Májed Amjad - Majeed Amjad

Májed Amjad
مجید امجد
narozený(1914-06-29)29. června 1914
Jhang, Paňdžáb, Britská Indie
Zemřel11. května 1974(1974-05-11) (ve věku 59)
obsazeníUrdský básník, Byrokrat
NárodnostPákistánec
Alma materIslamia College Lahore
ŽánrGhazal, Nazm
Pozoruhodné práceShab-e-Rafta Ke Ba'ad

Májed Amjad (Urdu: مجید امجد) (29. června 1914 - 11. května 1974) byl Urdu básník[1][2] z Pákistán.[3] Jedny noviny ho popsaly jako „filozofického básníka hloubky a citlivosti“.[1][4] Jeho ghazals byly také zpívány různými pákistánskými zpěváky.[4]

Osobní život

Pozadí

Amjad se narodil 29. června 1914 v Jhang,[1] malé město v pákistánské provincii Paňdžáb. Učil ho jeho dědeček z matčiny strany. Poté několik let studoval arabština a Peršan v místní mešitě, než se zapsal do první třídy na vládní škole. Získal imatrikulační certifikát v první divizi na Islamia High School, Jhang.[1] O dva roky později absolvoval středně pokročilou zkoušku, také v první divizi z Government College, Jhang.[1] Později se přestěhoval do Lahore pro vysokoškolské vzdělávání, které v Jhangu nebylo k dispozici. Nakonec získal bakalářský titul v roce 1934 na Islamia College, Lahore.[1]

Během velké deprese byly ekonomické příležitosti omezeny i pro vzdělané lidi, jako je Amjad, kteří se vrátili do Jhangu a připojili se k týdeníku s názvem Arooj.[5] Zůstal jako redaktor novin až do roku 1939 a pravidelně publikoval svou vlastní prózu a poezii. S příchodem druhé světové války byla na přední straně časopisu vytištěna jeho báseň proti Britskému impériu Arooj a byl donucen opustit noviny. Poté si našel práci jako úředník v okresní radě Jhang. V roce 1944 vláda zřídila civilní zásobovací oddělení pro přidělování potravin a oblečení.[1] Složil přijímací zkoušku a připojil se k tomuto oddělení a sloužil u potravinového oddělení až do svého odchodu do důchodu v roce 1972. Během svého zaměstnání v potravinovém oddělení žil v mnoha malých i velkých městech po celém Paňdžábu, včetně Lyallpur (Nyní Faisalabad ), Gojra, Muzaffargarh, Rawalpindi, Arifwala, Lahore a Montgomery. V roce 1939 se oženil se svým bratrancem, učitelem na škole, ale měli odlišné názory a rozvedli se.[1] Amjad žil posledních 28 let v Sahiwal, zatímco jeho žena zůstala v Jhangu. Zemřel 11. května 1974.[1]

Literární kariéra

Amjadova první sbírka poezie, Shab-e-Rafta, byla zveřejněna v roce 1958[1] pro který napsal předmluvu ve verši. Tuto publikaci vydala Naya Idara v Lahore a byla to jediná sbírka publikovaná za jeho života, přestože po celý svůj život neustále psal. Po jeho smrti uchoval rukopisy jeho nepublikované poezie Javaid Qureshi, který byl tehdy zástupcem Sahiwala. V roce 1976 vydal Javaid Qureshi a další druhou sbírku své poezie s názvem Shab-e-Rafta Ke Baad. To nebylo až do roku 1989, kdy urdský kritik Khawaja Muhammad Zakariya upravil a vydal kompletní sbírku jeho děl s názvem Kuliyat-e-Majeed Amjad. Samira Gilani publikoval několik článků o básních Majida Amjada na univerzitách v Teheránu a Paňdžábu.[4]

Bibliografie

  • Shab-e-Rafta[1][4] (شبِ رفتہ)
  • Shab-e-Rafta Ke Baad[4] (شبِ رفتہ کے بعد)

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k „Majeed Amjad si pamatoval“. Denně Národ. 27. června 2011. Archivovány od originál dne 10. prosince 2012. Citováno 29. července 2012.
  2. ^ „Politika vyloučení“. Herald.Dawn.Com. 14. května 2012. Archivovány od originál dne 1. června 2012. Citováno 29. července 2012.
  3. ^ „Majeed Amjad: Básník méně zapamatovaný“. Pakistaniat.Com. 13. prosince 2009. Citováno 29. července 2012.
  4. ^ A b C d E „MAJEED AMJAD“. Denně Sajjan Lahore. 3. února 1989. Citováno 29. července 2012.
  5. ^ „Majeed Amjad: Translated from Urdu by Mehr Afshan Farooqi“. Eleven Eleven Journal.com. Citováno 29. července 2012.

externí odkazy