Půlnoc v zahradě dobra a zla - Midnight in the Garden of Good and Evil

Půlnoc v zahradě
dobra a zla
Půlnoc v zahradě dobra a zla cover.jpg
Obálka knihy z roku 1994, která obsahuje Bird Girl sochařství.
AutorJohn Berendt
ZeměSpojené státy
JazykAngličtina
ŽánrLiteratura faktu
VydavatelRandom House
Datum publikace
Leden 1994
Typ médiaTisk (vázaná a brožovaná)
Stránky389 stran
ISBN0-679-42922-0
OCLC27975809
975.8/724 20
LC ClassF294.S2 B48 1994

Půlnoc v zahradě dobra a zla je román non-fiction od John Berendt. Kniha, Berendtova první, byla vydána v roce 1994 a sleduje příběh obchodníka se starožitnostmi, který byl souzen za vraždu mužské prostitutky. S titulky Příběh Savannah, s počátečním tiskem 25 000 kopií,[1] kniha se stala New York Times Nejlepší prodejce 216 týdnů po svém debutu a zůstává nejdelší New York Times Nejlepší prodejce.[2]

Kniha byla následně vyrobena Clint Eastwood je Filmová adaptace z roku 1997, přičemž jména několika postav byla změněna kvůli ochraně jejich soukromí.

Pozadí

Půlnoc v zahradě dobra a zla je atmosféricky Hluboký jih pobřežní (Savannah, Gruzie, a Beaufort, Jižní Karolína ) a Jižní gotika v tónu, zobrazující širokou škálu excentrických osobností ve městě a okolí města Savannah, Gruzie.

Hlavní příběh se týká střelba Dannyho Hansforda, místní mužská prostitutka (charakterizována jako „dobrá doba, kterou dosud neměli všichni“ Prentiss Crowe, prominent v Savannah), respektovaná starožitnosti obchodník Jim Williams, který byl také jeho zaměstnavatelem. To mělo za následek čtyři vraždy, přičemž čtvrtý skončil v osvobození poté, co soudce konečně souhlasil se změnou místa konání, aby byl případ odsunut od porotce Savannah. Kniha popisuje Williamsovu verzi zabití, která spočívá v tom, že šlo o „sebeobranu“ - výsledek Hansforda, který byl náchylný k záchvatům vzteku, střílel na Williamse zbraní, která byla vystavena, a Williams střílel zpět aby se chránil - a ne vraždou, meditovanou nebo jinak, Williamsem. K smrti došlo v Williamově domě, Mercer House.[1]

Kniha zdůrazňuje také mnoho dalších pozoruhodných obyvatel Savannah, včetně Lady Chablis, místní transgender žena, klubová umělkyně a bavička. Chablis poskytuje jak a Řecký sbor jakési, stejně jako odlehčený kontrast k vážnější akci. Chablis dostal věnovanou kapitolu, stejně jako byl Emma Kelly „dáma 6 000 písní“.[1]

Postavy a události

Děj knihy je založen na skutečných událostech, ke kterým došlo v 80. letech, a je klasifikován jako literatura faktu. Protože se čte jako román (a časově mění pořadí skutečných událostí), je někdy označován jako „román non-fiction“.

Ačkoli se časová osa knihy má shodovat s celou ságou o zatčení Jima Williamse a čtyřmi procesy za vraždu, ve skutečnosti se Berendt poprvé setkal s Williamsem až v roce 1982 - poté, co byl milionář již poprvé usvědčen z vraždy a uvolněno až do odvolání. Berendt se také přestěhoval do Savannah, aby sbíral materiál pro svou knihu až do roku 1985 - po druhém odsouzení Williamse za vraždu. Williams byl svobodný muž a žil v Mercer House během Berendtových pěti let v Savannah.[1]

Mercer House. Údajná vražda Danny Hansford došlo ve Williamsově pracovně - vlevo dole na této fotografii. Dům je nyní známý jako Muzeum domu Mercera Williamse

V první kapitole jsou Berendt a Williams vyrušeni Hansfordovým ječícím vchodem; to se stalo před jejich setkáním. „Jim popíjel s někým jiným,“ vysvětluje Berendt. „Jim mi o tom řekl a udělal to i někdo jiný. Takže jsem to zrekonstruoval a dal se tam. První večer v Mercer House je kombinací mnoha příběhů, které mi vyprávěl. Potom se setkám se všemi těmi lidmi - Joe Odom Chablis, Lee Adler. Samozřejmě jsem potkal všechny tyto lidi po vraždě, ale na vraždu nemají vůbec žádný dopad, takže jsem je jednoduše uvedl hned po setkání s Jimem a zdá se, že jsem je potkal před střelbou a neudělal jsem to t, ale co? Všechna ta setkání s lidmi byla skutečná setkání. Konaly se v 85 nebo později a jsou do značné míry doslovné, co se stalo s těmi lidmi a mnou. “[1]

Nancy Hillis, která vystupuje jako Mandy Nichols, později vysvětlila, že na rozdíl od jejího zobrazení Berendtovou se nesetkala s Joem Odomem, dokud se nepřesunul z 16 East Jones Street na 101 East Oglethorpe Avenue. Rovněž objasnila, že mezi ní a Odomem nebyl žádný romantický vztah, a to především proto, že Odom byl gay. Odom zemřel v roce 1991, více než dva roky před vydáním knihy, ale to není zmíněno v jeho vyprávění.[1]

Osoba představovaná postavou Serenou Dawesovou zemřela v roce 1974, více než dvacet let před vydáním knihy.[1]

Minerva je založena na kořenový lékař Valerie Bowles. Zemřela v roce 2009 ve věku 76.[3]

Titul

Název se zmiňuje o smůla pojem „půlnoc“, období mezi dobou dobré magie (23:30 do půlnoci) a časem pro zlou magii (půlnoc do 12:30).[1]

Ačkoli se kniha zaměřuje na hřbitov Bonaventure, „zahrada dobra a zla“ odkazuje hlavně na hřbitov v Beaufort, Jižní Karolína, kde je pohřben Dr. Louis Buzzard, manžel Minervy, praktikující lidové magie, který figuruje v příběhu. Je nad jeho hrobem, že Minerva provedl zaklínadla, aby zajistil úspěšnější výsledek obnovy řízení v případě Jima Williamse. (Sňatek mezi Minervou a Dr. Buzzardem byl vynálezem Johna Berendta. Dr. Buzzard byl založen na Stephenu Robinsonovi, který zemřel v roce 1947, přesně měsíc před jeho 87. narozeninami.)[4]

Pokrýt

Známý Bird Girl socha, původně navržená jak jako umění, tak jako držitel ptačího semene, byla původně umístěna v historické budově Savannah Hřbitov Bonaventure. Fotograf Savannah, Jack Leigh, byl pověřen pořídit fotografii pro obálku knihy. Titulní obrázek se stal okamžitě ikonickým, autor John Berendt jej nazval „jedním z nejsilnějších obalů, jaké jsem kdy viděl“, a socha se stala oblíbenou zastávkou turistů. Kvůli rostoucím obavám o integritu sochy a soukromí hřbitova Bird Girl byl přemístěn v roce 1997 pro zobrazení v Telfair muzea v Savannah.

Dědictví

V roce 1993, rok před vydáním knihy, měla Savannah pět milionů návštěvníků, kteří během svého pobytu ve městě utratili téměř 600 milionů dolarů.[5] Dva roky po vydání knihy zaznamenala Savannah nárůst cestovního ruchu o 46%.[1] O dvacet let později počet návštěvníků města vyskočil na 12,5 milionu a utratil 2,2 miliardy dolarů.[5]

Ocenění

Kniha zvítězila v roce 1995 Cena Boekeho a byl jedním z finalistů roku 1995 Pulitzerova cena pro literaturu faktu.[6]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i „Půlnoc v zahrádce faktu a fikce“ - Washington Examiner, 29. prosince 1996
  2. ^ „Půlnoc v zahradě dobra a zla“. Nová encyklopedie Gruzie.
  3. ^ "Samotářská vúdú kněžka slávy 'Midnight' umírá" - Ranní zprávy ze Savannah, 8. května 2009
  4. ^ „Rozkvět Voodoo uplynul, ale tradice Gullah v SC stále okouzluje“ - Stát, 27. ledna 2016
  5. ^ A b „20 let po půlnoci: ohlédnutí“ - Jižní časopis, 7. října 2017
  6. ^ Jan Whitt (28. srpna 2008). Usazování na pomezí: jiné hlasy v literární publicistice. University Press of America. p. 53. ISBN  978-0-7618-4093-0. Citováno 12. září 2010.

externí odkazy