Madona z Roudnice - Madonna of Roudnice

Madona z Roudnice. 90 x 68 cm. Tempera na panelu z lipového dřeva.

Roudnická madona je dílem Mistr třeboňského oltáře z období 1385 až 1390. Pocházel z kláštera augustiniánských kánonů v Roudnici nad Labem nebo z roudnického letního sídla arcibiskupa Jan z Jenštejna. Obraz je od roku 1946 vystaven ve stálé sbírce středověkého umění na Moravě Národní galerie v Praze.

Popis a kontext

Obrázek je namalován temperou na a lipové dřevo panel pokrytý plátnem a křídovým podstavcem s rytým výkresem. Je to 90 x 68 cm, včetně původního rámu. V 18. století byl celý obraz vymalován a na místě, kde původně byla madonina zlatá spona, byl vyřezán otvor pro relikvii. Bylo by s největší pravděpodobností uloženo část Mariina závoje postříkaného Kristovou krví (peplum cruentatum).[1] Byl to Karel Chytil, který v roce 1925 upozornil na gotický původ obrazu, našel korunu a ražbu na základě fotografického obrazu.[2] V roce 1946 našel Pavel Kropáček na rentgenovém snímku rytou kresbu obrazu z doby kolem roku 1400.[3] V roce 1946 byl obraz restaurován a po odstranění následného přelakování byl téměř v celém rozsahu odhalen původní gotický obraz a bylo obnoveno také zlacení.[4]

Roudnická madona představuje nejoblíbenější typ českých madon, který byl následně hodně kopírován. Madona z Vyššího Brodu a Madona z kostela Nejsvětější Trojice v České Budějovice byly odvozeny z ikonografie roudnické madony. Koncepce malby Roudnické madony úzce souvisí s postavou svaté Kateřiny z „třeboňského oltáře“ i s ranou sochařskou tvorbou v Mezinárodní gotický styl (například „plzeňská madona“ a „madona z Altenmarktu“).[5] Elegantní tváře a kompoziční integrace matky a dítěte, které se k ní obracejí a zvedají ruce, jsou portrétem citlivých emocí a mateřské lásky. Jemné modelování šerosvitu, propracovanost formy, pojetí drapérie a čistá zářivá barva představují jeden z nejcennějších příkladů Mezinárodní gotický styl.[6]

Související práce

Poznámky

  1. ^ Fajt J, Chlumská Š, 2014, s. 47
  2. ^ Chytil K, Památky archeologické XXXIV, Praha 1925, str. 74, poznámka 64
  3. ^ Kropáček P, Malířství doby husitské, Praha 1946, s. 50-51
  4. ^ Slánský B, Výstava tří obrazů, 1946, s. 25-34
  5. ^ Pešina J, 1970, s. 227
  6. ^ Matějček A, Pešina J, 1950, s. 123
  7. ^ Pešina J, in: České umění gotické 1350-1420, Academia Praha 1970, s. 236
  8. ^ Pešina J, in: České umění gotické 1350-1420, Academia Praha 1970, s. 236

Reference

  • Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN  978-80-7035-569-5, str. 47
  • Jan Royt, Středověké malířství v Čechách, Karolinum Press, Praha 2003, s. 95, ISBN  80-246-0266-0
  • Jaroslav Pešina, Česká gotická desková malba, Odeon, Praha 1976, s. 44
  • Jaroslav Pešina, desková malba v: České umění gotické 1350-1420, Academia Praha 1970, s. 233-234
  • Antonín Matějček, Jaroslav Pešina, Česká malba gotická, Melantrich, Praha 1950, s. 122-123