Meʻetuʻupaki - Meʻetuʻupaki
 | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
The meʻetuʻupaki (meʻe tuʻu paki: tanec stojící [s] pádly) je starodávný Tongan skupinový tanec, který již hlásili raní evropští navigátoři jako kapitán Cook. Tento tanec byl tradičně určen pro muže, ačkoli se ho mohou zúčastnit ženy, pokud není dostatek mužů. (Meʻe tuʻu paki připomíná jakýsi válečný tanec; i když se to děje s malými symbolickými pádly na rozdíl od zbraní.
Šaty
Šaty pro tento tanec jsou vždy velké ngatu ovinutý kolem těla od hrudníku po kotníky. Často je přidán pás listů kolem pasu (sisi).
Pohyby
Pohyby jsou převážně s pádly v ruce, ale správné přidání malých a jemných pohybů s hlavou a nohama dělá rozdíl mezi dobrým a špatným výkonem. Pádla se nepoužívají pro řádková gesta, ale otáčejí se kolem, pohybují se doleva a doprava nebo nahoru a dolů. Tanečníci začínají v jedné řadě, možná ve dvou, pokud je jich mnoho, ale čas od času rozdělují řady v chaotických pohybech, přesto se nakonec v dokonalém souzvuku vrátí zpět.
Hudba
Je to obvykle taneční mistr, který ovládá malý štěrbinový buben (lali), aby udržel rytmus, zatímco samotní tanečníci zpívají píseň, případně s pomocí ostatních. Tlukot je na začátku vždy pomalý, ale jde rychleji a rychleji, když se blíží konec, který vzrušuje tanečníky i veřejnost.
Dějiny
Slova písní jsou v převážně nesrozumitelném jazyce, i když lze rozlišit některé pojmy námořníka. Protože existuje také verze meʻetuʻupaki v Futuna, volala tapaki i když se liší, spojení v tomto směru se jeví jako nejpravděpodobnější. Teorie spočívá v tom, že meʻetuʻupaki složil někde ve 12. až 16. století mezinárodně orientovaný básník „Vea ctít Impérium Tu'i Tonga. Když Tu'i Tonga Kau'ulufonua I (Kauulufenua-fekai, K. the wild, ve Futunanu) prohrál několik rozhodujících bitev, které ohlašovaly konec říše a politické funkce Tu'i Tonga, byl nucen dát mi'etu 'upaki do Futuny, kde části jsou stále střeženi jako tajemství. Futunané navíc prohlásili, že od nynějška by měl být titul Tu'i Tonga horší než jakýkoli titul Futunanů, a pokud by se tonganská loď dostala na jejich ostrov, byla by zničena a nabídnuta bohům. (To se stále stalo v 19. století, jak to zaznamenal William Mariner (spisovatel). Tonganské přísloví: vete fakafutuna (rozebrat se futunským způsobem), stále odkazuje na něco, co má být úplně demontováno.
Existuje také teorie, že meʻetuʻupaki byl jakýmsi tonganským pasem starých časů. Když loď z Tongy dorazila na jeden z dobytých ostrovů, byla posádka vyzvána, aby ukázala svůj typický tanec, aby dokázala, že pocházejí z Tongy a ne odjinud. Jelikož pak ještě měli pádla v ruce, zdálo se, že jejich použití v tanci je docela přímé.
Verše
1. verš
- Kolulu e, Kolulu e
- Kolulu e, sua mai mate
- Fakapo, sua mai. Tu
- E Fakapo, sua mai. Tu
Verš 2
- „O Latu, Latu e
- Pe 'i Tonga mu'a kae tokelau.
- „Já,“ já, já, já.
- Kaleki pala pui le vaha,
- Kae liua manu ole vaha,
- Kae ta ko ia si'ene nga'uta.
- „Já,“ já, já, já. Tu
3. verš
- „Ó Taputea taputea mai
- He uia mala mai letai
- „Ó Taputea taputea mai
- He uia mala mai letai.
- 'o sulu'ia laupeanga tuia,
- E uia mala maile uia. Tu
4. verš
- Lakuta e, Lakuta e
- Lakuta sikipoi e, sikipoi e, sikipoi e
- Lakuta e, Lakuta e
- Lakuta sikipoi e, sikipoi e, sikipoi e
- Si ki 'olunga matau nepřítel,
- Ma'u e tata malie. Sikipoi e, sikipoi e. Tu
5. verš
- „Ó anu mai, fai mai
- Tapu la e maile tai.
- 'E velo' i sila, talava e
- Vaka e sua, kite fonua.
- Tafoe mai fe a fulisia lanumea
- 'E Tafea ki' Uvea 'akatu.
- Tonu mo tekau ki tu'a hakau
- Fakahakea ki ai te vaka
- Ko Tapunasili mo Longotevai
- Fakangalo nai a e
- Fakatakutaku on ta ko Tonga pasipasi mai
- Fetuna ka toa e, 'io e
6. verš
- „O ngalutai ngalutai,“ o ngalutai ngalutai
- „Utufia tefua te langi mana tefua fekai
- Faka'oseia feliuekina holo e kina.
- Kuo lava matautulia ia 'taumalakia', isa ke
- Pule mei vaka, mj.
- Pule mei vaka kae tapa mai ama
- Kae au mai kava kae ma'u te tangata
- Kae to taulata, se ue i, se ue a.
- Hifo le ala hakea le ala kae tau longolongo
- Fakapuepue fano to mui tao, 'isa ke
- „O ngalutai ngalu“ je ke.