Milica Šterić - Milica Šterić

Milica Šterić
narozený1914
Smederevo, Srbsko
Zemřel1998
Bělehrad, Srbsko
Národnostsrbština
obsazeníArchitekt
Známý jakoChief architect ve společnosti Energoprojekt
Pozoruhodná práce
Budova Beobank; elektrárny postavené po druhé světové válce
webová stránkahttp://aas.org.rs/steric-milica-biografija/

Milica Šterić (Srbská cyrilice: Милица Штерић; 1914–1998) byl srbský architekt, který pracoval v Energoprojekt po mnoho let zakládal a řídil své architektonické oddělení. Je také zodpovědná za mnoho elektráren postavených v Jugoslávii, které po roce pomohly znovu vybudovat ekonomiku země Druhá světová válka.[1][2] Známá svým modernistickým přístupem, je jednou z prvních žen v Srbsku, které prováděly rozsáhlé architektonické projekty.[3]

Kariéra

Šterić se narodil v roce Smederevo, Srbsko a studoval architekturu v Bělehrad, kterou absolvovala v roce 1937. Po skončení druhé světové války byla v roce 1947 najata společností Elektroistok. Poté pracovala v Energoprojekt od roku 1951 do roku 1985,[4] kde se stala jejich hlavní architektkou. Zpočátku se zaměřila na konstrukci průmyslových a infrastrukturních budov pro obě společnosti a navrhla několik elektráren Jugoslávie.[1]

V roce 1957 strávil Šterić půl roku v Holandsko pracuje v architektonické firmě Van den Broek a Bakeme kde se dozvěděla více o stylu Bauhausu. Po návratu do Srbska uplatnila své nové dovednosti a postavila komerční budovu na ulici Carice Milice 2. Fasáda budovy, postavená v roce 1957, je kombinací oceli a skla, podtržená vodorovnými pásy oken. Jen po silnici postavil Šterić také velitelství Energoprojekt v roce 1960, která se později stala budovou Beobank.[5][1][6][7] Byla to první stavba v Bělehrad s volně stojícími sloupy a průhlednou skleněnou fasádou.[8]

Ocenění a vyznamenání

V roce 1984 obdržel Šterić „Velkou cenu architektury“ od „Svazu architektů Srbska“.[4] V roce 1994 byla členkou výboru, který následující rok vytvořil „Akademii architektury Srbska“.[9] V roce 2015 se koná festival „Bělehradský mezinárodní týden architektury“[10] uspořádal pěší prohlídku města Bělehrad budovy, které postavily architektky jako Šterić.[11] Téhož roku byla jednou z několika průkopnic, které byly uvedeny v knize „Ženy v architektuře - současná architektura v Srbsku od roku 1900".[12]

Šterićova budova Beobank bude někdy v roce 2018 přeměněna na ekocentrum.[13][14] Nachází se v Zeleni Venac sousedství, struktura jí získala Sedmojulska nagrada (Cena 7. ceny za architekturu) kdy byla postavena.[15][16][17] V roce 2018 Šterić a další Jugoslávská výstava se bude soustředit na architekty New York Museum of Modern Art (MoMA) s názvem „Směrem k konkrétní utopii: architektura v Jugoslávii, 1948–1980“.[18][19][20]

Reference

  1. ^ A b C „Alfa i omega arhitekture Energoprojekta - Žene u arhitekturi“. www.zua.rs.
  2. ^ „Vydání knihy Ženy v architektuře“. 1. března 2015.
  3. ^ "Prva izložba Ženskog arhitektonskog društva".
  4. ^ A b „Šterić, Milica - AKADEMIJA ARHITEKTURE SRBIJE“. aas.org.rs.
  5. ^ http://www.ephydro.com/about/downloads/ep-group/ep-60-years-of-success.pdf
  6. ^ „Predugi čas anatomije - AKADEMIJA ARHITEKTURE SRBIJE“. aas.org.rs.
  7. ^ Mučibabić, D. Aleksić / D. „Iz šestog pokušaja zgrada Beobanke prodata za 4,25 milionu evra“.
  8. ^ „ATRAKCIJA! Zgrada Beobanke imaće zelenu fasadu“.
  9. ^ „Nakaradan i nepopravljiv plan“.
  10. ^ Uživatel, Super. „BINA - Beogradska internacionalna nedelja arhitekture“. www.bina.rs.
  11. ^ "BINA Х - Šetnja Žene u arhitekturi između 1900. i 1960. - Žene u arhitekturi". www.zua.rs.
  12. ^ „Knjiga Žene u arhitekturi - Žene u arhitekturi“. www.zua.rs.
  13. ^ Mučibabić, Daliborka. „Zgrada na Zelenom vencu postaje zeleni soliter“.
  14. ^ „Hotelijeri hoće da kupe zgrade Beobanke“.
  15. ^ „Neiskorišćeni javni prostori - SEEcult.org“. www.seecult.org.
  16. ^ "Spomenici bivšeg uspeha". www.novosti.rs.
  17. ^ „Списак добитника Седмојулске награде“. 16. března 2018 - prostřednictvím Wikipedie.
  18. ^ „Odlazak arhitekte Zorana Bojovića“. www.novosti.rs.
  19. ^ „Směrem k konkrétní utopii: architektura v Jugoslávii, 1948–1980 - MoMA“. www.moma.org.
  20. ^ „Jugoslovenska arhitektura u Muzeju moderne umetnosti u NJujorku“. 21. ledna 2018.

externí odkazy