María Luisa Merlo - María Luisa Merlo
María Luisa Merlo | |
|---|---|
 Merlo v roce 2017 | |
| narozený | María Luisa Merlo Colomina 6. září 1941 Valencie |
| Národnost | španělština |
| obsazení | Herečka |
| Aktivní roky | 1957 – dosud |
| Manžel (y) | Michael Kenton (m. 1992; div. 1997) |
| Děti | Luis Merlo Amparo Larrañaga Pedro Juan Carlos (nevlastní syn) |
María Luisa Merlo Colomina (narozen 6. září 1941) je španělská filmová, divadelní a televizní herečka.
Merlo s více než 60 lety umělecké kariéry získal prestižní ocenění Zlatá medaile za zásluhy o výtvarné umění od španělského ministerstva kultury.
Je matkou herců Luis Merlo a Amparo Larrañaga.
Časný život
Merlo se narodil v roce Valencie v roce 1941. Je dcerou herců Ismaela Merla Piquera a Maríi Luisy Colominy Domingové.[1]
Byla vychována po divadelní společnosti svých rodičů, takže mohla chodit do školy méně než dva roky.[2]
Kariéra
Merlo debutovala jako tanečnice v roce 1957 Te espero en el Eslava podle Luis Escobar Kirkpatrick.[3]
V kině debutovala v roce 1959 José María Forqué ve filmu De espaldas a la puerta.[1] Během první poloviny šedesátých let následovaly další tituly, jako např Siempre es domingo (1961), autor: Fernando Palacios, Cuidado con las personas formales (1961), autor: Agustín Palacios, Más bonita que ninguna (1965) Luise Césara Amadoriho, s Rocío Dúrcal, a De cuerpo presente (1967), autor Antonio Eceiza.
Od roku 1965 se však více zaměřovala na svou divadelní a televizní kariéru.
Od poloviny šedesátých let se stala pravidelnou tváří španělské televize a hrála v ní desítky rolí Primera fila, Novela a Estudio 1.[4]
V roce 1973 si zahrála po boku svého tehdejšího manžela Carlose Larrañagy ve filmu TVE komedie Compañera te doy. O 13 let později hrála po boku své dcery Amparo Larrañaga v seriálu Mediální naranja; v roce 2006 udělala totéž se svým synem Luisem Merlem v Aquí no hay quien viva.
Objevila se také v seriálu Aquí seno negocio (1995), Luna negra (2003), Špatně rozkošná víčka (2004), Supervillanos (2006), Los Serrano (2008) a Somosové komplexy (2009).
Na konci roku 2007 se zúčastnila šestého ročníku televizní soutěže ¡Mira quién baila![5]
V červenci 2013 si zahrála v krátkém filmu Betiko, režie Arantza Ibarra, spolu s hercem Javier Pradera v jeskyních Zugarramurdi.[6][7]
Osobní život
Merlo byl ženatý s hercem Carlos Larrañaga po dobu 15 let;[1][8] rozešli se v roce 1975 a v listopadu 1983 se rozvedli. Kromě syna Juana Carlose z předchozího Carlosova manželství měli tři děti: Amparo Larrañaga, Luis Merlo a Pedro.[9]
V roce 1992 se provdala za univerzitního profesora Michaela Kentona, s nímž se o pět let později rozvedla.[10]
Autoritativní biografie Merla, María Luisa Merlo: Más allá del teatro, vydalo v roce 2003 Pedro Manuel Víllora Gallardo.
Filmografie
Film
| Rok | Titul | Role | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 2017 | Es ley de vida | Esperanza | Krátký film |
| 2008 | Proyecto Dos | ||
| 2003 | El dolor y la lluvia | Krátký film | |
| 1982 | En septiembre | Ana | |
| 1981 | ¿Por qué no hacemos el amor? | Laura Battoni | |
| 1975 | El adúltero | Marta | |
| 1975 | Un lujo a su alcance | Olga | |
| 1974 | Tocata y fuga de Lolita | Olga | |
| 1972 | Ligue Story | Dr. Somontes | |
| 1967 | De cuerpo presente | čerstvě vdaná žena | |
| 1965 | Más bonita que ninguna | ||
| 1961 | Cuidado con las personas formales | ||
| 1961 | Siempre es domingo | Dorotea / Doris | |
| 1961 | Armas contra la ley | ||
| 1961 | Mi noche de bodas | Ivonne | |
| 1960 | 091 Policía al habla | Teresa Jiménez | |
| 1960 | El cerro de los locos | ||
| 1959 | De espaldas a la puerta | Šťastný |
Televize
| Rok | Titul | Poznámky |
|---|---|---|
| 2009 | Somosové komplexy | |
| 2008 | Aída | Epizoda: „Paz la dulce" |
| 2008 | Nemocnice Central | Epizoda: „Un entierro, una boda y un cumpleaños" |
| 2008 | Los Serrano | Epizoda: „El camino recto de Santa Justa" |
| 2006 | Con dos tacones | Epizoda: „Alabaré a mi señor" |
| 2006 | Supervillanos | |
| 2006 | 7 videí | Epizoda: „Nacida el 4 de julio" |
| 2004-2006 | Aquí no hay quien viva | |
| 2004 | Mis rozkošný vecinos | |
| 2003 | Luna negra | |
| 1995 | Aquí seno negocio | |
| 1989 | Primera función | 2 epizody |
| 1986 | La comedia dramatická española | Epizoda: „Diálogo secreto" |
| 1986 | Mediální naranja | |
| 1978 | Teatro estudio | Epizoda: „El bebé furioso" |
| 1977 | Mujeres insólitas | Epizoda: „La viuda roja" |
| 1975 | Cuentos y leyendas | Epizoda: „La leyenda del Caballero de Olmedo" |
| 1966–1981 | Estudio 1 | 24 epizod |
| 1974 | Telecomedia | Epizoda: „Comedia de boulevard" |
| 1974 | El teatro | Epizoda: „El proceso de Mary Dugan" |
| 1974 | Noche de teatro | Epizoda: „Cisneros" |
| 1973 | Compañera te doy | epizody |
| 1972 | Siete piezas cortas | Epizoda: „El chantajista" |
| 1968 | La pequeña comedia | Epizoda: „Claveles en la oficina" |
| 1966–1981 | Teatro breve | 3 epizody |
| 1966 | Hermenegildo Pérez, para servirle | Epizoda: „Un marido futuro, muy futuro" |
| 1966 | El tercer rombo | 3 epizody |
| 1965 | Tiempo y hora | 2 epizody |
| 1965 | Confidencias | Epizoda: „La ilusión de cada uno" |
| 1964 | Escuela de maridos | Epizoda: „Carácter sí, carácter č" |
| 1964 | Tras la puerta cerrada | Epizoda: „El Ángel Negro" |
| 1964–1965 | Primera fila | 7 epizod |
| 1963–1977 | Novela | 13 epizod |
Divadlo
Její kariéra na jevišti se vyznačuje výkonem děl všech žánrů, od dramatu až po komedii, včetně muzikálů. V roce 1986 nastoupila do Compañía Nacional de Teatro Clásico.[11]
| Rok | Titul | Spisovatel | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 1957 | Te espero en el Eslava | ||
| 1958 | Ven y ven al Eslava | ||
| 1960 | Diana está comunicando | ||
| 1967 | La tercera palabra | ||
| 1968 | Siete gritos en el mar | ||
| 1968 | El proceso de Mary Dugan | ||
| 1970 | Vidas privadas | ||
| 1971 | Cómo ama la otra mitad | Alan Ayckbourn | |
| 1972 | Pato a la naranja | William Douglas-Home | |
| 1974 | Los peces rojos | ||
| 1977 | Los hijos de Kennedy | Robert Patrick | [12] |
| 1977 | Yo quiero a mi mujer | ||
| 1978 | Lecciones de matrimonio | ||
| 1979 | Alicia en el París de las maravillas | ||
| 1980 | El corto vuelo del gallo | Jaime Salom | S Gemma Cuervo |
| 1984 | Žádný corran que es peor | Upraveno Juanjo Menéndez | |
| 1984 | Diálogo secreto | Antonio Buero Vallejo | S Ismael Merlo |
| 1986 | Los locos de Valencia | Lope de Vega | Režie: Adolfo Marsillach |
| 1987 | Antes que todo es mi dama | Calderón de la Barca | |
| 1991 | Trescientos veintiuno, trescientos veintidós | Ana Diosdado | [13] |
| 1994 | Los bellos durmientes | Antonio Gala | Vedle Amparo Larrañaga |
| 1998 | Odio a Hamlet | Paul Rudnick | |
| 1999 | Ocho mujeres | Robert Thomas | |
| 2000 | La fiebre del heno | Noel Coward | |
| 2003 | El adefesio | Rafael Alberti | |
| 2006 | Jo, Leonore | ||
| 2006-2007 | La ratonera | Agatha Christie | |
| 2007 | Un adulterio casi decente | S Pedro Civera | |
| 2011 | 100 metrických cuadrados | Juan Carlos Rubio | |
| 2015 | Cosas de papá y mamá | Alfonso Paso | |
| 2019 | Conversaciones con mamá | Mario Martín Lucas |
Ocenění
V roce 1967 byl Merlo oceněn Cena Antény de Oro de Televisión.[14] Byla oceněna Cena divadla Ercilla v roce 2009 za svou divadelní kariéru.[11] V roce 2013 jí byla udělena Vyznamenání Generalitat Valenciana za kulturní zásluhy.[15] Španělské ministerstvo kultury udělilo Merlovi Zlatá medaile za zásluhy o výtvarné umění v roce 2017.[16]
Reference
- ^ A b C „María Luisa Merlo:« Me tomé 20 pastillas para dormir »". Abc (ve španělštině). 02.04.2018. Citováno 2020-04-08.
- ^ „María Luisa Merlo publica una sorprendente autobiografía“. Abc (ve španělštině). 2003-03-08. Citováno 2020-04-10.
- ^ "Te espero en Eslava. Efemérides de teatro | CDAEM · Teatro Español". Centro de Documentación de las Artes Escénicas y de la Música (ve španělštině). Citováno 2020-04-08.
- ^ „Mª Luisa Merlo se despide de los escenarios con 'Mentiras inteligentes', una comedia de amor, sexo y secretos". 20 minut (ve španělštině). 2020-02-03. Citováno 2020-04-08.
- ^ „« ¡Mira quién baila! » abre de nuevo sus puertas en TVE-1 ". Abc (ve španělštině). 17. 9. 2007. Citováno 2020-04-08.
- ^ „Arantza Ibarra graba un corto con Maria Luisa Merlo en Zugarramurdi“. El Diario Vasco (ve španělštině). 17. 7. 2013. Citováno 2020-04-08.
- ^ "'Betiko 'zinea Zugarramurdin ". El Mundo (v baskičtině). 2015-05-20. Citováno 2020-04-08.
- ^ „María Luisa Merlo recuerda su matrimonio y su posterior amistad con Carlos Larrañaga“. Europa Press (ve španělštině). 2019-08-22. Citováno 2020-04-08.
- ^ „Lazos de Sangre La vida y los amores de Carlos Larrañaga“. La Vanguardia (ve španělštině). 2019-08-22. Citováno 2020-04-08.
- ^ „Los Larrañaga: una saga con muchas tablas“. Božství (ve španělštině). 31. 8. 2012. Citováno 2020-04-08.
- ^ A b EFE (14.01.2010). „Maria Luisa Merlo, Premio Ercilla 2009 por su trayectoria artística“. RTVE.es (ve španělštině). Citováno 2020-04-09.
- ^ EFE. „María Luisa Merlo:“ Los españoles somos más listos que el hambre"". eldiario.es (ve španělštině). Citováno 2020-04-09.
- ^ „Las parejas felices“. El País. 1991-02-04. Citováno 2011-05-30.
- ^ „ABC MADRID 16-03-1968 página 103“. Abc (ve španělštině). 09.08.2019. Citováno 2020-04-09.
- ^ „Distinció mèrit kultúrní“. Generalitat Valenciana (v katalánštině). Citováno 2020-04-09.
- ^ Cádiz, Diario de (2017-12-30). „El parque eólico marino„ Wikinger “empieza a suministrar energia“. Diario de Jerez (ve španělštině). Citováno 2020-04-08.