Min Čt Wun - Min Thu Wun

Min Čt Wun
မင်းသုဝဏ်
Min Čt Wun portrait.jpg
Zvolený člen Barmská Sněmovna reprezentantů
pro Kamayut Township
Většina23,345 (76%)[1]
PředcházetByl vytvořen volební obvod
UspělVolební obvod zrušen
Osobní údaje
narozený
Wun

(1909-02-10)10. února 1909
Kungyangon, Okres Hinthada, Hanthawaddy Division, Britská Barma
Zemřel15. srpna 2004(2004-08-15) (ve věku 95)
Kamayut Township, Yangon, Myanmar
NárodnostBarmská
Politická stranaNárodní liga pro demokracii
Manžel (y)Kyi Kyi
DětiHtin Kyaw
RodičeLwan Pin
Mi
Alma materRangúnská univerzita
Oxfordská univerzita
obsazeníSpisovatel

Thiri Pyanchi Min Čt Wun (Barmská: မင်းသုဝဏ်; 10. února 1909 - 15. srpna 2004) byl barmský básník, spisovatel a vědec, který pomohl nastartovat nový věk literární hnutí volala Khit-San (Testování časů) v Barma.[2][3] Je otcem Htin Kyaw, prezident Myanmaru od roku 2016 do roku 2018.

Význačná kariéra

Min Čt Wun (třetí zleva)

narozený Maung Wun v Kungyangonu v Mon stát v roce 1909 byl z Pondělí a Bamar (Burman) sestup. Začal psát básně ve věku 20 let pro Rangoon College (později Rangúnská univerzita ) časopis. Bylo to na univerzitě, kde spolu s dalšími studenty profesora Pe Maung Tin – Theippan Maung Wa a Zawgyi, propagoval Hkit san styl povídek a básní publikovaných v univerzitním časopise a Ganda Lawka (World of Books) časopis, který redigoval pod vedením J S Furnivall, zakladatel Barma Research Society.[2][4][5] V roce 1934 vyšlo Hkit san pon byin (Experimental Tales) - sbírka povídek k otestování reakce čtenářů, napsaná mimo jiné Zawgyi, Min Thu Wun a Theippan Maung Wa. Psaní bylo zřetelné a nové ve stylu s použitím kratších vět a odklonem od tradiční literární slovní zásoby.[5]

V roce 1935 získal Min Thu Wun magisterský titul v oboru Barmská literatura. Šel studovat na Oxfordská univerzita, a dosáhl a bakalářský titul v literatuře v roce 1939.[2]

Zatímco Theippan Maung Wa byl známý svými prózami, Min Thu Wun a Zawgyi byli nejlépe známí tím, že ve svých básních zobrazili každodenní život obyčejných lidí a ocenili přírodu.[4] Zawgyi se stal nejuznávanějším literární kritik a Min Thu Wun nejoblíbenější milovaný básník.[5]

Publikace

  1. Mateřské písně pro Maung Khway - 13 písní v barmštině s hudbou a anglickými překlady od Gordon H Luce před 60 lety byly přetištěny v roce 2002.[6]
  2. Příběhy pro děti - jeho překlad 26 příběhů pro děti z celého světa z let 1955 až 1961 byl také shromážděn do knihy v roce 1965.[7]

Plodné spisy Min Thu Wun o literatuře, klasické i moderní, v mnoha článcích byly později shromážděny do 3 důležitých knih.

  1. Pan hnin pinzi - Kmen stromu a květy (1965)
  2. Myanma sa Myanma hmu - Barmský život a dopisy (1965)
  3. Pyinma ngokto - Tvrdý pařez (1968)[5]

Min Čt Wun vysvětlil v recenzi knihy povahu „lehké“ a „vážné“ literatury.[3] Pokračoval vytvořením barmské verze Braillovo písmo pro nevidomé.[4]Pomohl také sestavit Pondělí – Barmská a Pali – Barmská slovníky.[2]

Politika

V roce 1990 byl zvolen jako Národní liga pro demokracii (NLD) člen parlamentu, ačkoli o 8 let později rezignoval na nátlak ze strany vojenský režim. Jeho práce byla rovněž zakázána.[2] Populární publikace s názvem Sapei Gya-ne (Literary Journal) byl rovněž zablokován ve snaze věnovat své vydání z června 1995 Min Thu Wun.[8] Zemřel 15. srpna 2004 ve věku 95 let.[2]

Viz také

Poznámky

  1. ^ „Národní liga pro demokracii“. Krátké biografie zvolených poslanců. Citováno 7. dubna 2012.
  2. ^ A b C d E F Aung Lwin Oo. „Barmský literární průkopník umírá“. Irrawaddy 16. srpna 2004. Archivovány od originál dne 12. srpna 2010. Citováno 30. listopadu 2008.
  3. ^ A b Maung Swan Yi (prosinec 2002). ""Chewing the West ": Vývoj moderní barmské literatury pod vlivem západní literatury" (PDF). str. 5. Archivováno od originál (PDF) dne 11. dubna 2008. Citováno 30. listopadu 2008.
  4. ^ A b C Min Zin. „Living History: Dagon Taya & Modern Burmese Literature“. Irrawaddy Červenec 2000. Archivovány od originál dne 13. října 2007. Citováno 30. listopadu 2008. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  5. ^ A b C d Kratz, E. Ulrich (1996). Jazyky a literatury pro jihovýchodní Asii. I B Tauris. 18, 21. ISBN  978-1-86064-114-5. Citováno 2. prosince 2008.
  6. ^ Min Čt Wun. "Mateřské písně pro Maung Khway" (PDF). Sapei Lawka (Svět dopisů), NDD. Archivovány od originál (PDF) dne 13. května 2011. Citováno 2. prosince 2008.
  7. ^ Min Čt Wun. "Příběhy pro děti" (PDF). Sapei Lawka (Svět dopisů), NDD. Citováno 2. prosince 2008.
  8. ^ Yozo Yokota. „Zpráva o situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru - D: Svoboda projevu“. Komise OSN pro lidská práva, 5. února 1996. Archivovány od originál dne 29. dubna 2011. Citováno 3. prosince 2008.

externí odkazy