Marie-Claire Bancquart - Marie-Claire Bancquart

Marie-Claire Bancquart
Bancquart v knihkupectví v Paříži.
Bancquart v knihkupectví v Paříži.
narozený(1932-07-21)21. července 1932
Aveyron, Francie
Zemřel19. února 2019(2019-02-19) (ve věku 86)
obsazeníBásník, profesor, esejista, kritik
Jazykfrancouzština
ŽánrPoezie
ManželkaAlain Bancquart
webová stránka
mapování.noos.fr/ marieclairebancquart

Marie-Claire Bancquart (21. července 1932 - 19. února 2019) byl a Francouzský básník, esejista, profesor emerita a literární kritik.[1] Byla příjemcem Grand prix de la Critique littéraire z Académie Française, přední autorita ve věcech týkajících se francouzského jazyka a kultury, stejně jako řada dalších ocenění.[2] Její poezie je známá svou viscerální příroda, často zkoumající vnitřek lidského těla jako prostředek zkoumání emocí a lidskosti.[3]

Bancquart byl prezidentem francouzské umělecké rady La Maison de la Poésie a emeritním profesorem na Université Paris-Sorbonne. Bancquart byl popsán jako jeden z nejmocnějších hlasů současné francouzské poezie, který srovnává s francouzským básníkem Charles Baudelaire.[4] Kromě mnoha svazků poezie vydala Bancquart také knihy a eseje o předmětech jako např surrealismus a Anatole Francie.[5]

Provdala se za francouzského skladatele Alain Bancquart.[6]

Publikovaná díla

Poezie
  • Mais, Vodaine, 1969
  • Projekty alternés, Rougerie, 1972
  • Odpadní potrubí ze sítě, Rougerie, 1975
  • Cherche-terre, Saint-Germain des prés, 1977
  • Mémoire d'abolie, Belfond 1978
  • Habiter le sel, Pierre Dalle Nogare, 1979
  • Rozdělit, Belfond, 1981
  • Votre visage jusqu'à l'os, Temps Actuels, 1983
  • Opportunité des oiseaux, Belfond, 1986
  • Opéra des limites, José Corti, 1988
  • Végétales„Les cahiers du Confluent, 1988
  • Sans lieu sinon l'attente„Obsidiane, 1991
  • Dans le feuilletage de la terre, Belfond, 1994
  • Énigmatiques, Obsidiane, 1995
  • La Vie, lieu-dit„Obsidiane en coédition avec Noroît (Kanada), 1997
  • La Paix saignée, précédée de Contrées du corps natal„Obsidiane, 1999
  • Voilé / dévoilé, podmínky Trait d'Union, Montréal, 2000
  • Avec la mort, quartier d'orange entre les dents„Obsidiane, 2005
  • Verticale du secret, Amourier, 2007
  • Terre énergumène„Le Castor Astral, 2009
  • Průzkumník si je jist, Amourier, 2010
  • Violente vie, Le Castor Astral, 2012
Romány
  • L'Inquisiteur, Belfond, 1980
  • Les Tarots d'Ulysse, Belfond, 1984
  • Fotografie de famille, François Bourin, 1988
  • Elise en automne, François Bourin, 1991
  • La Saveur du sel, Bourin / Julliard, 1994
  • Une femme sans modèles, éditions de Fallois, 1999
Eseje
  • Paris des surréalistes, Seguers, 1973
  • Maupassant conteur fantastique, Minard, 1976, rééd. 1993
  • Anatole France, vášnivé sceptique, Calmann-Lévy, 1984
  • Obrázky littéraires de Paris fin de siècle, la Différence, 1979
  • Poésie française 1945-1970 (sous la dir.), PUF 1995
  • Fin de siècle gourmande, 1880-1900, PUF, 2001
  • Écrivains fin-de-siècle, Gallimard, 2010

Reference

  1. ^ https://www.lemonde.fr/disparitions/article/2019/02/28/la-mort-de-la-poete-marie-claire-bancquart_5429507_3382.html
  2. ^ Cook, Christina. „Psaní o betonu: Marie-Claire Bancquart“. Cerise Press. Citováno 3. června 2015.
  3. ^ Brophy, Michael (leden 2010). „In the Flesh of the Text: The Poetry of Marie-Claire Bancquart (Book)“. Francouzská studia. 64 (1): 109. doi:10.1093 / fs / knp225. S2CID  191336820.
  4. ^ Bishop, Michael (červenec – srpen 2008). "Verticale du secret (kniha)". Světová literatura dnes. 82 (4): 69–70.
  5. ^ Wilson, Katharina M. (1991). Encyklopedie kontinentálních spisovatelek. 75–76. ISBN  0-8240-8547-7. Citováno 5. června 2015.
  6. ^ „Marie-Claire Bancquart“. Nadace poezie. Citováno 3. června 2015.

Další čtení

  • Broome, P. (2008). V těle textu: Poezie Marie-Claire Bancquartové. Amsterdam; New York, NY: Rodopi.