Manuel Rodriguez Lopez - Manuel Rodriguez Lopez

Manuel Oreste Rodriguez Lopez
Fotografie Manuela Rodrigueze Lopeze.jpg
Manuel Oreste Rodriguez Lopez
narozený(1934-12-11)11. prosince 1934
Paradela, Lugo
Zemřel13. února 1990(1990-02-13) (ve věku 55)
Lugo
OdpočívadloParadela
Ostatní jménaManuel Orestes Rodriguez Lopez
Alma materMenší seminář Tiana a hlavní seminář v Barcelona
Známý jakoPoezie a próza
Pozoruhodná práce
„Galegos en Catalunya“ I (1983) a II (1985), „Soldada Minima“ (1979), „Viaxes con Anxel Fole“ (1988)
Manžel (y)Irene Lopez Gomez (Ó Paramo )
DětiEnrique (1963), Santiago (1971)
OceněníRůzná literární ocenění (viz článek)
Podpis
Firma de Manuel Rodriguez Lopez.jpg

Manuel Oreste Rodríguez López (11.12.1934 v Paradela, Lugo, Španělsko - 13. února 1990 Lugo ) byl galicijský básník a spisovatel.

Manuel Rodriguez Lopez v Rosalia de Castro zaparkovat Lugo

Životopis

Manuel Rodriguez Lopez se narodil v roce 1934 v osadě v regionu Paradela. Když mu bylo šest let, přestěhoval se do Barcelona a v roce 1987 se vrátil do Lugo. Studoval filozofii a humanitní vědy na diecézním semináři v Barceloně v letech 1946 až 1952. Poté studoval účetnictví a pracovní právo. Pracoval jako vedoucí oddělení administrativních pracovníků v motocyklovém průmyslu (OSSA). Oženil se s Irene Lopez Gomez (Ó Páramo ) a zplodil dva syny. Zemřel na mrtvice v Lugo v roce 1990.

Po celý život projevoval velký zájem o kulturu a Galicie během jeho dlouhé emigrace v Katalánsko, kde se stal kronikářem všech činů souvisejících s Galicií oslavovaných v roce Katalánsko, jak bylo kdysi usazeno v Lugu.

Manuel Rodriguez Lopez byl oceněn v mnoha literárních soutěžích. Mezi nejvýznamnější patří první ocenění za poezii „Meigas e Trasgos“ z Sarria v letech 1976 a 1980 „Cena José M. Chao Ledo“ ve III. literární soutěži Vilalba, v roce 1977, a první cena v literární soutěži Begonte v roce 1985. V próze získal první cenu za film „Nos“ (Barcelona) v roce 1980. V Sarrii získal dva z jeho příběhů cenu „Meigas e Trasgos“ v letech 1977 a 1986. V Barakaldo získal cenu v roce 1978. V letech 1985 a 1987 byl finalistou sekce Funkce v žurnalistických cenách v Haliči.

Několik písní složil na základě několika svých básní autor Suso Vaamonde, Xerardo Moscoso, Alfredo González Vilela a Mary C. Otero Rolle.

V roce své smrti (1990) byl posmrtně pojmenován „Fillo Predilecto de Paradela“ a „Lucense do ano 1989“.

Dědictví

Manuel Rodriguez Lopez zanechal v kultuře kultury obrovské dědictví Galicie a v emigrantské kultuře galicijských emigrantů po celém světě ve své novinářské práci, ale hlavně ve svých knihách „Galegos en Catalunya“ I a II. Další dědictví, které mu zůstalo, je literární soutěž na jeho jméno, který pomáhá propagovat začínající autory a básníky, kteří do něj píší Galicijština nebo Kastilský Manuel Rodriguez Lopez pravidelně přispíval do médií v Galicii, Katalánsku a Argentina. Byl dopisovatelem Faro de Vigo a El Ideal Gallego v Barceloně, kde podepsal svým celým jménem (Manuel Oreste). Pravidelně spolupracoval v El Progreso (Lugo), La Voz de Galicia a místní noviny z Luga Praza Maior (zveřejněno městskou radou v Lugu). Byl úředním kronikářem galicijského centra v Barceloně a publikoval řadu článků v časopisech Boletin, Treboada a Alborada od této entity. Spolupracoval s novinami Correo de Galicia a další noviny a časopisy v Buenos Aires a publikoval několik článků v galicijských časopisech Coordenadas a Dorna. Pracoval také na Radio Nacional de España v A Coruña a v rádiu Popular de Lugo, přičemž své příspěvky zaměřil na otázky historie, památek a cestování Luga.

Sociálně-kulturní centrum Manuela Rodrígueze Lopeze

Hlavní článek: Sociálně-kulturní centrum Manuela Rodrígueze Lopeze

V roce 1990 bylo v Paradele odhaleno první sociokulturní centrum Centro, které mělo být v roce 2001 přemístěno do dnešního centra.[1]

Sociálně-kulturní centrum pojmenoval podle Manuela Oreste Rodríguez López v roce Paradela

V sociokulturním centru je v současné době knihovna, počítačové vybavení a využitelná hala, kterou může komunita volně využívat Po něm pojmenovaná literární soutěž se zde koná každoročně od roku 1995.[1] Tuto soutěž pořádá městská rada Paradela a dosáhla 17. ročníku v roce 2012.[2]

Knihovna v sociokulturním centru věnovaná Manuelovi Rodriguezovi Lopezovi

Publikace

Poezie

  • Poemas populares galegos (1968)
  • Saudade no bulleiro (1970)
  • Soldada mínima (1979)
  • Onte e hoxe vivencial (1995)
  • Atlántida (1995), překlad knihy od Katalánce po galicijštinu Jacint Verdaguer.
  • Manuel Rodríguez López. Poesía completa (2009)

Próza

  • Reencontro coa aldea (1983)
  • Galegos en Catalunya 1978-1982 (1983)
  • Galegos en Catalunya-2 (1985)
  • Viaxes con Ánxel Fole (1988)
  • Festa da Virxe das Dores de Paradela 1989 (1989)
  • Volta a España a pé (1990), překlad knihy ze španělštiny do galicijštiny Manolo Silva

Spolupráce v kolektivních knihách

  • Homaxe ó Che (1970)
  • Nosa Terra od "Libro de Oro" ke 100. výročí Ramón Cabanillas (1976)
  • Homenaxe multinacional a Castelao (1976)
  • Galicia no ano 1979 (1979)
  • José Mª Acuña (1983)
  • Os escritores lucenses arredor de Fole (1986)
  • Voces poéticas (1987)
  • Paradela y su concello (1990)
  • Aliad-Ultreia. Poesía. Pintura (1993)

Zdroje

  • Gran Enciclopedia Gallega
  • Medio cento de galegos e Rosalía (1983)
  • 88 gallegos: una tierra a traves de sus gentes (1983)
  • De Pondal a Novoneyra (1984)
  • Diccionario de escritores en lingua galega (1990)
  • Un paso de poesía. Poesía Galega 1961-1975 (libro e vídeo, 1993)
  • Diccionario da literatura galega. I. Autores (1995)
  • Diccionario de Fole (1997)
  • Alén do azul. Unha ducia de poetas galegos en Catalunya (1999)
  • Vida e obra de Manuel Rodríguez López (2000)

Viz také

Reference

  1. ^ A b http://www.galegos.info/gl/manuel-oreste-rodriguez-lopez
  2. ^ http://www.manuelrodriguezlopez.org/page/certame-literario

externí odkazy