Maud Green - Maud Green
Lady Parr | |
---|---|
Neznámá žena od Hanse Holbeina, pravděpodobně Maud Green. | |
narozený | Northamptonshire, Anglie | 6. dubna 1492
Zemřel | 1. prosince 1531 | (ve věku 39)
Pohřben | Blackfriars Church, Londýn, Anglie |
Vznešená rodina | Parr (manželstvím) |
Manžel (y) | Sir Thomas Parr |
Problém | |
Otec | Sir Thomas Green |
Matka | Jane Fogge |
Maud Green (6. dubna 1492 - 1. prosince 1531)[1] byl anglický dvořan. Byla matkou Catherine Parr, šestá manželka krále Henry VIII Anglie. Byla blízkou přítelkyní a čekající dáma na Kateřina Aragonská. Byla také spoludědičkou svého otce, sira Thomase Greena z Green's Norton Northamptonshire spolu se svou sestrou, Anne, lady Vaux.
Život
Maud se narodil 6. dubna 1492 v Northamptonshire, dcera Sir Thomas Green, z Boughton a Green's Norton,[2] a Jane Foggeová, dcera sira Johna Foggeho.[3]
Její matka zemřela, když byla kojenec. Stala se čekající dáma na Kateřina Aragonská, první manželka krále Jindřich VIII někdy po 11. červnu 1509. Neustále se účastnila královny a byla jí trvale přidělena vlastní místnost u soudu.[4] Předpokládá se, že Maud mohla pojmenovat svou dceru Kateřina po Kateřina Aragonská, který byl také dítěti kmotrou.
Vzdělávání
Maud byla velmi inteligentní a vzdělaná žena; plynně mluvila také francouzsky. Královna Kateřina držel ji v tak vysoké úctě, že Maud byla pověřena organizací a kontrolou Královské dvorní školy, která byla zřízena pro výchovu královy rodiny a dcer královniných nejbližších přátel.[5] Maud už své děti učila číst a psát, když byly ještě malými dětmi, ale právě na této škole Royal Court se Catherine a její sestra Anne učily francouzsky, latinsky, filozofii, teologii a klasiku.[5]
Manželství
Maud se provdala Sir Thomas Parr, nejstarší syn sira William Parr a Elizabeth FitzHugh, v roce 1508, když jí bylo asi 16 let. Byl to on Šerif z Northamptonshire, pán strážců a kontrolor ke králi. Maud a Thomas měli tři přežívající děti. Ačkoli Thomas Parr zdědil nemovitosti na severu včetně Zámek Kendal v Westmorland, Parr bydlel v Parr House, který byl umístěn na The Pramen v Londýn. V době, kdy sir Thomas zdědil hrad, potřeboval opravu a nakonec se stal opuštěným. Parr a jeho manželka byli dvořané a zůstávali blízko soudu. Thomas Parr zemřel na pocení nemoc dne 11. listopadu 1517 zanechala Maud vdovu ve věku 25 let. Rozhodla se, že se nebude znovu vdávat ze strachu, že ohrozí obrovské dědictví, které držela v důvěře svých dětí.[4] Pečlivě dohlížela na vzdělávání svých dětí a pečlivě připravovala jejich manželství.[6]
Problém
Před narozením Kateřina, Maud porodila syna krátce po svatbě se sirem Thomasem. Štěstí bylo krátké, protože dítě rychle zemřelo a jeho jméno nebylo nikdy známo. Po narození jejich třetího dítěte Anne, Maud opět otěhotněla c. 1517, stejný rok Thomasovy smrti. Neexistuje však žádná další zmínka o dítěti, takže bylo pravděpodobně ztraceno potratem, porodem mrtvého dítěte nebo smrtí v raném dětství.[7]
Přežívající děti Maud Green:
- Catherine Parr (1512 - 5. září 1548), který se oženil čtyřikrát:
- Sir Edward Burgh, 1529 v Gainsborough, Lincolnshire, Anglie.[7]
- John Neville, 3. baron Latimer, léto 1534 v Londýně, Middlesex, Anglie.[7]
- Král Jindřich VIII, 12. července 1543 v Hampton Court Palace ve skříni Queen's Privy.[8]
- Thomas Seymour, 1. baron Seymour ze Sudeley, pozdní jaro 1547 a měl problém: Lady Mary.
- William Parr, 1. markýz ze Northamptonu, 1. hrabě z Essexu (1513-28. Října 1571), ženatý třikrát, ale nevydal žádný problém:
- Anne Parr, hraběnka z Pembroke (15. června 1515 - 20. února 1552), ženatý v roce 1538, William Herbert, 1. hrabě z Pembroke,[9] kterým měla dva syny a dceru.
Královna Catherine Parr, šestá manželka Jindřich VIII
Původ
Předkové Maud Green | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Smrt
Maud zemřel 1. prosince 1531 a je pohřben v kostele sv. Anny, Blackfriars Church, London, England vedle svého manžela.[15] Ve své závěti nechala své dceři Catherine šperkovaný šifrovací přívěsek ve tvaru písmene „M“.[16]
Poznámky
- Mike Ashley "Britští králové a královny", New York; Carroll a Graf Publishing Inc., 1998.
- Anthony Martienssen "Královna Katherine Parr", McGraw-Hill Book Company, 1973. str. 7, 17, 18, 29-39.
Reference
- ^ James, Susan. „Catherine Parr: Poslední láska Jindřicha VIII.“. 2009. Strana 14.
- ^ Anthony Martienssen „Královna Katherine Parr“, strana 17
- ^ Douglas Richardson. Magna Carta Ancestry: A Study in Colonial and Medieval Families, 2. vydání, 2011. str. 290.
- ^ A b Martienssen, strana 18
- ^ A b Martienssen, strana 7.
- ^ Martienssen, strany 29-39
- ^ A b C Linda Porter. Katherine, královna: Pozoruhodný život Katherine Parrové, poslední manželky Jindřicha VIII. Macmillana. 2010.
- ^ James, Susan E. Catherine Parr: Poslední láska Jindřicha VIII, Gloucestershire, Anglie: The History Press, 2009. str. 94.
- ^ Anne Parr, lady Herbert Na stránce Peerage.com Anne Parr, lady Herbert.
- ^ A b C d E Paget, Gerald. Rodokmen a původ H.R.H. Prince Charles, princ z Walesu - sv. Já. p. 95.
- ^ A b C Douglas Richardson. Magna Carta Ancestry: A Study in Colonial and Medieval Families, 2. vydání, 2011. str. 290
- ^ A b C d E Douglas Richardson, Plantagenetoví předci: Studie u koloniálních a středověkých rodin (královský původ). Genealogická nakladatelská společnost (30. června 2004).
- ^ A b Burkeův šlechtický titul. 1938. str. 2416.
- ^ Douglas Richardson. Plantagenetovi předci: Studie v koloniálních a středověkých rodinách, 2. vydání, 2011. str. 154-55.
- ^ James, strana 17.
- ^ Susan E. James, Hlasy žen v Tudor Wills (Ashgate, 2015), s. 86.