Michael Tositsas - Michael Tositsas

Michael Tositsas je jedním z velkých dobrodinců Řecka. Narodil se v Metsovo v roce 1787 a v roce 1806 převzal obchod s kožešinami svého otce Soluň, společně se svými bratry. Poté, co významně rozvinul své podnikání, poslal své bratry do Egypta, aby tam otevřeli pobočku, zatímco on otevíral pobočky Livorno a Malta.

V roce 1820 se sám přestěhoval na Maltu. Jeho známost s Egyptem Prince Regent Mohammed Ali vyústil v to, že si ho princ velmi vážil a jmenoval jej svým osobním poradcem, stejně jako u kormidla první státní banky, šéfa společnosti Nilské čluny a správce jeho země.

Tositsas, který se stal jedním z nejmocnějších egyptských vlastníků půdy, působil také jako první řecký generální konzul v roce Alexandrie a je obecně považován za otce helenismus Egypta. Podílel se na založení řecké komunity a společně se svými bratry pomohl komunitě rozvíjet významnou vzdělávací a náboženskou infrastrukturu. V roce 1854 se přestěhoval do Atén, kde v roce 1856 zemřel. Jeho charitativní činnost se neomezovala pouze na Alexandrii, ale byla stejně důležitá v Aténách, Soluni a jeho rodišti Metsovo. V závěti zanechal obrovské částky na pomoc chudým a na podporu nemocnic, kostelů a škol. Mezi nejvýznamnější patří jeho příspěvky k University of Athens, Arsakio School a Národní technická univerzita v Aténách. Po jeho smrti pokračovala jeho manželka Eleni ve své charitativní činnosti tím, že věnovala velké částky vzdělávacím a charitativním organizacím, jakož i na výstavbu a dokončení Národní technické univerzity v Aténách. Jeho mladší bratr Theodore, který také velmi zbohatl v Egyptě, se po osvobození od Osmanů vrátil do Řecka a největší část svého majetku věnoval nadacím.

Zdroje

  1. G. Plataris, „Oi Tositsides sto Livorno“ [rodina Tositsa v Livornu], Epirotiko Imerologio 1984, s. 199–206.
  2. A. Politou, O Ellinismos kai I Neotera Aigyptos, sv. A ‘, I istoria tou aigyptiotou ellinismou 1798-1927 [Řekové a moderní Egypt, svazek A, historie egyptských Řeků, 1798-1927], publ. Grammata, Aleksandreia-Athens 1928-1930, 165-167, 172,175-176, 191-222, 237-240, 243, -247.
  3. V. Skafidas, „Istoria tou Metsovou“ [History of Metsovo], Epirotiki Estia 12/131, 132 (1963), str. 194–200, 293-294
  4. A. Goudas, Vioi Paralliloi ton epi tis anagenniseos tis Ellados diaprepsanton andron [Paralelní životy mužů, kteří vynikali v období renesance, bohatství a obchodu], sv. D ‘, ek tou typografeiou Ch. N. Philadelpheos, Athény 1871, 447-486.
  5. I. Chatzifotis, „Oi Metsovites stin Aleksandreia“ [The Metsovites in Alexandria], Zápis z 1. konference Metsovite Studies, Athény 1993, s. 87–96
  6. G. Plataris-Tzimas, Kodikas Diathikon, Meizones kai elassones euergetes tou Metsovou [Log of Wills, Major and Minor Benefactors of Metsovo], publ. prefektury Ioannina a město Metsovo, Metsovo / Atény 2004, sv. A ‘, str. 179–207, roč. B ’str. 203–217, roč. C ’str. 69–71.