Matei Vișniec - Matei Vișniec

Matei Vișniec
Matei Vișniec (2012)
Matei Vișniec (2012)
Nativní jméno
Matei Vișniec
narozený (1956-01-29) 29. ledna 1956 (věk 64)
obsazenídramatik, básník, prozaik
JazykRumunský, francouzský
Národnostrumunština
Státní občanstvífrancouzština[1]
VzděláváníFakulta historie a filozofie
Alma materBukurešťská univerzita
Doba1975–1980
Žánrpostmodernismus[2]
Pozoruhodné práceTělo ženy jako bojiště v bosenské válce
Příběh medvědů panda vyprávěný saxofonistou, který má přítelkyni ve Frankfurtu
Pozoruhodné ceny2007, 2002 a 1999 - cena dramatu Unie rumunských spisovatelů
1998 - Cena dramatu Rumunské akademie
2009, 2008, 1996 a 1995 - Press Avignon-Off Award
1991 - Cena rumunské divadelní společnosti pro „Clown Wanted“, nejlepší hra roku
Evropská cena Francouzské společnosti dramatických autorů a skladatelů (SACD)
Aktivní roky1977–
ManželkaAndro[2]
Dětijedna dcera[2]
webová stránka
visniec.com/Domov.html

Matei Vişniec Rumunská výslovnost:[maˈtej viʃˈnjek]; narozen 29. ledna 1956 v Rădăuţi ) je rumunsko-francouzský dramatik, básník a novinář žijící v Paříži.

Je mezinárodně známý zejména svými spisy ve francouzském jazyce.

V roce 1980 absolvoval Fakultu dějin a filozofie Filosofické fakulty UK Univerzita v Bukurešti.[2] V letech 1977 až 1987 napsal 8 her ve dvou nebo třech dějstvích, asi dvacet krátkých her a několik scénářů, ale všichni byli cenzory odmítnuti.[2] V roce 1987 byl literární nadací pozván do Francie a požádal o politický azyl. V období od srpna 1988 do října 1989 žil v Londýně, kde pracoval pro rumunskou část BBC.[2]

Poté, co se usadil ve Francii, psal většinou francouzsky a získal francouzské občanství. Po pádu komunismu v Rumunsku, v roce 1989, se Matei Vișniec stal jedním z nejhranějších dramatiků v zemi, s více než 30 hrami hranými v Bukurešti a dalších městech. V roce 1996 uspořádalo Národní divadlo v Temešváru festival Matei Vișniec s 12 společnostmi uvádějícími jeho hry. Jeho mezinárodní publikum jako dramatik začalo v roce 1992 hrou Horses at the Windows ve Francii a Old Clown Wanted na „Bonner Biennale“.

Od té doby měl Visniec ve Francii více než 20 her (Théâtre Guichet Montparnasse, Studio des Champs-Elysées, Théâtre du Rond-Point des Champs Elysées - Paříž, Théâtre de l'Utopie - La Rochelle, Compagnie Pli Urgent - Lyon, Théâtre Le Jodel - Avignon, Théâtre de Lenche a Théâtre de la Minoterie - Marseille, Compagnie Nice-Théâtre Vivant - Nice atd.). Old Clown Wanted byla uvedena v: Francii, Německu, Spojených státech, Dánsku, Rakousku, Polsku, Finsku, Itálii, Turecku, Brazílii, Rumunsku, Moldávii a Gruzii.[3]

Pracuje jako novinář v Radio France Internationale.[1]

Spisy

Sasea

Poezie

  • La noapte va ninge („Dnes večer sněží“), Bukurešť, Alb., 1980
  • Oraşul cu un singur locuitor („Město s jediným obyvatelem“), Bukurešť, Alb., 1982
  • Înţeleptul la ora de ceai („Mudrc v hodině čaje“), Bukurešť, ČR, 1984
  • Poeme ulterioare („Následné básně“) (1987–1999), Bukurešť, ČR, 2000

Próza

  • Cafeneaua Pas-Parol, román, Bukurešť, FCR, 1992

Hraje v rumunštině

  • Ţara lui Gufi („Země Gufiho“, hra se třemi dějstvími), Bukurešť., IC, 1991
  • Angajare de clovn ("Pronájem klauna", publikováno ve stejném svazku jako Evangheliştii Alina Mungiu), předmluva Marian Popescu, Bukurešť, vyd. Unitext, 1993
  • Teatru, sv. I-II, předmluva Valentina Silvestru, Bukurešť, ČR, 1996 1991–1995)

Hraje ve francouzštině

  • Personne n’a le droit de traîner sans armes sur un champ de bataille, 1991
  • Le Marchand de Temps, 1992
  • Les oddíly podvodů, 1993
  • Hécatombéon, 1993
  • Théâtre décomposé ou L’homme-poubelle, 1993
  • La grammaire du ticho, 1994
  • Trois nuits avec Madox, 1994
  • L’histoire des ours pandas racontée par un saxophoniste qui a une petite amie à Francfort, 1994
  • Cils zakazuje přívěsek la nuit, 1995
  • Paparazzi ou la chronique d’un lever de soleil avorté, 1995
  • Komentovat pourais-je être un oiseau?, 1996
  • Mistrovství světa ve sportu bojuje o život v Bosně, 1996

Styl

Jeden literární kritik považuje jeho hry za „bizarní, nezařaditelné“.[4]

Reference

  1. ^ A b "Matei Vişniec, doktor Honoris Causa al Universităţii" Ovidius "Constanţa". Citováno 24. říjen 2014.
  2. ^ A b C d E F Stefanescu, Alex. (2003). „Matei Vişniec“. Rumunsko literara. Archivovány od originál 24. října 2014. Citováno 24. říjen 2014.
  3. ^ „MATEI VISNIEC“. Citováno 24. říjen 2014.
  4. ^ Stefanescu, Alex. (2003). „Matei Vişniec“. Rumunsko literara. Archivovány od originál 24. října 2014. Citováno 24. říjen 2014.