Marcantonio Marcolini - Marcantonio Marcolini

Marcantonio Marcolini

Marcantonio Marcolini (1721–1782) byl italština katolík biskup a kardinál.

Životopis

Marcantonio Marcolini se narodil v roce Fano dne 22. listopadu 1721, syn Jiřího Počet Pietro Paolo Marcolini a Ana Maria Francesca Ferretti, z počtu Castel Ferretto.[1]

Vystudoval Collegio di San Carlo v Modena dne 22. října 1732; z Papežská církevní akademie v roce 1740; a poté obdržel a doktorát obou zákonů z Univerzita Sapienza v Římě dne 3. července 1742.[1]

Po absolutoriu se stal a tajný komorník nadpočetný z Papež Benedikt XIV.[1] V roce 1743 byl poslán do Paříž tak jako papežský legát vzít červená čepice kardinálovi Marcello Crescenzi, Apoštolský nuncius do Francie.[1] V roce 1744 se stal kánon z Bazilika Santa Maria Maggiore.[1] Dne 28. srpna 1747 se stal Referendum z Apoštolská Signatura.[1] Stal se z něj Relator z Posvátná kongregace dobré vlády v červenci 1748.[1] V roce 1751 cestoval skrz Německo a Sasko.[1] Stal se soudcem Ctihodná tkanina baziliky svatého Petra v listopadu 1752 se stal jejím tajemníkem v prosinci 1756.[1] Stal se kánonem Bazilika svatého Petra v dubnu 1754.[1] V prosinci 1755 se stal voličem Tribunálu apoštolské signatury.[1]

Byl vysvěcen jako kněz dne 27. února 1768.[1]

Byl zvolen titulární arcibiskup z Soluň dne 12. června 1769, a byl zasvěcen jako biskup kardinál Henry Benedict Stuart dne 25. června 1769.[1] Krátce poté, Papež Klement XIV ho přiměl Asistent na Papežském trůnu.[1] Dne 23. srpna 1769 se stal Apoštolský nuncius do Florencie. Později se vrátil do Říma a stal se tajemníkem Sacred Consulta dne 16. února 1771.[1] Dne 18. května 1773 se stal auditor z Apoštolská kamera.[1] Byl jmenován prezidentem Urbino dne 2. května 1775.[1]

V konzistoř ze dne 23. června 1777, Papež Pius VI ho přiměl kardinál.[1] Červený klobouk dostal dne 26. června 1777 a dne 28. července 1777 obdržel titulární kostel z Sant'Onofrio.[1] Zůstal pro-prezident Urbino až do června 1778.[1]

Při návštěvě Fana trpěl mrtvice dne 1. května 1782.[1] Zemřel ve Fanu dne 18. června 1782.[1]

Reference