Michel Dieulafoy - Michel Dieulafoy - Wikipedia

Joseph-Marie-Armand-Michel Dieulafoy (1762, Toulouse - 13. prosince 1823) byl Francouz libretista a dramatik.
Životopis
Byl přijat právníkem v Toulouse a zdálo se, že je předurčen k baru, kde začínal. Ve svých příbuzných ho majitelé velkých pozemků v koloniích přitáhli do Nového světa a on se přestěhoval do Santo Domingo kde mu šťastné spekulace již slibovaly brilantní jmění. Ale emancipace otroků zničila jeho naděje a jeho plantáže byly zničeny, jeho dům spálili jeho vzpurní černoši. Utekl z masakr du Cap v roce 1793 a uprchl do Filadelfie, kde tam chvíli pobýval, poté se vrátil do Francie, kde se věnoval dramatické poezii, hlavně varieté žánr.
The Théâtre du Vaudeville (který se tehdy nacházel na rue de Chartres) zaznamenal jeho úspěch od roku 1798, tedy v době jeho největší módy. On také dal různé hry pro většinu divadel v Paříži.
Dieulafoy byl a zůstal monarchistou, dokonce i za císařské vlády.
Vybraná díla
- 1798: Le Moulin de Sans Soucy, comédie en vaudeville, VI v 8 II
- 1799: Le Quart d'heure de Rabelais, s Chrétien-Siméon Le Prévost d'Iray
- Jean Lafontaines Prévost d'Iray
- 1800: Dans quel siècle sommes-nous?, v jednom aktu, s Étienne de Jouy a Charles de Longchamps.
- 1801: Le Tableau des Sabines, Komedie o 1 dějstvích vaudeville, s Jouym a Longchampsem, napsáno à offer Jacques-Louis David je Intervence sabinských žen.
- Défiance et Malice, ou le Prêté-rendu, Komedie o 1 dějství ve verši, která měla premiéru v Théâtre Français de la République 17 fructidor IX . Tato komedie pouze se dvěma postavami se setkala s velkým úspěchem. Původně hrál Saint-Fal a Joséphine Mézeray.[1]
- 1819: Olympie, tragédie lyrique ve třech dějstvích, hudba od Gaspare Spontini
Reference
- ^ Vidět: A Mademoiselle Joséphine Mézeray, premiéra actrice du Théâtre-françois, vyslankyně lu cachet de bureau avec syn chiffre, podepsáno M. Grimod de La Reynière, 1797 [1]
Bibliografie
- Jacques-Alphonse Mahul, Annuaire nécrologique, ou Supplément annuel et continuation de toutes les biographies ou dictionnaires historiques, 4 année, 1823, Paříž: Ponthieu, 1824, s. 104-107 [2]