Metin Arditi - Metin Arditi

Metin Arditi
Metin Arditi (Le Livre sur la Place, Nancy, 2011)
Metin Arditi (Le Livre sur la Place, Nancy, 2011)
narozený(1945-02-02)2. února 1945
Ankara

Metin Arditi, narozen 2. února 1945 v Ankaře, je francouzsky mluvící švýcarský spisovatel turečtiny Sephardi původ.

Životopis

Metin Arditi opustil Turecko ve věku sedmi let. Poté, co strávil jedenáct let ve švýcarské internátní škole v Lausanne, studoval na Švýcarském federálním technologickém institutu, kde získal titul z fyziky a postgraduální studium z jaderného inženýrství. Ve studiu pokračoval na Stanford Business School, kde získal titul MBA. Žije v Ženeva, kde se velmi podílí na kulturním a uměleckém životě města. V letech 2000 až 2013 byl předsedou Orchestru de la Suisse Romande (O.S.R.). Je členem Strategické rady Švýcarského federálního technologického institutu, kde v průběhu let vyučoval fyziku (asistent prof. Merciera), ekonomii a management (jako lektor) a tvůrčí psaní (jako hostující profesor). V roce 1988 založil nadaci Arditi Foundation, která uděluje patnáct výročních cen absolventům Ženevské univerzity a Švýcarského federálního technologického institutu. Nadace Arditi zakoupila a nabídla univerzitě v Ženevě významné divadlo Cinema Manhattan, nyní nazvané Auditorium Fondation Arditi. Je zakladatelem „The Instruments of Peace Foundation“, která nabízí hudební vzdělání dětem z Palestiny a Izraele. Je členem správní rady Nadace hudební konzervatoře v Ženevě. Předsedal stavebnímu výboru muzea Martina Bodmera v Kolíně nad Rýnem. V prosinci 2012 byl Metin Arditi jmenován vyslancem dobré vůle UNESCO. V červnu 2014 jej UNESCO jmenovalo zvláštním vyslancem. V září 2014 založil Nadaci Arditi pro mezikulturní dialog.

Psaní

Autor esejí a románů, Metin Arditi je autorem intimity. Všechny jeho knihy pojednávají o stejných tématech: obtížnosti rodičovství, osamělosti a exilu.

Funguje

  • 1997: Esej: Mon Cher Jean… de la cigale à la zlomenina společenská, (edice Zoé, Genève)
  • 1998: Esej: La Fontaine, fabuliste infreaquentable, (vydání Le Fablier, Château-Thierry)
  • 1999: Esej: Le Mystère Machiavel, (edice Zoé, Genève)
  • 2000: Esej: Nietzsche ou l'insaisissable útěcha, (edice Zoé, Genève)
  • 2001: Récit: Jonction, (K.G. Saur Verlag, Mnichov)
  • 2002: Récit: La Chambre de Vincent, (edice Zoé, Genève)
  • 2004: Román: Victoria-Hall(Pauvert, Paříž)
  • 2005: Román: Dernière lettre à Théo, (edice Actes Sud, Arles)
  • 2006: Román: La Pension Marguerite, (edice Actes Sud, Arles)
  • 2006: Román: L'Imprévisible, (edice Actes Sud, Arles)
  • 2007: Román: La Fille des Louganis, (edice Actes Sud, Arles)
  • 2009: Román: Loin des bras, (edice Actes Sud, Arles)
  • 2011: Román: Le Turquetto, (edice Actes Sud, Arles)
  • 2012: Román: Prince d'orchestre, (edice Actes Sud, Arles)
  • 2013: Román: La Confrérie des moines volants, (edice Grasset, Paříž)

Literární ceny

  • 2004: Prix du Premier roman de Sablet (Victoria-Hall)
  • 2006: Prix Lipp Suisse (La Pension Marguerite)
  • 2006: Prix des Auditeurs de la Radio Suisse Romande (L'Imprévisible)
  • 2007: Prix Version Femina- Virgin Megastore. Prix ​​de l'Office Central des Bibliothèques, Prix Ronsard des Lycéens (La Fille des Louganis)
  • 2011: Prix Jean-Giono, Prix de l'Académie de Bretagne, Prix de l'Académie Romande, Prix des Libraires de Nancy-Le PointPrix ​​Paroles et Plumes, Prix Millepages, Prix Page des Libraires, Prix ​​Culture et Bibliothèques pour tous, Prix Casanova, Prix Alberto-Benveniste, Prix Océanes (Le Turquetto)

externí odkazy

Reference

↑ Sylvie Prioul „Cena Jean Giono Metin Arditi,“ na http://bibliobs.nouvelobs.com 18. října 2011 (zpřístupněno 18. října 2011)