Madona z Kladska - Madonna of Kłodzko
The Na trůn Madonna z Kladska (de: Glatzer Madonna) je a Český desková malba z let 1343-1344[1] to byla původně střední část většího okřídleného oltáře. Dárcem oltářního obrazu byl arcibiskup Arnošt z Pardubic, který je zobrazen v levém dolním rohu.
Historie malby
Oltářní obraz pro Augustinián klášter v Kladsku byl uveden do provozu před rokem 1350 arcibiskupem Arnošt z Pardubic, zakladatel kláštera, který strávil mládí v tamním farním kostele a jako dítě měl údajně vizi Panna Maria. Jako arcibiskup byl zakladatelem Mariánský kult v českých zemích. Je pohřben v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladsku.
Původní okřídlený oltářní obraz, který zahrnoval další čtyři panely s malovanými scénami zobrazujícími život Krista (dále jen Narození Ježíše, Obřízka, Let do Egypta a Dvanáctiletý Kristus v chrámu) byl viděn a popsán uživatelem Bohuslav Balbín[2] ve své práci Vita Venerabilis Arnesti primi archiepiscopi Pragensis z roku 1664. Klášter byl převzat z Augustiniáni podle Jezuité a až do roku 1618 sloužil jako jezuitská kolej. Ačkoli Kladsko bylo v průběhu roku obleženo a poškozeno Třicetiletá válka, oltář zachránili purkrabí Johann Georg Semling a luteránský šlechtic Adrian von Eckersdorf. Po roce 1625 byl oltářní obraz chloubou místního farního kostela a v 19. století byl umístěn v královském gymnáziu v Kladsku. Odtamtud obraz intronizované Madony koupil v roce 1902 berlínské muzeum Kaiser-Friedrich. Nyní patří Státnímu muzeu Berlín-Dahlem.
Popis
Tento monumentální obraz je velký 186 x 95 cm a je temperován malováním na napnuté plátno přes topolový panel. Je to dílo, které pochází z kruhu Mistr vyšebrodského oltáře nebo jeho následovník. Motiv Enthroned Madonny obklopené anděly, kompozice prostoru spojeného s perspektivním ústupem linií, tmavá pleť, neobvyklá velikost dítěte a záliba v drahých látkách - to vše má původ v severní Itálii.[3] Zároveň však řada podrobností naznačuje přímý vliv zprostředkovaný Porýní. Madonina koruna z listů a bohatě složený závoj se jeví jako archaické francouzské modely, které se objevily v českém knižním malířství již na počátku 14. století. Architektura trůnu souvisí také s francouzskými slonovinovými reliéfy.[4]
Měkké modelování tváří spojuje tento obrázek s prací Mistr Vyššího Brodu. Vzhled Madony a andělů ji spojuje s deskovými malbami Klanění tří králů, Zvěstování, Vzkříšení a Nářek oltáře Vyšší Brod.
„Madona z Veveří“ i „Strahovská madona“ patří do stejného období jako Kladská madona, zatímco umělec, který maloval Ukřižování Kaufmann[5] také patřilo do širšího kruhu, možná spojeného s předchozím tréninkem v dílně „Mistra oltáře Klosterneuberg“.
Ve srovnání s panely ve Vyšším Brodě vykazuje Kladská madona několik důležitých inovací, zejména v perspektivním promítnutí trůnu, zdůraznění prostorové hloubky prostřednictvím barevného odstupňování oblastí, modelování vysokého reliéfu drapérie a v celkové lidské teplo prezentace, ze které se vyvinula celá typologie českých milujících Madon až do počátku 15. století.[6]
Poznámky
Reference
- Robert Suckale, Matthias Weniger, Manfred Wundram, Gothic (základní umění), Taschen 2006, ISBN 9783822852927 / Slovart, 2007, ISBN 978-80-7209-908-5
- Robert Suckale: Die Glatzer Madonnentafel des Prager Erzbischofs Ernst von Pardubitz jako gemalter Marienhymnus. In: Robert Suckale, Stil und Funktion. Ausgewählte Schriften zur Kunst des Mittelalters, Berlin-München 2003, S. 119-150.
- Karel Stejskal, Umění na dvoře Karla IV, Artia Praha 1978
- Jaroslav Pešina, Česká gotická desková malba, Odeon, Praha 1976
- Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk a Artia, Praha 1972
- Antonín Matějček, Jaroslav Pešina, Česká malba gotická, Melantrich, Praha 1950
- Franz Albert: Die Glatzer Madonna des Erzbischofs Ernst von Pardubitz: ein Beitrag zur Glatzer Kunst- und Heimatgeschichte, Glatz: Verein für Glatzer Heimatkunde, 1922.