti Thomas Bodström rovněž uvedl, že považuje komentář za nevhodný.^[5][32]

Časová osa

• 6. října 2006 - Je oznámen nový kabinet. Maria Borelius a Cecilia Stegö Chilò dobrovolně zveřejní skutečnost, že použili domácí pracovníci bez placení daně z práce (mzdy), příspěvku zaměstnavatele (švédský: arbetsgivaravgifter).
• 11. října 2006 - vyšlo najevo, že Borelius, Stegö Chilò a Tobias Billström nezaplatil jejich TV licence za poslední 2 měsíce, 16 let, respektive 10 let. Rovněž se ukázalo, že Carl Bildt má finanční podíl na ruské ropě a plynu.
• 12. října 2006 - Andreas Carlgren přiznává, že obdržel 130 000 korun příliš mnoho z parlamentní záruky příjmu.
• 13 října 2006 - Radiotjänst i Kiruna, společnost odpovědná za televizní licenci, podá u Billströma, Boreliuse a Stegö Chilla trestní oznámení u Švédská policie. Oznámení, že Borelius je vyšetřován ze strany Švédský úřad finančního dohledu za finanční nesrovnalosti. Odhalení týkající se vlastnictví majetku Boreliusovým manželem.
• 14. října 2006 - Další odhalení týkající se vlastnictví majetku Boreliuse jejího manžela, Maria Borelius oznamuje svou rezignaci.
• 16. října 2006 - Per Winborg, vedoucí švédského odborového svazu pracovníků v dopravě (švédský: Transportarbetareförbundet), podává stížnost švédské policii na Stegö Chilò pro nezaplacení daně z práce, příspěvek zaměstnavatele. Carina Hägg, a Člen parlamentu pro Sociální demokraté, podává stížnost u ústavního výboru Riksdag ohledně ODPOLEDNE Reinfeldtovy metody náboru ministrů. Cecilia Stegö Chilò oznamuje svou rezignaci.
• 17. října 2006 - Tobias Billström oznámil, že má v úmyslu zůstat ve funkci a nemá v úmyslu rezignovat.
• 19. října 2006 - Eva-Lena Jansson, a Člen parlamentu pro Sociální demokraté, podává stížnost u ústavního výboru Riksdag ohledně ODPOLEDNE Reinfeldtovy komentáře k Radiotjänst i Kiruna AB stížnost policie.^[33]
• 20. října 2006 - Ulf Holm, a Člen parlamentu pro Strana zelených, podává stížnost k ústavnímu výboru Riksdagu ohledně soukromých ekonomických zájmů společnosti Bildt.
• 16. listopadu 2006 - Hlavní žalobce Kent Madstedt se rozhodl nezahájit vyšetřování proti Marii Borelius, Cecilii Stegö Chilò a Andersovi Borgovi ohledně pomoci v domácnosti a nezaplacených daní, přičemž mimo jiné uvedl nedostatek důkazů a skutečnost, že žádný z údajných zaměstnanců nepřišel dopředu a připustil účast.^[34]

Viz také

• Američtí politici:^[35]
  • Robert Bork (vzniklo sloveso "do." Bork ")
  • Chůva záležitost roku 1993
    • Zoë Baird
    • Kimba Wood
  • Linda Chavez
  • Bernard Kerik
  • Harriet Myers
• Zkoumání

Reference