Makedonští uprchlíci v Atalanti - Macedonian refugees in Atalanti

Pečeť daru na knihách darovaných Bellios Řecká národní knihovna, původně určený pro makedonskou uprchlickou osadu Nea Pella[1]

Makedonští uprchlíci v Atalanti byla kompaktní populace z Makedonie region, usadil se ve městě Atalanti po vzniku nezávislých Řecké království.

5. listopadu 1826 dorazili do přístavu Atalanti uprchlíci „Thessalomacedonians“ (Θεσσαλομακεδόνες), vedeni Angelis Gatsos (Angel Gatzo) a Anastasios Karatasos, organizované pomocí Ioannis Kolettis. V roce 1829 bylo ubytováno 545 makedonských rodin nebo 2 436 lidí Skopelos.[2]

Od února do března 1831 uprchlo 150 kapitánů se svými muži Soluň do jižních částí Řecka a vládě v Ioannis Kapodistrias přijal a ubytoval je v Atalanti.[3]

Královský výnos ze dne 20. března 1835 potvrdil, že 370 makedonských uprchlíků bylo uděleno právo usadit se v Atalanti, čímž se uvolnilo 1,5 ha (3 1⁄2 akrů) státní půdy pro pěstování a jídlo. Následně se v Atalanti usadili další makedonští uprchlíci a všem bylo uděleno státní dřevo na stavbu domů.

Královským dekretem z 25. dubna starého stylu nebo 7. května 1837 bylo Makedoncům uděleno právo na samosprávu - v tomto případě proti stávající místní řecké komunitě. To vyvolalo protest starosty a v důsledku toho vznik dvou paralelních samosprávných komunit, které na území Řeckého království nemají obdoby. Bezprostředně po královském dekretu, filantrop Konstantinos Bellios daroval místním 2000 knih Makedonská knihovna.

Okres v Atalanti pro makedonské Řeky byl bývalý „turecký soused“ (Τουρκομαχαλάς), oficiálně přejmenovaný na Pella nebo „Nea Pella / i“. V roce 1859 Simon Sinas byl prohlášen také čestným občanem Nea Pelli.

Reference

  1. ^ ΕΠΟΧΕΣ, Sv. 17 (září 1964), s. 85
  2. ^ Χριστόφορος, Μάνθος Κ (1993). Η Οπουντία Λοκρίδα και η Αταλάντη - Μνήμες και μαρτυρίες. Μέρος 2ο (v řečtině). Αθήνα: Εταιρεία Ιστορικών και Λαογραφικών Ερευνών Αταλάντης (Ε.Ι.Λ.Ε.Α.). p. 44.
  3. ^ Δακορώνια, Φανουρία, Δημήτρης Κωτούλας, Ευαγγελία Μπαλτά, Βασιλική Συθιακάκη, Γιώργος Τόλιας (2002). Λοκρίδα - Ιστορία & Πολιτισμός (v řečtině). Κτήμα Χατζημιχάλη. p. 187. ISBN  960-85886-5-0.

Viz také