Münchener Bier - Münchener Bier - Wikipedia

Münchener Bier je pivo z Německo který je chráněn podle práva EU s CHZO status, poprvé zveřejněný podle příslušných zákonů v roce 1998. Toto označení bylo jedním ze šesti německých piv registrovaných v té době s označením CHZO.[1]
Popis výroby
Pivo se vyrábí pomocí vody z hlubokých studní ve městě Mnichov, která je čerpána vrstvami břidlice vytvořené před miliony let. Voda je smíchána s hrubě mletými sladovými obilovinami; tím vznikne „kaše“, která se za stálého míchání zahřívá na různé teplotní úrovně. Proces zahřívání aktivuje ve sladu enzymy, díky nimž jsou jeho složky snadno rozpustné. Směs se poté „scedí“ (což zahrnuje filtrování mladiny a odstranění nerozpustných látek) a poté přidání chmel a směs se vaří jednu až dvě hodiny. To pomáhá vytvořit specifický chuťový profil piva, rozložit chmel a odstranit bílkoviny, které jsou škodlivé pro chuť.[2]
Ještě horká mladina (bez pevných látek) se potom odvádí do fermentačních nádob, kde se přidávají kvasinky. Použité kvasnice jsou odvozeny z jedné buňky, což zajišťuje konzistentní vlastnosti z jedné dávky do druhé. Kvašení probíhá během příštích čtyř až osmi dnů. Cukry ve výsledné směsi se převádějí na alkohol a oxid uhličitý (každý asi třetinu směsi), přičemž zbytek tvoří nefermentovaný slad.[2]
Jakmile je tato počáteční fermentace dokončena, zbývající kvasinky se odstraní a pivo se vloží do nádrží sekundární fermentace. Během příštích čtyř až jedenácti týdnů toto sekundární kvašení pivo postupně zraje a je pak připraveno k plnění do lahví nebo do sudů.[2] Celý proces výroby piva musí probíhat ve městě Mnichov.[3]
Popisy
V roce 2013 byla poskytnuta další vysvětlení popisující několik piv spadajících pod označení CHZO: Nealkoholický Weißbier, Helles, Export Helles, Leichtes Weißbier, Export Dunkel, Pils, Kristall Weizen, Hefeweizen Hell, Hefeweizen Dunkel, Märzen, Bockbier, Doppelbock, Leichtbier, Diät Pils, Schwarz-Bier, ICE-Bier, Nähr- / Malzbier a Oktoberfestbier.[3]
„Spotřebitelé si s pivem vyráběným v Mnichově spojují zvláštní pověst a očekávání nejvyšší kvality. Tato kvalita vychází nejen z dodržování mnichovského zákona o čistotě z roku 1487, který byl přijat 29 let před obdobným bavorským zákonem z roku 1516, ale zejména na tom, že mnichovské pivovary získávají vodu na vaření z hlubokých studní ve štěrkové pláni města. Tyto studny, které sahají až do vrstev z terciárního období, jsou místy hluboké až 250 m. (…) Silná populace připoutanost k „Münchener Bier“ a související pověst pochází v mnichovské oblasti od dlouhé tradice výroby piva v Mnichově a od historických sdružení. Díky svému zdravému růstu dosáhla „Münchner Bier“ nejprve místních, poté regionálních, poté národní a konečně mezinárodní pověst. (…) Proslulost a pověst společnosti „Münchner Bier“, jak jsme viděli, v Německu a dalších členských státech EU za posledních 550 let neustále rostly. “ [3]
Reference
- ^ „NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1549/98 ze dne 17. července 1998, kterým se doplňuje příloha nařízení (ES) č. 1107/96 o registraci zeměpisných označení a označení původu postupem podle článku 17 nařízení Rady (EHS) Č. 2081/92 “. Nařízení ES z 17. července 1998. Evropská komunita. p. L 202 / 25-26.
- ^ A b C „Münchener Bier CHZO“. Evropská komise. Citováno 6. července 2020.
- ^ A b C „NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006 ZMĚNA ŽÁDOST PODLE ČLÁNKU 9„ MÜNCHENER BIER “č. ES: DE-PGI-0217-0516-02.09.2010“. Žádost o změnu z 2012. Evropská komunita. p. C 140 / 8-17.