Midlum, Dolní Sasko - Midlum, Lower Saxony
Midlum | |
---|---|
Ortsteil z Wurster Nordseeküste | |
Letecký snímek s kostelem St. Pancras | |
Erb | |
Midlum Midlum | |
Souřadnice: 53 ° 43'45 ″ severní šířky 08 ° 36'56 ″ východní délky / 53,72917 ° N 8,61556 ° ESouřadnice: 53 ° 43'45 ″ severní šířky 08 ° 36'56 ″ východní délky / 53,72917 ° N 8,61556 ° E | |
Země | Německo |
Stát | Dolní Sasko |
Okres | Cuxhaven |
Obec | Wurster Nordseeküste |
Plocha | |
• Celkem | 31,07 km2 (12,00 čtverečních mil) |
Nadmořská výška | 21 m (69 stop) |
Populace (2013-12-31) | |
• Celkem | 1,681 |
• Hustota | 54 / km2 (140 / sq mi) |
Časové pásmo | UTC + 01:00 (SEČ ) |
• Léto (DST ) | UTC + 02:00 (SELČ ) |
PSČ | 27639 |
Vytáčecí kódy | 04741 |
Registrace vozidla | CUX |
webová stránka | www.midlum.de |
Midlum (N. Low Saxon: Millm) je obec a bývalá obec v okres Cuxhaven, v Dolní Sasko, Německo. Od 1. ledna 2015 je součástí obce Wurster Nordseeküste.
Dějiny
Původně byl Midlum považován za součást Země Hadeln. V roce 1219 šest členů rodu Páni z Diepholzu,[1] vlastnil panství v Midlumu a v jeho blízkosti a založil Klášter Midlum a obdařil je tím.[2][3] Páni Diepholzů poté vlastnili hrad Hollburg Holßel a Midlum na pokraji Wesermünde Geest hřbet,[4] umožňující dobrý výhled na spodní část Země Wursten, pak společnost zdarma Frisian rolníci pod volnou nadvládou nad Prince-arcibiskupství Brémy.
Spíše než založení ženský klášter jako jejich proprietární klášter rodina Diepholzů se dostala k kapitola katedrály z Prince-arcibiskupství Brémy.[2] Rodina Diepholz si však osvojila (Vogtei ) přes klášter, později předán rytířům z Bederkesa kteří byli v manželství.[5]
V roce 1227 princ-arcibiskup Gebhard z Lippe potvrdil a tím uznal založení kláštera.[6] Midlum's St. Pancras Church,[7] který existoval dříve, byl integrován do kláštera.[2] Nezůstaly žádné zbytky kláštera nebo klášterních hospodářských budov a existuje jen málo dokumentárních odkazů na ně.[8]
Je možné, že klášter následoval Cisterciácký zvyky bez formálního začlenění.[9] Klášter zahájil typickou cisterciáckou praxi k vybudování velké autarkované integrované výroby (Eigenwirtschaft).[10] Na rozdíl od neuspořádaných a nerozvinutých oblastí, kde cisterciáci obvykle zakládali nové kláštery, byly zemědělské půdy darované klášteru drženy feudálními nájemníky a rozptýleny v Midlumu a okolí.
Klášter vyčistil své feudální zemědělské půdy od nesvobodných rolníků, kteří je obdělávali (srov. Nížinné vzdálenosti ) jejich přeměnou na závislé agrární pracovníky nebo závlačky (drobní zemědělci, kteří potřebují další práci) a (většinou) svá pole do kláštera panství.[10] Tato transformace znamenala pro feudální nájemce na Únii bezprostřední potíže geest v Midlumu a okolí.[10]
Na odlehlých statcích založil klášter Vorwerk z Kransburg který dnes tvoří lokalitu Midlum. Po celé farnosti Midlum, např. v Sorthum,[11] Northum,[12] Wenckebüttel a Esigstedt,[13] klášter získal vládu na zemědělské půdě od těch pánů, kteří ji dříve drželi,[14] aby zakončil jeho panství. Klášter vyčistil poslední dvě vesnice od rolníků které tak byly opuštěny.[10]
Po nízké straně hřebene Wesermünde Geest směrem k bažinatý V zemi Wursten je úzký bažinatý pás pustiny zvaný Wursten Sietland.[14] Zatímco Wursten Frisians tvrdil, že Sietland je jejich Commons, začal jej klášter zařazovat do svých panství.[14] V údolích zářezy geest mezi Holßel a Nordholz klášter zabavil málo becks aby bylo možné vyložit ryby pro ryby půst jídla na půjčil.[14]
Expanze panství v klášteře znamenala výlučné využití lesů geest, bláta a vesele, dříve také běžně využívané svobodnými frískými rolníky z většinou bezlesé země Wursten, aby získali rašelina, palivové dříví, dřevo a dřevo hnojení plaggen.[10][14] Expanze panství tak představovala obrovskou hrozbu pro hmotné přežití Wursten Frisians jako svobodných rolníků.[10] Bez paliva, dřeva nebo hnojiv by jim nemohli pomoci, ale dříve či později by museli pochválit se k feudálům z geestu.
Současně rytířské rodiny z geestu usilovaly o podrobení Wursten Frisians jejich feudální nadvládě, aby získali více z neplacené feudální práce a přesvědčením feudální poplatky a povinnosti.[15] V Válka Wursten (1256–1258) Wursten Frisians odrazil rytířskou invazi, aby je podrobil panská (seignioriální) jurisdikce.[2] Poražený rytířský klobouk se stáhl hluboko do Bederkesa Bailiwick a odhalil hranici sousedící se zemí Wursten, mimo jiné s farností Midlum.[14]
Po vítězství obsadila země Wursten farnost Midlum.[14] Neuspořádané pásy geestů v městské hranici Midlumu od té doby přijaly nový název Wursten Heath (Wurster Heide).[14] S klášterem a jeptiškami však bylo zacházeno velmi opatrně, aby prince Arcibiskupovi Gebhardovi nevydali žádnou záminku.[10] Wursten Frisians si pamatoval utrpení svobodných Stedingen rolníci v roce 1234, kteří také odmítli přijmout feudální vládu, ale které Gebhard exkomunikoval a proti nimž vyvolal a bojoval proti papežovi křížová výprava, to vše po několika Stedingers zabilo potulného mnicha.[10]
Pod vládou konzulové země Wursten byla úspěšně bráněna expanze panství kláštera.[16] Farnost Midlum a její rolnické obyvatelstvo se brzy stalo nedílnou součástí země Wursten.[16] Klášter odmítl a obviňoval to ze svého umístění mezi „zvrácenými a špatnými lidmi [Wursten Frisians], usilujícími o kriminální a neuznané cíle“,[1] jak je zaznamenáno v konventní listině. Pro ně a brémského prince-arcibiskupa Gilbert z Brunckhorstu (vládnoucí v letech 1273 až 1306) bránící panství a expanzi panství v klášteře nemůže být nic jiného než nepovolený cíl.[16] To nakonec vedlo k přemístění kláštera mimo kontrolu Wursten Frisian do Wolde, přítomen Altenwalde.[16]
I po přestěhování si klášter ve farnosti Midlum uplatnil většinu svých feudálních majetků a privilegií.[17] V roce 1331 si obyčejný Gerhard de Merne (= Marren, Süder- a Nordermarren poblíž Midlum) uzurpoval desátek z Esigstedtu, protestoval klášterem, oprávněným příjemcem, a odešel znovu jeptiškám až poté, co zasáhli pastoři farností Wursten.[17] V roce 1399 uzavřel klášter s konzuly země Wursten, že poutníkům na cestě do kaple sv. Kříže Altenwalde zaručují bezpečné chování ve farnosti Midlum.[17]
Po konečném podmanění země Wursten v roce 1524, kterou dlouho požadovalo brémské knížectví-arcibiskupství, se stala součástí tohoto císařského panství. V roce 1648 byl kníže-arcibiskupství přeměněn na Brémské vévodství, který byl poprvé ovládán v personální unie švédskou korunou - přerušena dánskou okupací (1712–1715) - a od roku 1715 dále Hanoverian Koruna. V roce 1807 obsazený Napoleonem, jeho pomíjivým klientem, je stát Vestfálské království anektoval vévodství v roce 1810, předtím Francie připojil to rok poté. V roce 1813 bylo vévodství obnoveno Voliči v Hannoveru, který - po upgradu na Království Hannoveru v roce 1814 - začleněna vévodství do a skutečná unie a vévodské území, včetně Flögelnu, se stalo součástí nového Stade Region, založená v roce 1823.
Reference
- ^ A b Elke Freifrau von Boeselager, „Das Land Hadeln bis zum Beginn der frühen Neuzeit“, v: Geschichte des Landes zwischen Labe a Weser: 3 obj., Hans-Eckhard Dannenberg und Heinz-Joachim Schulze (eds.), Stade: Landschaftsverband der ehem. Herzogtümer Bremen und Verden, 1995 a 2008, roč. I „Vor- und Frühgeschichte“ (1995), roč. II „Mittelalter (einschl. Kunstgeschichte)“ (1995), sv. III 'Neuzeit (2008)', (= Schriftenreihe des Landschaftsverbandes der ehem. Herzogtümer Bremen und Verden; vol. 7–9), ISBN (vol. I) ISBN 978-3-9801919-7-5, (svazek II) ISBN 978-3-9801919-8-2, (svazek III) ISBN 978-3-9801919-9-9, sv. II: str. 321–388, zde str. 373.
- ^ A b C d Nicola Borger-Keweloh, „Das Kloster Neuenwalde - wie es zur Gründung kam“, v: Niederdeutsches Heimatblatt (Č. 718, říjen 2009), s. 2.
- ^ Bernd Ulrich Hucker si však myslí, že klášter byl založen až v letech 1231/32. Srov. Hucker, „Die landgemeindliche Entwicklung in Landwürden, Kirchspiel Lehe und Kirchspiel Midlum im Mittelalter“ (poprvé představen v roce 1972 jako přednáška na konferenci sdružení pro studium historických prací severního dolnosaského Landschaftsverbände v Oldenburgu v Oldenburgu), v: Oldenburger Jahrbuch, sv. 72 (1972), s. 1—22, zde s. 16.
- ^ Otto Edert, Neuenwalde: Reformen im ländlichen Raum, Norderstedt: Knihy na vyžádání, 2010, s. 27. ISBN 978-3-8391-9479-9.
- ^ Otto Edert, Neuenwalde: Reformen im ländlichen Raum, Norderstedt: Knihy na vyžádání, 2010, s. 29. ISBN 978-3-8391-9479-9.
- ^ Adolf Hofmeister, „Der Kampf um das Erbe der Stader Grafen zwischen den Welfen und der Bremer Kirche (1144–1236)“, v: Geschichte des Landes zwischen Labe a Weser: 3 obj., Hans-Eckhard Dannenberg a Heinz-Joachim Schulze (eds.) Jménem Landschaftsverband der ehem. Herzogtümer Bremen und Verden, Stade: Landschaftsverband der ehem. Herzogtümer Bremen und Verden, 1995 a 2008, roč. I „Vor- und Frühgeschichte“ (1995; ISBN 3-9801919-7-4), sv. II „Mittelalter (einschl. Kunstgeschichte)“ (1995; ISBN 3-9801919-8-2), sv. III 'Neuzeit' (2008; ISBN 3-9801919-9-0), (= Schriftenreihe des Landschaftsverbandes der ehem. Herzogtümer Bremen und Verden; vol. 7–9), vol II, str. 105–157, zde str. 41.
- ^ Křtitelnice z klášterního období z konce třináctého nebo čtrnáctého století je zachována. Srov. Heinz-Joachim Schulze, „Neuenwalde“ (článek), v: Germania Benedictina: 12 vol. dosud Bayerische Benediktiner-Akademie München / Abt-Herwegen-Institut Maria Laach (ed.), St. Ottilien: EOS Verlag, 1970 seqq., sv. XI: „Norddeutschland: Die Frauenklöster in Niedersachsen, Schleswig-Holstein und Hamburg“ (1984), Ulrich Faust (kompilace), s. 429–446, zde s. 441. ISBN 3-88096-611-7.
- ^ Června Mecham, „Neuenwalde“ (oddíl: State of Medieval Structure), na: Monastic Matrix: Odborný zdroj pro studium náboženských komunit žen od 400 do 1600 n. L, vyvoláno 15. ledna 2015.
- ^ Června Mecham, „Neuenwalde“ (oddíl: Informace o nadaci), na: Monastic Matrix: Odborný zdroj pro studium náboženských komunit žen od 400 do 1600 n. L, vyvoláno 15. ledna 2015.
- ^ A b C d E F G h Bernd Ulrich Hucker, „Die landgemeindliche Entwicklung in Landwürden, Kirchspiel Lehe und Kirchspiel Midlum im Mittelalter“ (poprvé představen v roce 1972 jako přednáška na konferenci sdružení pro studium historických prací severního dolnosaského Landschaftsverbände v Oldenburgu v Oldenburgu) v : Oldenburger Jahrbuch, sv. 72 (1972), s. 1—22, zde s. 20.
- ^ Páni ze Sorthumu jsou zaznamenáni naposledy v roce 1329. Srov. Bernd Ulrich Hucker, „Die landgemeindliche Entwicklung in Landwürden, Kirchspiel Lehe und Kirchspiel Midlum im Mittelalter“ (poprvé představen v roce 1972 jako přednáška na konferenci sdružení pro studium historických prací severního dolnosaského Landschaftsverbände v Oldenburgu v Oldenburgu) v : Oldenburger Jahrbuch, sv. 72 (1972), s. 1—22, zde s. 21.
- ^ Páni z Northumu se přestěhovali do Stade nejpozději v roce 1289. Srov. Bernd Ulrich Hucker, „Die landgemeindliche Entwicklung in Landwürden, Kirchspiel Lehe und Kirchspiel Midlum im Mittelalter“ (poprvé představen v roce 1972 jako přednáška na konferenci sdružení pro studium historických prací severního dolnosaského Landschaftsverbände v Oldenburgu v Oldenburgu) v : Oldenburger Jahrbuch, sv. 72 (1972), s. 1—22, zde s. 21.
- ^ Heinrich Rüther, Urkundenbuch des Klosters Neuenwalde, vyd. jménem Stader Verein für Geschichte und Altertümer s podporou Bremian Rytířství, Hanover: Hahn'sche Buchhandlung, 1905, listiny č. 4, 5, 10 a 11.
- ^ A b C d E F G h Bernd Ulrich Hucker, „Die landgemeindliche Entwicklung in Landwürden, Kirchspiel Lehe und Kirchspiel Midlum im Mittelalter“ (poprvé představen v roce 1972 jako přednáška na konferenci sdružení pro studium historických prací severního dolnosaského Landschaftsverbände v Oldenburgu v Oldenburgu) v : Oldenburger Jahrbuch, sv. 72 (1972), s. 1—22, zde s. 19.
- ^ Bernd Ulrich Hucker, „Die landgemeindliche Entwicklung in Landwürden, Kirchspiel Lehe und Kirchspiel Midlum im Mittelalter“ (poprvé představen v roce 1972 jako přednáška na konferenci sdružení pro studium historických prací severního dolnosaského Landschaftsverbände v Oldenburgu v Oldenburgu) v : Oldenburger Jahrbuch, sv. 72 (1972), s. 1—22, zde s. 14.
- ^ A b C d Bernd Ulrich Hucker, „Die landgemeindliche Entwicklung in Landwürden, Kirchspiel Lehe und Kirchspiel Midlum im Mittelalter“ (poprvé představen v roce 1972 jako přednáška na konferenci sdružení pro studium historických prací severního dolnosaského Landschaftsverbände v Oldenburgu v Oldenburgu) v : Oldenburger Jahrbuch, sv. 72 (1972), s. 1—22, zde s. 21.
- ^ A b C Bernd Ulrich Hucker, „Die landgemeindliche Entwicklung in Landwürden, Kirchspiel Lehe und Kirchspiel Midlum im Mittelalter“ (poprvé představen v roce 1972 jako přednáška na konferenci sdružení pro studium historických prací severního dolnosaského Landschaftsverbände v Oldenburgu v Oldenburgu) v : Oldenburger Jahrbuch, sv. 72 (1972), s. 1—22, zde s. 22.