Mehmet Ali Nuroğlu - Mehmet Ali Nuroğlu
Mehmet Ali Nuroğlu | |
---|---|
narozený | Istanbul, Krocan | 7. září 1979
obsazení | Herec |
Aktivní roky | 1997 – dosud |
Manžel (y) | Çiçek Nuroğlu |
Mehmet Ali Nuroğlu (narozen 7. září 1979) je turecký herec.
Narodil se v Istanbulu a jeho rodina pochází Şanlıurfa.[1] Po třech letech studia filozofie v Technická univerzita na Středním východě, Nuroğlu se zapsal Hacettepe University studovat divadlo.[2] Zatímco ještě studoval, začal pracovat pro Turecká státní divadla. Mezitím pracoval jako asistent pro herce Semiha Sergena. Za účelem získání role v Çağan Irmak dobový dramatický seriál Çemberimde Gül Oya, přestěhoval se do Istanbulu a ztvárnil postavu Mehmeta.[3] Později hrál ve filmu Zincirbozan, zobrazující postavu Idealista volal Reis.[4] Poté se přidal k obsazení Kırık Kanatlar, televizní seriál Turecká válka za nezávislost.
Filmografie
Televize
- Yuvadan Bir Kuş Uçtu (2003)
- Çemberimde Gül Oya (2004) - Mehmet
- Kırık Kanatlar (2005) - Teğmen Nevzat
- Vurgun (2008) - Tayfun
- Ayrılık (2009) - Spartak
- Ömre Bedel (2009) - Erdem
- Uçurum (2012) - Adem
- Tatar Ramazan (2013)
- Güzel Köylü (2014) - Kaan Yontar
- Çanakkale Yüzyıllık Mühür (2016)
- Sen Anlat Karadeniz (2018) - Vedat Sayar
- Güvercin (2019–2020) - Kenan
Film
- Cenneti Beklerken (2005) - Şehzade Yakup
- Umut Adası (2006) - Çetin
- Peri Tozu (2007) - Cem
- Zincirbozan (2007) - Mehmet
- Başka Semtin Çocukları (2008) - Semih
- Nokta (2008) - Ahmet
- Sonsuz (2009) - Remzi
- Bizim Büyük Çaresizliğimiz (2011) - Bora
- Kusursuzlar (2013) - Ferit
- Kış Uykusu (2013) - Timur
- Rüya (2016) - Yaren
Reference
- ^ „Mehmet Ali Nuroğlu kimdir, kaç yaşındadır?“. Sözcü. 24. listopadu 2019. Citováno 13. srpna 2020.
- ^ „Mehmet Ali Nuroğlu kimdir?“. Sabah. 26. května 2016. Citováno 13. srpna 2020.
- ^ „Mehmet Ali Nuroğlu kimdir dizileri ve filmleri hangileri?“. Hürriyet. 4. července 2020. Citováno 13. srpna 2020.
- ^ „Mehmet Ali Nuroğlu kimdir? Güvercin dizisinin Kenan'ı Mehmet Ali Nuroğlu biyografisi“. Milliyet. 24. listopadu 2019. Citováno 13. srpna 2020.