Maki Ishii - Maki Ishii
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Leden 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Maki Ishii | |
---|---|
narozený | |
Zemřel | 8. dubna 2003 | (ve věku 67)
Ostatní jména | 石井 眞 木 |
obsazení | hudební skladatel |
Příbuzní | otec:Baku Ishii (tanečník), bratr:Kan Ishii (hudební skladatel) |
Maki Ishii (石井 眞 木, Ishii Maki, nar. 28. května 1936, d. 8. dubna 2003) byl japonský skladatel současná vážná hudba a bratr skladatele Kan Ishii.
Životopis
Narozen v Tokio Ishii studoval kompozici soukromě (s Akira Ifukube a Tomojiro Ikenouchi ) a dirigování s Akeo Watanabe od roku 1952 do roku 1958 v Tokiu, poté se přestěhoval do Berlín, kde pokračoval ve studiu pod Boris Blacher a Josef Rufer. V roce 1962 se vrátil do Japonska (Kanazawa a Itoh 2001 ).
Jeho hudbu provedl taiko skupina Kodo a komponoval pro japonské nástroje, symfonický orchestr a další západní nástroje.
Zemřel v Kashiwa, Čiba, Japonsko, v Kashiwa National Cancer Center of rakovina štítné žlázy 8. dubna 2003, ve věku 66 let.[Citace je zapotřebí ]
Vybraná díla
Orchestrální hudba
- Symfonická báseň GIOH, Op. 60. (1984); nahráno 1988 DENON, Současná japonská hudba, COCO-70960, Kjótský symfonický orchestr, Koizumi, dirigent Kazuhiro, Akao, Michiko, Yokobue, typická japonská flétna.
- So-Gu II pro Gagaku a Symphonic Orchestra, nahráno v roce 1971 Parlophone soubor Gagaku a Japonská filharmonie pod Seiji Ozawa.
Zdroje
- Funayama, Takashi. 1997. „Klänge zwischen Ost und West: Betrachtungen zu Maki Ishiis Fushi", přeložili Reinhold Quandt a Chris Drake. V Sei no hibiki, tō no hibiki: Ishii Maki no ongaku — Futatsu no sekai kara no sōzō / Westlicher Klang, östlicher Klang: Die Musik Maki Ishiis — Schöpfung aus zwei Musikwelten, editoval Christa Ishii-Meinecke, 118–49. Celle: Hermann Moeck. ISBN 3-87549-053-3.
- Kanazawa, Masakata a Tatsuhiko Itoh. 2001. „Ishii, Maki“. The New Grove Dictionary of Music and Musicians, druhé vydání, editoval Stanley Sadie a John Tyrrell. London: Macmillan Publishers.
- Kido, Toshiro. 1997. „Ikonologie der Klänge: Die Musik Maki Ishiis und das räumliche Konzept in der traditionalellen japanischen Musik“, překládali Robin Thompson a Christa Ishii-Meinecke. v Sei no hibiki, tō no hibiki: Ishii Maki no ongaku — Futatsu no sekai kara no sōzō / Westlicher Klang, östlicher Klang: Die Musik Maki Ishiis — Schöpfung aus zwei Musikwelten, editoval Christa Ishii-Meinecke, 180–225. Celle: Hermann Moeck. ISBN 3-87549-053-3.
- Mattner, Lothar. 1988. „Verharrende Zeit: Der Komponist Maki Ishii“. Neue Zeitschrift für Musik 149, č. 11 (listopad): 19–22.
- Sparrer, Walter-Wolfgang. 1999. „Buddhistisches und christliches, expressionistisches und bruitistisches: Zur deutschen Erstaufführung von Maki Ishiis Oper Das Schiff ohne Augen im Berliner Hebbel-Theater“. Neue Zeitschrift für Musik 160, č. 6 (listopad – prosinec): 58.
Další čtení
- Ishii-Meinecke, Christa, ed. (1997). Zvuky západu - Zvuky východu: hudba Maki Ishii (v angličtině, němčině a japonštině). Moeck Musikinstrumente + Verlag. ISBN 3-87549-053-3.
externí odkazy
- Maki Ishii oficiální stránky (v angličtině)
- Maki Ishii oficiální stránky (v němčině)
- Maki Ishii oficiální stránky (v japonštině)
- Maki Ishii bývalý oficiální web (v japonštině)
![]() | Tento článek o japonském hudebníkovi je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |
![]() | Tento článek o japonském skladateli je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |