Metaphalangium cirtanum - Metaphalangium cirtanum

Metaphalangium cirtanum
Phalangiidae - Metaphalangium cirtanum-001.JPG
Metaphalangium cirtanum
Vědecká klasifikace
Království:
Animalia
Kmen:
Arthropoda
Třída:
Arachnida
Objednat:
Opiliones
Rodina:
Phalangiidae
Rod:
Metafalangium
Druh:
M. cirtanum
Binomické jméno
Metaphalangium cirtanum
(C.L. Koch, 1839)
Synonyma
  • Lacinius armatus Roewer, 1923
  • Metaphalangium propinquum (Lucas, 1847)
  • Odontosoma armatum (Roewer, 1923)
  • Opilio cirtanus C.L. Koch, 1839
  • Phalangium propinquum Lucas, 1846
  • Odontosoma armatus (Roewer, 1923)

Metaphalangium cirtanum je druh z sklízeč patřící do rodiny Phalangiidae.

Rozdělení

Tento druh má cirkum-středomořské rozšíření. Je přítomen v Albánie, Alžírsko, Kypr, Egypt, Řecko, Itálie, Libanon, Libye, Černá Hora, Maroko, Srbsko, Španělsko a Tunisko.[1][2]

Místo výskytu

Detail těla

Tento druh obývá hlavně slunnou pustinu a skalnaté louky.[1][3]

Popis

Metaphalangium cirtanum může u obou pohlaví dosáhnout přibližně délky těla 4,5–9 milimetrů (0,18–0,35 palce).[1][3] Tito docela běžní sklízeči představují určitý stupeň polymorfismus. Základní zbarvení je červenohnědé. Obvykle vykazují tmavě hnědé sedlovité značení, které se úhlově rozšířilo uprostřed břicha. Značení ve tvaru sedla je částečně ohraničeno bíle. Bílý podélný pruh vede od očního mohyly k řiti. Cephalothorax je denticulate před očima, tergity mít příčné řady denticlů. Na přední části těla jsou malé černé trny. Pedipalps jsou poměrně silné a krátké. Nohy jsou dlouhé a silné a stehenní kost má obvykle silné denticly. Chelicerae muži jsou obvykle rozvinutější než ženy. Navíc u mužů jsou nohy I (od femuru po holenní) výrazně zesílené.[1][4][5][6]

Biologie

Dospělí se nacházejí od června do srpna.[7]

Bibliografie

  • Canestrini, G. (1875a) Intorno ai Chernetidi ed Opilionidi della Calabria. Atti della Accademia Scientifica Veneto-Trentino-Istriana, 4, 1–12.
  • Koch, C.L. (1841) Arachniden und Myriapoden aus der Regentschaft Algier. In: Wagner, M. (ed.), Reisen in der Regentschaft Algier, in den Jahren 1836, 1837 und 1838. Mit einem naturhistorischen Anhang und einem Kupferatlas. Sv. 3. Leopold Voss, Lipsko, s. 211–225.
  • Koch, C.L. (1847b) Die Arachniden getreu nach der Natur abgebildet und beschrieben. Vol 16. J.L. Lotzbeck, Nürnberg, 80 stran + pl. DXLi-DXLiii.
  • Lépiney, J. de (1940) Solifuges et Opilionides du Maroc déterminés par le Dr. C.F. Roewer. Bulletin de la Société des Sciences Naturelles du Maroc, 19 (2) [„1939“], 116–118.
  • Roewer, C.F. (1923) Die Weberknechte der Erde. Systematische Bearbeitung der bisher bekannten Opiliones. Gustav Fischer, Jena, 1116 stran
  • Roewer, C.F. (1924d) Opilioniden von der Insel Rhodos, Italien und Sardinien, sowie der Cyrenaica. Bollettino dei Musei di Zoologia e di Anatomia Comparata della R [egia]. Università di Torino, 39 (19), 1–7.
  • Roewer, C.F. (1956b) Über Phalangiinae (Phalangiidae, Opiliones Palpatores). (Weitere Weberknechte XIX). Senckenbergiana Biologica, 37 (3/4), 247–318, talíře 36–43.
  • Sauer F. & J. Wunderlich (1997): Die schönsten Spinnen Europas nach Farbfotos erkannt. Fauna-Verlag. 5. Auflage. ISBN  3-923010-03-6, 296 S.
  • Schenkel, E. (1938b) Spinnentiere von der iberischen Halbinsel, gesammelt von Prof. Dr. O. Lundblad, 1935. Arkiv för Zoologi, (4A) 30 (24), 1–29.
  • Schenkel, E. (1947) Einige Mitteilungen über Spinnentiere. Revue suisse de Zoologie, 54, 1–16.
  • Šilhavý, V. (1974e) Několík sekáčů z Jugoslávie a Mongolska (Arach., Opiliones) [Ze sbírek entomologického oddělení Moravského muzea] [Někteří sklízeči z Jugoslávie a Mongolska (Arach., Opiliones) (Ze sbírek entomologického oddělení Moravské muzeum)]. Zprávy Československé společnosti entomologické při ČSAV, 10, 75–76.
  • Simon, E. (1885c) Étude sur les Arachnides recueillis en Tunisie en 1883 et 1884 par MM. A. Letourneux, M. Sédillot et Valery Mayet, vědecká vědecká mise de la Tunisie. In: Exploration Scientifique de la Tunisie. 8 vo. str. i.-iv. & 1–59. Imprimerie Nationale, Paříž.
  • Staręga, W. (1973a) Beitrag zur Kenntnis der Weberknechte (Opiliones) des Nahen Ostens. Annales Zoologici [Polska Akademia Nauk], Warsawa, 30 (6), 129–153.
  • Staręga, W. (1984) Revision der Phalangiidae (Opiliones), III. Die afrikanischen Gattungen der Phalangiinae, nebst Katalog aller afrikanischen Arten der Familie. Annales Zoologici (Polska Akademia Nauk), 38 (1), 1–79.

Reference

  1. ^ A b C d Sauer F. & J. Wunderlich (1997): Die schönsten Spinnen Europas nach Farbfotos erkannt. Fauna-Verlag. 5. Auflage. ISBN  3-923010-03-6, 296 S.
  2. ^ Insektoid
  3. ^ A b Fórum Wiki Spinnen
  4. ^ Rozmanitost taxonů
  5. ^ Staręga, W. (1984). „Revision der Phalangiidae (Opiliones), III. Die afrikanischen Gattungen der Phalangiinae, nebst Katalog aller afrikanischen Arten der Familie“. Annales Zoologici 38 (1): 1–79.
  6. ^ Wojciech Star „ga (2004),“Na některých druzích Metaphalangium Roewer ze Středomoří (Opiliones, Phalangiidae) ", Revista Ibérica de Aracnología, 9: 235-240.
  7. ^ Přirozeně

externí odkazy