Margareta Niculescu - Margareta Niculescu

Erazmova cena 1978, Niculescu

Margareta Niculescu (4. ledna 1926 - 19. srpna 2018) byl rumunský umělec, loutkář, režisér, pedagog a divadelní režisér. Podílela se na obnově umění umění od padesátých let loutkářství v Evropě a ve zbytku světa. Byla ředitelkou Divadlo Tandarica v Bukurešti. Od roku 2000 do roku 2004 byla prezidentkou Mezinárodní loutkářská asociace v Charleville-Mezieres, v Ardeny a spoluzaložil s Jacques Felix, Národní škola loutkářského umění v tom městě. V roce 1978 vyhrála Erazmova cena společně s dalšími známými loutkáři Yves Joly, Peter Schumann a bratři Napoli.

Životopis

Narozen v Iaşi, Rumunsko Niculescu objevil loutkářský soubor, který považoval jeho divadelní umění a podle toho režíroval jeho projekty. Loutkové divadlo v té době nebylo ani strukturované, ani profesionalizované Rumunsko; místo toho malé skupiny umělců kreslily své postavy lidová tradice.[1]

Ve stejné době se Rumunská komunistická strana převzal moc a zrušil monarchii a vyhlásil Rumunská lidová republika 30. prosince 1947. Strana poté vytvořila novou síť státem kontrolovaných kulturních institucí. V rámci tohoto úsilí byl Niculescu pozván Rumunské ministerstvo kultury pomoci přivést loutkářství na novou úroveň jako národní divadlo. V této nové oblasti zahájil Niculescu studium na Institut divadelního a filmového umění (IATC) v Bukurešť, a poté se stal ředitelem divadla Tandarica v Bukurešti. V té době jí bylo 23 let a v této pozici zůstala od roku 1949 do roku 1986.[1][2][3][4] Jako režisérka získala cenu skupiny Erasmus v roce 1978, kdy byla oceněna jako „barevné a nápadité divadlo, které mělo plodný vliv na poválečné loutkářství“.[5]

V letech 1985–1986, po 37 letech v čele divadla Tandarica, zahájil Niculescu (s Jacquesem Felixem) Mezinárodní loutkářský institut v r. Ardeny. O tři roky později, znovu s Felixem, založila v roce 2006 Národní školu loutkářství Charleville Mezieres, a poté působil jako jeho ředitel v letech 1987 až 1998.[6][7]

Niculescu zemřel 19. srpna 2018 v Charleville-Mézières, Francie ve věku 92 let.[8]

Funguje

  • Světové loutkářství: současné loutkové divadlo slovem i obrazem, 1966, v čeština.
  • Loutkové divadlo moderního světa; mezinárodní prezentace slovem i obrazem, UNIMA, 1967, anglicky a německy.
  • Puppentheater der Welt; zeitgenössisches Puppenspiel in Wort und Bild, UNIMA, 22 dotisků 1965-1968 v Německu.
  • Marionnettes du monde entier: Théâtres de marionnettes contemporains, UNIMA, 1967, francouzsky.
  • L'avant-garde et la marionnette, 1988, francouzsky.
  • Die Avantgarde und das Figurentheater, 1993, v němčině.
  • Marionnettes en Territoire Brésilien„Festival mondial des théâtres de marionnettes, 1994, francouzsky.
  • Passeurs et komplices (Předávání), Institut international de la marionnette, ve francouzštině a angličtině, 2009.

Reference

  1. ^ A b Darge, Fabienne. "Margareta Niculescu". Le Monde (francouzsky). ISSN  1950-6244. Citováno 21. listopadu 2015.
  2. ^ „L'art de la marionnette à Charleville-Mézières“. www.patrimoinevivantdelafrance.fr. Citováno 21. listopadu 2015.
  3. ^ „Margareta NICULESCU“. Portail des Arts de la Marionnette. Archivovány od originál 9. července 2019. Citováno 21. listopadu 2015.
  4. ^ "O nás". Ţăndărică Loutkové divadlo. Archivovány od originál 4. března 2016.
  5. ^ „Bývalí laureáti: Loutkové divadlo, 1978“. Praemium Erasmianum. Citováno 21. listopadu 2015.[trvalý mrtvý odkaz ]
  6. ^ Různí autoři (14. dubna 2005). „Les 50 qui font bouger Charleville-Mézières“. L'Express.
  7. ^ Rédaction Le Monde (6. října 1986). „La marionnette entre à l'Université“. Le Monde.
  8. ^ Décès de Margareta Niculescu, spoluzakladatelka de l'Ecole Nationale Supérieure de la Marionnette de Charleville-Mézières (francouzsky)