Michel Schneider - Michel Schneider - Wikipedia

Michel Schneider (narozen 28. května 1944) je francouzský spisovatel, muzikolog, énarque, vysoký úředník a psychoanalytik. Je otcem novináře a spisovatele Vanessa Schneider a mateřský strýc herečky Maria Schneider.

Funkce

Bývalý student École nationale d'administration, Svou kariéru zahájil na Oddělení prognóz Ministerstva hospodářství a financí v roce 1971. Byl jmenován poradcem Účetní dvůr v roce 1981. Byl v čele Direction de la Musique, de la Danse, du Théâtre et des Spectacles [fr ] v Ministerstvo kultury od roku 1988 do roku 1991.

Académie française

Získal deset hlasů ve volbách na Académie française dne 7. února 2008, kdy požádal o dědictví Bertrand Poirot-Delpech.

Názory

Manželství párů stejného pohlaví

Po Pakt občanské solidarity, manželství je jen krok směrem k homosexuálnímu rodičovství. Jsem proti tomu. Stát, který dává symbolice sílu omezení a měřítko pro společnost - a ne naopak - by neměl umožňovat manželství a synovství mezi dvěma osobami stejného pohlaví. Není-li lidská sexualita jednoduše „přirozená“, není zcela kulturní, bez zákonů reprodukce.[1]

Lesbičky a asistovaná reprodukční technologie

V situaci mít děti bez nutnosti vztahovat se k mužskému pohlaví je strach, nenávist, strach, fóbie z mužného člena, což nutí člověka k tomu, aby měl produkt páření, aniž by musel procházet akt páření. Existuje fantazie, člověk chce říci: „Dámy, pokud chcete mít děti, existuje velmi jednoduchý a velmi ekonomický způsob, který nikoho nic nestojí, je to pohlavní styk s mužem z masa a krve“. Proč potřebuješ UMĚNÍ ? Proč chcete být matkou, když jste si vybrali způsob sexuality, který to zakazuje?[2]

V časopise LGBT Yagg [fr ],[3] tato slova popsala Maëlle Le Corre jako „homofobní, transfobní a misogynistická“ a také jako „psychoanalyticko-reakční úvahy“.

Bibliografie

Psychoanalýza

  • 1980: Blessures de mémoire, Paříž, Éditions Gallimard, kol. "Connaissance de l'inconscient".
  • 1985: Voleurs de mots: essai sur le plagiat, la psychanalyse et la pensée, Paříž, Gallimard, série "Connaissance de l'inconscient", ISBN  2-07-070 501-3.
  • 2010: Lacan, les années fauve, Paříž, PUF, série „Fil Rouge“ (ISBN  978-2-13-058554-1).

Příběhy

  • 1990: Bleu passé, Gallimard

Romány

  • 1991: Je crains de lui parler la nuit, Gallimard
  • 2011: Comme une ombre, Grasset

Na hudbu

Životopisné eseje

  • 1988: Glenn Gould, piano solo: variace aria et trente, Gallimard, série "L'un et l'autre" ISBN  2-07-038 841-7.
  • 1989: La Tombée du jour: Schuman, Le Seuil, série "La librairie du XX" ISBN  2-02-010 882-8.
  • Un rêve de pierre: le Radeau de la méduse: Géricault, Gallimard, 1991.
  • 1999: Maman, Paříž, Gallimard, série "L'un et l'autre" ISBN  2-07-031 946-6
  • 2003: Morts představitelé, Gallimard ISBN  2-07-031 462-6. Prix ​​Médicis essai 2003
  • 2005: Schumann: Les voix intérieures, Paříž, Gallimard, kol. "Découvertes Gallimard "(č. 481), ISBN  2070308677.
  • 2006: Marilyn, dernières seance, Grasset, ISBN  2246703719. Prix ​​Interallié 2006.
  • 2014: L'Auteur, l'autre: Proust et son double, Gallimard

Politické a sociologické reflexe

  • 1993: Kultura La Comédie de la, Le Seuil,
  • 2003: Velká matka, Odile Jacob, ISBN  2-73-811 085-1
  • 2007: La Confusion des sexes, Groupe Flammarion, série "Café Voltaire" ISBN  978-2-08-069019-7
  • 2013: Miroir des princes, Flammarion, série "Café Voltaire" ISBN  978-2-08-129951-1

Ceny

Reference

  1. ^ Homos et rodiče?, Psychologies.com, Září 2004.
  2. ^ La loi du žánr: polémique autour des théories du žánr, France Inter, 5. června 2013.
  3. ^ [1], yagg, 5. června 2013

externí odkazy