Březen 2011 Volby prezidenta evropských konzervativců a reformistů - March 2011 President of European Conservatives and Reformists election
| |||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||
|
Volba předsedy Evropští konzervativci a reformisté se konalo dne 8. března 2011. Volby se konaly po předchozím prezidentovi Michal Kaminski opustit skupinu. Mezi kandidáty byl i český europoslanec Jan Zahradil Brititsh MEP Timothy Kirkhope a polský europoslanec Ryszard Legutko. Kirkhope byl považován za favorita stát se novým prezidentem jako Konzervativní strana ovládl skupinu. Byl poražen Zahradilem, který se stal novým prezidentem.[1][2][3]
Pozadí
Michal Kaminski byl zvolen prezidentem evropských konzervativců a reformistů v roce 2009. Byl členem Polska Právo a spravedlnost strana. Jeho strana byla obviněna z krajně pravicové politiky. V lednu 2011 rezignoval poté, co čelil „agresi“ a „nenávisti“ od svých kolegů ve straně.[4][5]
28. ledna 2011 člen českého jazyka Občanská demokratická strana Jan Zahradil oznámil svou kandidaturu. Zahradil začal hledat podporu pro svou kandidaturu. Uvedl, že pokud se stane novým prezidentem, pokusí se přilákat do skupiny více poslanců a zlepšit její komunikační strategii.[6]Zahradil byl podpořen českým předsedou vlády Petr Nečas.[7]
Timothy Kirkhope téhož dne uvedl, že by mohl hledat Konzervativní strana nominace na prezidenta.[8]
Polský europoslanec Ryszard Legutko oznámil svou kandidaturu dne 17. února 2011. Díky své kandidatuře se strana Právo a spravedlnost dostala do kolizního kurzu s britskými europoslanci. Legutkova kandidatura vyvolala polemiku kvůli jeho názorům na práva homosexuálů.[9]
Kandidáti
- Timothy Kirkhope, Britský poslanec a člen Konzervativní strana. Byl nejvíce Proevropský kandidát a nejméně kontroverzní. Je bývalým ministrem britské vlády a zkušeným politikem.[10]
- Ryszard Legutko, Polský europoslanec a člen Právo a spravedlnost. Jeho kandidatura byla považována za velmi kontroverzní a je známý negativními názory na homosexuální práva.[10]
- Jan Zahradil Český europoslanec a člen Občanská demokratická strana (ODS). Je o něm známo, že je chráněncem českého prezidenta Václava Klause a vedoucích popírač změny klimatu v parlamentu. Aktivně propagoval dokument „The Great Global Warming Swindle“.[10]
Členové skupiny ECR
Hlasování bylo umožněno všem 54 poslancům, kteří byli členy ECR.
Strana | Země | Poslanci |
---|---|---|
Konzervativní strana (CP) | Spojené království | 25 / 54 |
Právo a spravedlnost (PiS) | Polsko | 15 / 54 |
Občanská demokratická strana (ODS) | Česká republika | 9 / 54 |
Volební akce Poláků v Litvě - Aliance křesťanských rodin (LLRA) | Litva | 1 / 54 |
Za vlast a svobodu / LNNK (TB / LNNK) | Lotyšsko | 1 / 54 |
Seznam Dedecker (LDD) | Belgie | 1 / 54 |
Křesťanská unie (CU) | Holandsko | 1 / 54 |
Maďarské demokratické fórum (MDF) | Maďarsko | 1 / 54 |
Celkově | Evropská unie | 54 / 736 |
Hlasování
Candidaty | Strana | Země | Hlasy | ||
---|---|---|---|---|---|
Jan Zahradil | Občanská demokratická strana (ODS) | Česká republika | 36 | 66.67% | |
Timothy Kirkhope | Konzervativní strana (CP) | Spojené království | 18 | 33.33% | |
Ryszard Legutko | Právo a spravedlnost (PiS) | Polsko | stažen |
Legutko odstoupil z voleb v posledních minutách. Očekávalo se, že Kirkhope získá většinu 54 europoslanců, ale získal pouze 18 hlasů, zatímco Zahradil 36. Zahradil se tak stal novým prezidentem.[3]
Později
Výsledek byl považován za porážku Konzervativní strana a britský předseda vlády David Cameron. Prominentní členové Dělnická strana použil výsledek k útoku na Camerona.[11]
Zahradil se stal prvním Čechem, který byl předsedou skupiny v Evropském parlamentu. The Občanská demokratická strana považoval výsledek za obrovský úspěch.[12] Zahradilovo funkční období bylo pouze moderní, protože by skončilo v prosinci 2011.[7] Zahradil se rozhodl nepokoušet se o znovuzvolení.[13] Zahradil místo toho kandidoval na vedení Aliance evropských konzervativců a reformistů.[14]
Reference
- ^ Day, Matthew (9. března 2011). „Český europoslanec zvolen vůdcem konzervativců v Evropském parlamentu“. Telegraph.co.uk. Citováno 15. prosince 2017.
- ^ „Česká republika porazila britského konzervativce, aby vedla skupinu EP“. POLITICO. 8. března 2011. Citováno 15. prosince 2017.
- ^ A b "Český Mate za skupinu ECR". Nová Evropa. 9. března 2011. Citováno 15. prosince 2017.
- ^ Syal, Rajeev (27. ledna 2011). „Vřava pro toryy v Evropě jako vůdce aliance se honila'". Opatrovník. Citováno 15. prosince 2017.
- ^ Waterfield, Bruno (2011). „Konzervativci otřesení kvůli spuštění krajní pravice v EU“. Telegraph.co.uk. Citováno 15. prosince 2017.
- ^ „Poslanec Zahradil bude kandidovat na předsedu ECR“. Radio.cz. Citováno 15. prosince 2017.
- ^ A b „Zahradil povede konzervativce v Evropském parlamentu“. Tiscali.cz (v češtině). Citováno 15. prosince 2017.
- ^ Syal, Rajeev (28. ledna 2011). „Michal Kaminski viní polský tlak poté, co opustil konzervativní skupinu“. Opatrovník. Citováno 15. prosince 2017.
- ^ Syal, Rajeev (17. února 2011). „Kritik za práva homosexuálů bojuje, aby vedl spojence Davida Camerona v Evropě“. Opatrovník. Citováno 15. prosince 2017.
- ^ A b C „Homofob, popírač klimatu nebo umírněný - co dál pro ECR?“. leftfootforward.org. Citováno 15. prosince 2017.
- ^ Mulholland, Hélène (9. března 2011). „Konzervativní poslanec ztratil nabídku na vedení euroskeptické skupiny Davida Camerona“. Opatrovník. Citováno 15. prosince 2017.
- ^ "Zahradil povede" euroskeptiky "v Evropském parlamentu". Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje (v češtině). 8. března 2011. Citováno 16. prosince 2017.
- ^ „Konzervativci hledají kontrolu“. POLITICO. 7. prosince 2011. Citováno 15. prosince 2017.
- ^ „Šéfem celosvětové konzervativní aliance ACRE opět zvolen Jan Zahradil z ODS“. JV Press (v češtině). 15. prosince 2017. Citováno 15. prosince 2017.