Marella Agnelli - Marella Agnelli

Marella Agnelli
Marella Agnelli 1950s.jpg
Marella Agnelli v 50. letech
narozenýPrincezna Marella Caracciolo di Castagneto
(1927-05-04)4. května 1927
Florencie, Italské království
Zemřel23. února 2019(2019-02-23) (ve věku 91)
Turín, Itálie
ManželkaGianni Agnelli
(1953–2003, jeho smrt)
ProblémEdoardo Agnelli
Hraběnka Margherita Agnelli de Pahlen
DůmDům Caracciolo
OtecFilippo Caracciolo, 8. princ di Castagneto, 3. vévoda di Melito, patricij Neapole
MatkaMargaret Clarke
obsazeníSběratel umění, prominent ikona stylu, spisovatel, zahradní architekt, zahradní designér a fotograf

Marella Agnelli (Italská výslovnost:[maˈrɛlla aɲˈɲɛlli]; narozený Donno Marella Caracciolo dei Principi di Castagneto [ˈDɔnna maˈrɛlla kaˈrattʃolo di kastaɲˈɲeːto]; 4. května 1927 - 23. února 2019)[1] byl italština šlechtična, sběratel umění, prominent, ikona stylu a manželka Fiat předseda Gianni Agnelli. Často se objevovala v módním časopise Móda. Byla jmenována do Mezinárodní nejlépe oblékaný seznam Síň slávy v roce 1963.[2][3]

Pozadí

Donno Marella Caracciolo dei Principi di Castagneto se narodil v Florencie jako člen Dům Caracciolo, vysoké Italská šlechta. Její otec byl Don Filippo Caracciolo, 8. princ di Castagneto, 3. vévoda di Melito a dědičný Patricij Neapole (1903–1965), ze starého Neapolský šlechtická rodina. Její matkou byla bývalá Margaret Clarke (1898–1955) z Peoria, Illinois. Měla dva bratry, Don Carlo Caracciolo (1925–2008), kteří v roce 1965 zdědili tituly svého otce a založili noviny La Repubblica, být známý jako „redaktorský princ“, odkazující na jeho aristokratické zrození a elegantní chování;[4] a Don Nicola Caracciolo (* 1931), držitelka titulů od roku 2008, jako 10. princ di Castagneto, 5. vévoda di Melito a dědičný neapolský patricij.[1]

Rodina

Marella a Gianni Agnelli v roce 1966

Vdala se v Osthoffen na Fiat magnát Gianni Agnelli dne 19. listopadu 1953; zůstali v manželství až do své smrti 24. ledna 2003.[5] Měli dvě děti:

  • Edoardo Agnelli (9. července 1954 - 15. listopadu 2000)
  • Hraběnka Margherita Agnelli de Pahlen (narozená 26. října 1955); poprvé si vzal v roce 1975 (rozvedl se v roce 1981) s Alain Elkann (narozený 23. března 1950) a druhý v roce 1991 až ruština šlechtic Počet Sergei de Pahlen (narozen v roce 1944)
    • John Philip Jacob Elkann (narozen 1. dubna 1976), ženatý dne 4. září 2004 italská šlechtična Donno Lavinia Ida Borromeo Arese Taverna (narozen 10. března 1977)
      • Leone Mosé Elkann (narozen 27. srpna 2006)
      • Oceano Noah Elkann (narozen 11. listopadu 2007)
      • Vita Talita Elkann (narozen 23. ledna 2012)
    • Lapo Eduard Elkann (narozen 7. října 1977), svobodný a bez problému
    • Ginevra Elkann (narozen 24. září 1979), ženatý dne 25. dubna 2009, Ital aristokrat Don Giovanni Gaetani dell'Aquila d'Aragona (narozen 2. května 1973)
      • Don Giacomo Gaetani dell'Aquila d'Aragona (narozen 15. srpna 2009)
      • Don Pietro Gaetani dell'Aquila d'Aragona (narozen 31. října 2012)
      • Donno Marella Gaetani dell'Aquila d'Aragona (narozen 27. května 2014)
    • Hraběnka Maria de Pahlen (narozen v roce 1983)
    • Hrabě Pierre de Pahlen (narozen v roce 1986)
    • Hraběnka Sophie de Pahlen (narozen v roce 1988)
    • Hraběnka Anna de Pahlen (narozen v roce 1988)
    • Hraběnka Tatiana de Pahlen (narozen 1990)

Kariéra

Agnelli, který byl vzděláván v Paříži, byl asistentem Erwin Blumenfeld v New Yorku (bydlí na Park Avenue na Upper East Side )[6] na začátku své pestré kariéry, stejně jako příležitostná redaktorka a fotografická přispěvatelka do Vogue. V roce 1973 vytvořila textilní linku pro Abraham-Zumsteg, za kterou byla v roce 1977 oceněna Roscoe (ekvivalent Oscara) v Radě pro zdroje.

Agnelli, vášnivý zahradník, napsala na toto téma řadu knih a také poskytla mnoho fotografií. Dvě její knihy jsou o Zahrada Ninfa (1999) a The Agnelli Gardens at Villar Perosa (1998).

V poslední době dohlížela na otevření Renzo Piano - navržená umělecká galerie Pinacoteca Giovanni e Marella Agnelli, postavený na střeše bývalého Lingotto Továrna Fiat v Turín, Itálie. Sbírka Agnelli zahrnuje Picasso, Renoir, Canaletto, Matisse a Canova mistrovská díla.

Labutě

Vyhrazená, patricijská ochutnávačka a prominentka byla také známá pro své zařazení do Truman Capote okruh „labutí“ - bohaté, stylové a dobře vdané kamarádky, jejichž společnost zbožňoval, protože „se stvořily samy, jak to udělal on“ a „měly příběhy, které měly vyprávět“[7] Podle Capoteho byla Agnelli „evropská labuť numero uno“, jedna z nejmladších ve skupině, která zahrnovala Kotě Paley, Gloria Guinness, C. Z. host, Štíhlý Keith, Pamela Harriman, Lee Radziwill a Jacqueline Kennedy Onassis. Ve své autobiografii Washington Post vydavatel a přítel Capote Katharine Graham líčil, že autor jí kdysi řekl, že kdyby Paley a Agnelli byli „oba uvnitř Tiffany Marella by byla dražší. “(Osobní historie, str. 393).

Byla vylíčena v americkém životopisném filmu Nechvalně známý (2006) Isabella Rossellini.

Smrt

Agnelli zemřela ve věku 91 let 23. února 2019 ve svém domě v Turín, Itálie.[8][9][10]

Vyznamenání

Grande ufficiale OMRI BAR.svg – Velký důstojnický řád za zásluhy o Italskou republiku: Prezident udělil třetí nejvyšší občanské vyznamenání v Itálii Carlo Azeglio Ciampi dne 13. září 2000.

Původ

Práce (částečné)

P literature.svg Tento seznam související s literaturou je neúplný; můžete pomoci rozšiřovat to.
  • Agnelli, Marella (2015). La Signora Gocà. Milano: Piccola Biblioteca Adelphi. ISBN  9788845930409.
  • Agnelli, Marella; Caracciolo Chia, Marella (2014). Marella Agnelli - Poslední labuť. New York City: Rizzoli. ISBN  978-0847843213.
  • Agnelli, Marella; Caracciolo, Marella; Pejrone, Paolo (1998). Zahrady Agnelli ve Villar Perosa - dvě století rodinného ústupu. New York City: Harry Abrams. ISBN  978-0810919792.
  • Agnelli, Marella; Pietromarchi, Luca; Bright, Robert Emmett; Forquet, Federico (1987). Zahrady italských vil. New York City: Rizzoli. ISBN  9780847808250.

Poznámky

  1. ^ A b Almanach de Gotha. Gotha: Justus Perthes. 1942. str. 398–399.
  2. ^ Zaměstnanci VF (1963). "Nejlépe oblečené ženy na světě". Mezinárodní síň slávy: Ženy. Vanity Fair. Archivovány od originál dne 12. července 2013. Citováno 30. května 2012.
  3. ^ Zilkha, Bettina (2004). Ultimate Style - to nejlepší z nejlépe oblečeného seznamu. New York City: Assouline Publishing. 70–73, 89. ISBN  978-2843235139.
  4. ^ Povoledo, Elisabetta (17. prosince 2008). „C. Caracciolo, 83 let, vydavatel a zakladatel La Repubblica, je mrtvý“. The New York Times. ISSN  0362-4331. Citováno 7. září 2015.
  5. ^ Agnelli, Marella. „Okouzlující život Marelly Agnelli s dědicem Fiatu Gianni Agnelli“.
  6. ^ Goodman, Wendy (4. listopadu 2014). „Revisiting Style Icon Marella Agnelli's Art-Filled Park Avenue Apartment“. New York Magazine. Citováno 26. února 2019.
  7. ^ Clarke, Gerald (1988). Capote - Životopis. New York City: Simon & Schuster. str. 274–75. ISBN  978-0671228118.
  8. ^ Wertheim, Bonnie (23. února 2019). „Marella Agnelli, společnost„ Last Swan “a vášnivý zahradník, je v 91 letech mrtvá - přes NYTimes.com.
  9. ^ Turra, Alessandra; Turra, Alessandra (23. února 2019). „Marella Agnelli Caracciolo umírá v 91 letech“.
  10. ^ „Vdova po zesnulém předsedovi Fiatu Gianni Agnelli umírá v 91 letech“. 23. února 2019 - prostřednictvím www.reuters.com.

Další čtení