Marjolein Buis - Marjolein Buis

Marjolein Buis
Marjolein-buis-1350309763.jpg
Buis ve Wimbledonu v průběhu roku 2012
Celé jménoMarjolein Buis
Země (sport) Holandsko
RezidenceBeuningen
narozený (1988-01-11) 11. ledna 1988 (věk 32)
Nijmegen, Holandsko
Se stal profesionálem2010
V důchodu2020[1][2]
HryPravák
TrenérWouter Kropman
Nezadaní
Nejvyšší hodnoceníČ.3 (21. května 2012)
Aktuální hodnoceníČ. 5 (9. července 2018)
Výsledky Grand Slam Singles
Australian OpenSF (2011, 2012, 2013, 2016)
French OpenŽ (2016)
WimbledonSF (2016)
US OpenSF (2013, 2014)
Další turnaje
Mistři3. (2013)
Paralympijské hryQF (2012)
Čtyřhra
Nejvyšší hodnoceníČ.1 (2012)
Aktuální hodnoceníČ. 2 (9. července 2018)
Výsledky Grand Slam Čtyřhry
Australian OpenŽ (2016, 2018)
French OpenŽ (2012)
WimbledonF (2017)
US OpenŽ (2017)
Další turnaje ve čtyřhře
Mistři zdvojnásobíŽ (2017, 2018)
Paralympijské hry Zlatá medaile (2012), Stříbrná medaile (2016)
Poslední aktualizace: 12. dubna 2018.

Marjolein Buis (narozen 11. ledna 1988) je holandský důchodce tenis na vozíku hráč. Podílela se na Paralympijské hry v Londýně, 2012, a získal zlatou medaili ve čtyřhře žen s partnerem Esther Vergeer. Od dubna 2018 je Buis světovou jedničkou ve čtyřhře.[3]

Marjolein Buis se narodil v Nijmegen, Nizozemí. Ve 14 letech začala mít problémy s chůzí. Ukázalo se, že má poruchu pojivové tkáně Ehlers-Danlosův syndrom, který ovlivňuje stabilitu kloubů. Ve věku 17 let objevila Buis tenis na invalidním vozíku. V roce 2010 absolvovala sociální práci a stala se tenistkou na plný úvazek. Kvalifikovala se na paralympijské hry v Londýně 2012 a ve dvouhře se dostala do čtvrtfinále a se svou partnerkou Esther Vergeerovou získala zlato ve čtyřhře. Na paralympijských hrách v Riu 2016 se Buis znovu dostala do čtvrtfinále ve dvouhře a tentokrát získala se svým partnerem stříbro ve čtyřhře Diede de Groot. Buis je hráčem na plný úvazek. Ve volném čase studuje psychologii.[4]

Finále Grand Slamu na invalidním vozíku

Singles: 1 (1 název)

VýsledekRokMistrovstvíPovrchOponentSkóre
Vítěz2016French OpenJílNěmecko Sabine Ellerbrock6–3, 6–4

Reference

externí odkazy