Manfred Bochmann - Manfred Bochmann

Manfred Bochmann
narozený15. března 1928
Zemřel18. listopadu 2011
NárodnostNěmec
obsazeníPolitik
Politická stranaSED

Manfred Bochmann (narozený Zschorlau 15. března 1928: zemřel 18. listopadu 2011) byl Východoněmecký politik, který patnáct let působil jako ministr geologie ve své zemi.[1]

Život

Bochmann se narodil v dělnické rodině v hornické oblasti Sasko, v malém městě asi 5 km (3 míle) venku Aue.

V roce 1945 byl povolán do vojenské služby a přidal se k armádě, poté byl zajat a internován jako válečný zajatec Američané v květnu / červnu téhož roku.[1] V letech 1945/46 se vyučil nástrojařem.[1] Poté absolvoval další vzdělávání na místní technické škole a na Freiberg University of Mining and Technology.[1]

Získal titul v Ekonomika a stal se funkcionářem vládnutí země na plný úvazek SED (párty) ke kterému se připojil v roce 1946. V letech 1962 až 1967 byl tajemníkem pro ekonomiku ve vedení regionu Wismut. V roce 1967 mu byla udělena doktorát za disertační práci, kterou připravil společně s Güntherem Lingottem s názvem „Cesty k optimalizaci řízení pracovních kolektivů prostřednictvím komplexní racionalizace pracovních operací prostřednictvím vývoje osvědčených postupů a jejich aplikace jako standardní praxe. SDAG Wismut[2] Těžařská operace Wismut, kde Bochmann pracoval na doktorátu, byla vojensky, a proto také politicky důležitá, protože byla hlavním zdrojem uran. Zschorlau, kde se Bochmann narodil a kde měl Wismut zařízení, se již několik století ekonomicky zaměřuje na těžbu.

V letech 1967 až 1974 působil jako státní tajemník pro geologii, poté na základě rozhodnutí ministerské rady ze dne 13. června 1974[3] byl jmenován východoněmeckým ministrem pro geologii,[4] udržení pozice do roku 1989.

Ocenění

Reference

  1. ^ A b C d Helmut Müller-Enbergs. „Bochmann, Manfred * 15.3.1928, † 18.11.2011 Ministr für Geologie“. Bundesstiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur: Biographische Datenbanken. Citováno 17. listopadu 2014.
  2. ^ „Wege zur Vervollkommnung der Leitung von Arbeitskollektiven bei der komplexen Rationalisierung der Arbeitsprozesse durch die Entwicklung von Besttechnologien und deren Einführung als Typentechnologien. Untersucht am Beispiel der SDAG Wismut“
  3. ^ Gesetzblatt der DDR, Teil I / 1974, Nr. 33
  4. ^ Hans Hetzer cituje DEUTSCHE GEOLOGISCHE GESELLSCHAFT Heft 69 / II. Quartal 1999 Juni 1999. „Zur Organization der staatlichen Geologie in der DDR“. HGN Beratungsgesellschaft mbH. Citováno 17. listopadu 2014.