Mario Landi - Mario Landi - Wikipedia
Mario Landi | |
---|---|
narozený | Messina, Sicílie, Itálie | 12. října 1920
Zemřel | 18. března 1992 Řím, Lazio, Itálie | (ve věku 71)
Národnost | italština |
obsazení | Ředitel |
Známý jako | Le inchieste del commissario Maigret |
Mario Landi (12. října 1920-18. Března 1992) byl italština režisér známý pro své Giallo filmy jako Giallo a Venezia a jeho televizní seriál Le inchieste del commissario Maigret.[1]
Život a kariéra
Narozen v Messina, Sicílie, Landi se zúčastnil Národní akademie dramatických umění v Římě, promoval v roce 1944.[2] Svou kariéru zahájil v divadle, kde pracoval s nejlepšími herci své doby, zejména jako jeden z nejaktivnějších protagonistů kulturního kruhu „Diogene“ v Miláně, který byl v 50. letech referenčním bodem pro italské divadlo.[2] Debutoval jako filmový režisér v roce 1950 hudebním filmem Canzoni per le strade, ale brzy se jeho zájmy přesunuly na nové médium jeho doby, televizi;[2] je považován za průkopníka italské televize, pro kterou pracoval od roku 1952, kdy RAI zahájil experimentální vysílání před spuštěním běžné televizní služby.[2][3] V letech 1955 až 1979 režíroval velké množství televizních filmů a seriálů, příležitostně řídil několik estrád, včetně edice Canzonissima.[2][3] Byl méně aktivní v kině, ve kterém sporadicky režíroval řadu nízkoprofilových žánrových filmů.[2]
Recepce
Filmy Maria Landiho nebyly dobře přijaty. Paolo Mereghetti, autor Il Mereghetti, napsal o Maigret a Pigalle: "směr je špinavý",[4] zatímco z Giallo a Venezia napsal, že to:[5]
„si zaslouží (nebo si to možná nezaslouží) připomenout jako jeden z nejhloupějších italských thrillerů, jaké kdy vznikly, koláž sekvencí soft-porna a roztrhání vzácné brutality, která upadne do prázdna, v dětinské snaze ohromit.“
Filmografie
Jako herec
- Kvílení v doku (1960, jako Il regista Lando)
- Pláč prostitutky (1974, jako Don Turi Scannapieco)
Jako režisér
- Canzoni per le strade (1950)
- Siamo tutti Milanesi (1953)
- Così è (se vi pare) (1954)
- Andrea Chénier (1955)
- Cime tempestose (1956, TV Mini-Series)
- All'insegna delle sorelle Kadar (1957)
- Canzonissima (1958, TV seriál)
- Canne al vento (1958)
- Il povero fornaretto di Venezia (1959)
- Il romanzo di un maestro (1959, TV Mini-Series)
- Lo schiavo impazzito (1960)
- Ragazza mia (1960, TV Mini-Series)
- Racconti dell'Italia di ieri - Un epizodio dell'anno della fame (1961)
- Il piacere dell'onestà (1961)
- Racconti dell'Italia di oggi - Una lapide na Via Mazzini (1962)
- Ritorna il tenente Sheridan (1963, TV seriál, 6 epizod)
- Giacobbe ed Esau (1963)
- Le inchieste del commissario Maigret (1964-1972, televizní seriál, 16 epizod)
- Maigret a Pigalle (1967)[6]
- Questi nostri figli (1967, televizní minisérie, 4 epizody)
- Dokumentace Mata Hari (1967, televizní minisérie, 4 epizody)
- I racconti del maresciallo (1968, televizní seriál, 6 epizod)
- Dal tuo al mio (1969)
- Un mese in campagna (1970)
- Nessuno deve sapere (1972, televizní minisérie, 4 epizody)
- Serata al gatto nero (1973, TV Mini-Series, 2 epizody)
- Batton Story (1976)
- L'altro Simenon (1979, TV seriál)
- Accadde ad Ankara (1979, TV Mini-Series)
- La vedova e il piedipiatti (1979, TV Mini-Series, 6 epizod)
- Supersexymarket (1979)
- Giallo a Venezia (1979)[6][7][8]
- Il viziaccio (1980)
- Patrick stále žije (1980)[6]
Jako scenárista
- Dva seržanti (1951)
Reference
- ^ Louis, Paul (2004). Italští režiséři hororových filmů. McFarland & Company. str. 1979. ISBN 0786418346.
- ^ A b C d E F Roberto Poppi. Registruji: dal 1930 ai giorni nostri. Gremese Editore, 2002. ISBN 8884401712.
- ^ A b Aldo Grasso, Massimo Scaglioni. Enciclopedia della Televisione. Garzanti, 1996 - 2003. ISBN 881150466X.
- ^ Mereghetti, Paolo (2003). Il Mereghetti: Dizionario dei Film 2004. Le schede. Milano: Baldini Castoldi Dalai. str. 1357. ISBN 88-8490-419-6.
la regia è sciatta.
- ^ Mereghetti, Paolo (2003). Il Mereghetti: Dizionario dei Film 2004. Le schede. Milano: Baldini Castoldi Dalai. str. 987. ISBN 88-8490-419-6.
merita di essere ricordato (o forse non lo merita) come uno dei thriller italiani più cretini mai realizzati, collage di sequenze porno-soft e di squartamenti di rara efferatezza che cascano nel vuoto, nel puerile tentativo di stupire.
- ^ A b C Mereghetti, Paolo (2003). Il Mereghetti: Dizionario dei Film 2004. Gli indici. Milano: Baldini Castoldi Dalai. str. 997. ISBN 88-8490-419-6.
- ^ Jaworzyn, Stefan (1994). Shock Xpress: v.2: Essential Guide to Exploitation Cinema (svazek 2). Titan Books Ltd. str. 70, 71, 73. ISBN 1852865199.
- ^ „Vždy existuje prostor pro Giallo: Giallo a Venezia (Giallo v Benátkách)“. MovieFone. Archivovány od originál 30. prosince 2013. Citováno 30. prosince 2013.
externí odkazy
- Mario Landi na IMDb