Marie-Laure Augry - Marie-Laure Augry

Marie-Laure Augry
Marie-Laure Augry Photo Ph.BRIZARD.jpg
narozený (1947-02-27) 27. února 1947 (věk 73)
Prohlídky
obsazenínovinář
Národnostfrancouzština
Žánrliteratura faktu

Marie-Laure Augry (narozen 27. února 1947 v Prohlídky ) je francouzština novinář.[1] Je členkou Club des médiateurs de la presse ((francouzsky) "Klub mediátorů tisku").

Kariéra

Po studiu žurnalistiky na IUT v Tours se Augry přidal ORTF jako politický novinář v říjnu 1972, než se stal reportérem v roce 1974 a zabýval se otázkami vzdělávání a mládeže. Pokračovala jako reportérka pro TF1 a stal se hlasatelem v červenci 1975.

Od roku 1981 do roku 1988 společně představovala denní zpravodajskou přehlídku zpravodajských časopisů TF1 Yves Mourousi. V letech 1988 až 1991 moderovala týdenní show s jejím jménem, Allo Marie-Laure, na TF1.[2] V roce 1991 nastoupila La Cinq ((francouzsky) "Kanál pět"), který bude představovat polední zprávy ve všední dny a Histoires vraies ((francouzsky) "Pravdivé příběhy") s Paul Lefevre. O rok později, po pádu La Cinq, ji Yves Mourousi, tehdejší programový ředitel RMC, uvedl každodenní show s názvem Vášeň, ve kterém pokračovala dva roky.

V roce 1993 Francie 3 jí nabídl příležitost pořádat denní show „Generation 3“ v koprodukci s CNDP (National Center for Educational Documentation). V letech 1995 až 2002 byla redaktorkou a moderátorkou deníku Un jour en France ((francouzsky) „Jeden den ve Francii“) ve Francii 3. Od 1. září 2003 je redaktorkou časopisu France 3.

Je prezidentkou skupiny „Club des médiateurs de presse“, která byla nominována v roce 2009 a kterou shromáždila Bruno Frappat, vypracovat nový etický kodex pro novináře a působit jako veřejní ochránci práv.[3]

Reference

  1. ^ „France 3 - Espace Téléspectateurs“ (francouzsky). Citováno 17. ledna 2012.
  2. ^ „Marie-Laure Augry - L'EXPRESS“. Lexpress.fr. 04.01.2012. Citováno 2012-01-17.
  3. ^ „Marie-Laure Augry, nouvelle présidente du“ Club des médiateurs de presse"". Journalisme.com. 2008-09-15. Archivovány od originál dne 2012-03-25. Citováno 2012-01-17.

externí odkazy