Michel Jeury - Michel Jeury

Michel Jeury v roce 2010

Michel Jeury (23. ledna 1934 - 9. ledna 2015) byl a Francouzská sci-fi spisovatel, pokládaný v 70. letech.[1] Použil také pseudonym Albert Higon.

Životopis

Michel Jeury se narodil v roce Razac-d'Eymet.

Začal psát sci-fi pod pseudonymem Alberta Higona a napsal dva vesmírné opery pro Rayon Fantastique otisk vydavatelů Hachette a Gallimard: Aux Étoiles du Destin [Hvězdy osudu] (1960), představující vesmírnou bitvu mezi mimozemšťan rasy: T’Loons a nepochopitelné Glutony a La Machine du Pouvoir [The Machine Of Power] (1960), který zvítězil v roce 1960 Jules Verne Cena.

Jeury se vrátil na francouzskou scénu science fiction s Philip K. Dick -inspirovaný Chronolýza [Le Temps incertain] (1973 - anglický překlad: 1980) a Les Singes du Temps [The Time Monkeys] (1974): oba odehrávající se ve stejném vesmíru z něj udělali jednoho z nejdůležitějších autorů francouzské scény sci-fi sedmdesátých let. Oba romány se zabývaly cestování v čase a jeho manipulace pomocí „chronolytického“ léky. Jejich protagonisty byli „psychronauti“, bezmocní průzkumníci matoucího vícerozměrného vesmíru, kteří čelili hrozbám alternativní vesmíry.

Skrz sedmdesátá a osmdesátá léta pokračovala Jeury v produkci řady originálních románů. Le Territoire Humain [The Human Territory] (1979) představoval oázu lidstva existující na hranicích odlidštěného megastatu. Les Yeux Géants [The Giant Eyes] (1980) se domnívali, že současná doba UFO jsou jen projekce lidstva kolektivní bezvědomí. L'Orbe et la Roue [The Orb And The Wheel] (1982) představoval dvacet tisíc let starého rebela přivedeného zpět k životu v daleké budoucnosti, kdy se celá sluneční soustava stala obřím Dysonova koule, řízen soupeřícími silami Orbu (jeho pánů) a kola (jeho kosmických inženýrů).

V roce 1979 se Jeury stal pravidelným přispěvatelem do Fleuve Noir's Očekávání otisk, pro který v letech 1980 až 1992 napsal celkem 19 románů. První, Les Îles de la Lune [Ostrovy Měsíce] (1979) zahájily vzájemně propojené knižní série které vyvinuly prvky, které již byly zmíněny v dřívějších pracích, postupně budovaly představu „vesmíru Jeury“, který zahrnoval „chronolýzu“, vesmírné ostrovy, historii manipulovali „geoprogramátoři“ atd. Stejný vesmír byl dále rozvíjen v trilogii Kolegové [The Pluggers], počínaje rokem 1981 Cette Terre [Ta Země]. Tato ambiciózní série vyprávěla příběh o pandimenzionálním sboru monitorů, který vytvořili záhadní „geoprogramátoři“ k „ucpávání“ děr mezi alternativními Zemi. Jejich nepřáteli jsou stejně záhadní „Brownové“, kteří se pokoušejí takové díry otevřít a usnadnit cestování mezi světy. The Kolegové Série byla pravděpodobně mistrovským dílem Jeury, kombinujícím silné, dramatické postavy, úzce tempované vyprávění, špičkovou vědu a epické konflikty ve skutečně ohromujícím rozsahu.

Seriál zůstal nedokončený, když se na konci 80. let Jeury obrátil k psaní řady nejprodávanějších románů o životě v rodné jihozápadní Francii na přelomu století.[1]

Vybraná bibliografie

  • Aux Étoiles du Destin [Hvězdy osudu] (Jako Albert Higon) (1960)
  • La Machine du Pouvoir [Stroj síly] (jako Albert Higon) (1960)
  • Le Temps nejistý [Nejistý čas] (1973) - přeloženo (USA) jako:Chronolýza (1980)
  • Les Singes du Temps [The Time Monkeys] (1974)
  • Soleil Chaud, Poisson des Profondeurs [Teplé slunce, ryby z hlubin] (1976)
  • Les Animaux de Justice [Zvířata spravedlnosti] (Jako Albert Higon) (1976)
  • Le Jour des Voies [The Day of the Ways] (Jako Albert Higon) (1977)
  • L'Empire du Peuple [Lidová říše] (Jako Albert Higon s Pierrem Marlsonem) (1977)
  • Le Sablier Vert [Zelená přesýpací hodiny] (1977)
  • Le Monde du Lignus [Svět Lignusů] (1978)
  • Poney-Dragon (1978)
  • Les Enfants de Mord [Children of Mord] (1979)
  • L'Univers-Ombre [Stínový vesmír] (1979)
  • Le Territoire Humain [Lidské území] (1979)
  • Les Îles de la Lune [Ostrovy měsíce] (1979)
  • Les Écumeurs du Silence [The Reavers of Silence] (1980)
  • Le Sombre Eclat [The Dark Shining] (1980)
  • Le Seigneur de l'Histoire [Pán historie] (1980)
  • Les Yeux Géants [Obří oči] (1980)
  • Cette Terre [Ta Země] (1981)
  • La Sainte Espagne Programmée [The Holy Programmed Spain] (1981)
  • Les Hommes-Processeurs [Muži procesoru] (1981)
  • Le Vol du Serpent [The Serpent Flight] (1982)
  • La Planète du Jugement [Planeta soudu] (1982)
  • Goer-le-Renard [Goer-the-Fox] (1982)
  • L'Orbe et la Roue [The Orb And The Wheel] (1982)
  • Les Tours Divines [Božské věže] (1983)
  • Quand le Temps Soufflera [Když čas fouká] (1983)
  • Vers l'Âge d'Or [Směrem ke zlatému věku] (1983)
  • L'Île Bleue [The Blue Island] (S Jean-Claude Guidicelli) (1983)
  • L'Anaphase du Diable [Ďáblova anafáze] (1984)
  • Les Louves Debout [The She-Wolves Standing] (1984)
  • Les Démons de Jerusalem [Démoni Jeruzaléma] (1985)
  • Le Dernier Paradis [Poslední ráj] (1985)
  • Les Survivants du Paradis [Přeživší z ráje] (1985)
  • La Marée d'Or [The Golden Tide] (1985)
  • Le Jeu du Monde [The World Game] (1985)
  • La Croix et la Lionne [Kříž a ona-lev] (1986)
  • Aux Yeux la Lune [Oči měsíce] (1988)
  • Les Mondes Furieux [Rozzlobené světy] (1988)
  • La Chimère Infernale [The Infernal Chimera] (Jako Albert Higon) (1992)
  • Le Vaisseau-Démon [The Demon-Ship] (Jako Albert Higon) (1992)

Reference

  1. ^ A b Frédérique Roussel (13. listopadu 2010). „Michel Jeury ressourcé“ (francouzsky). Osvobození. Citováno 2. října 2011.

externí odkazy