East River Métabetchouane - Métabetchouane East River
Východní řeka Metabetchouan Rivière Métabetchouane East | |
---|---|
Nativní jméno | Staré jméno: „Rivière de la Place“ |
Umístění | |
Země | Kanada |
Provincie | Quebec |
Kraj | Capitale-Nationale, Saguenay – Lac-Saint-Jean |
Regionální okresní magistrát | Regionální okresní úřad La Côte-de-Beaupré |
Neorganizované území | Lac-Jacques-Cartier |
Fyzikální vlastnosti | |
Zdroj | Lac de la Hauteur des Terres |
• umístění | Lac-Jacques-Cartier, Capitale-Nationale |
• souřadnice | 47 ° 38'27 ″ severní šířky 71 ° 30'00 ″ V / 47,64089 ° N 71,49988 ° E |
• nadmořská výška | 819 |
Ústa | Řeka Métabetchouane |
• umístění | Lac-Jacques-Cartier |
• souřadnice | 47 ° 36'05 ″ severní šířky 71 ° 51'38 ″ východní délky / 47,60139 ° N 71,86056 ° ESouřadnice: 47 ° 36'05 ″ severní šířky 71 ° 51'38 ″ východní délky / 47,60139 ° N 71,86056 ° E |
• nadmořská výška | 444 m (1457 ft) |
Délka | 54 km (34 mi) |
Povodí funkce | |
Přítoky | |
• vlevo, odjet | (od úst) Ruisseau Liane, décharge du lac Legault, décharge des lacs du Bocage et des Nourrains, décharge du Petit lac Missip (via le lac Missip), décharge des lacs Badaillac, Lime et Frêle, décharge du lac des Margouilies, décharge des lac Frétin, Tentant et du Petit lac Tentant, décharge du lac Bourbier. |
• že jo | (od úst) Décharge du Lac du Raidillon, décharge des lacs Florissant, Dunoyon et Boisseau, ruisseau Maria, décharge du Lac Amphore, ruisseau Gratia, décharge des lacs des Fourmis, Carrelet, Cybèle, Saturne, Bonnier, Niguet, Petit lac Ninguet et l'Étang des Brindilles, décharge du lac Sigma, décharge des lacs Athos et Porthos. |
The Východní řeka Métabetchouane je přítokem na severovýchodním břehu Řeka Métabetchouane, tekoucí v Přírodní rezervace Laurentides, na neorganizovaném území Lac-Jacques-Cartier, v Regionální okresní úřad La Côte-de-Beaupré, ve správním regionu města Capitale-Nationale, v provincie z Quebec, do Kanada.
Lesnictví je hlavní hospodářskou činností v tomto údolí; rekreační turistika, zadruhé.
Povrch řeky Métabetchoune (kromě zón peřejí) je obvykle zamrzlý od konce listopadu do začátku dubna, avšak bezpečná cirkulace na ledu se obvykle provádí od poloviny prosince do konce března.
Zeměpis
Hlavní povodí sousedící s řekou Métabetchouane Est jsou:
- Severní strana: Řeka Métabetchouane, Rivière aux Écorces du Milieu;
- východní strana: Řeka Cavée, Řeka Launière;
- jižní strana: potok Liane, Rivière de la Place, Řeka Métabetchouane, Řeka Jacques-Cartier;
- západní strana: Řeka Métabetchouane, Jezero Brûlé.[1]
Řeka Métabetchouane Est pramení u ústí řeky Lac des Hautes des Terres (délka: 1,1 km; výška: 819 m). Toto jezero obklopené horami je na severní straně spojeno malým potokem s jezerem Lac de la Hauteur, které se ukazuje jako hlavní jezero rivière aux Écorces du Milieu. Ústí jezera Lac des Hauts des Terres se nachází: 2,5 km jižně od zdroje zdroje rivière aux Écorces du Milieu, 2,9 km (1,8 mil) severozápadně od Lac Chagnon, 4,3 km (2,7 mil) severovýchodně od Lac Tentant a 37,4 km (23,2 mil) severovýchodně.
Od jejího pramene klesá tok řeky Métabetchouane East na 54 km (34 mi) s poklesem 375 m (1230 stop) podle následujících segmentů:
Horní tok východní řeky Métabetchouane (od pramene) (segment 18,4 km (11,4 mi))
- 1,8 km (1,1 mil) na jih, přejezd 0,7 km (0,43 mil) na jezeře Mousseau, poté na jezeře Aramis, k výstupu (od severozápadu) z jezer Athos a Porthos;
- 1,5 km (0,93 mi) na jih, tvořící velké S, až k výstupu (vycházejícím z východu) Lac Bourbier;
- 2,4 km (1,5 mil) směrem na západ vytvořením háku směrem na jih a klikatením až k výstupu (pocházejícím z jihozápadu) jezer Fretin, Tentant a Petit lac Tentant;
- 2,6 km (1,6 mil) na severovýchod, k výstupu (pocházejícímu ze severovýchodu) od jezera Sigma;
- 4,6 km (2,9 mil) na západ, sbírání výstupu (přicházející z jihu) z Lac des Margouilies a odbočující na severozápad k potoku Gratia (přicházející ze severu);
- 5,5 km (3,4 mil) jihovýchodně, poté na jih sběrem odtoku (přicházejícího z východu) z jezer Badaillac, Lime a Frêle na severní břeh jezera Missip;
Mezilehlý tok řeky Métabetchouane East (segment 19,3 km (12,0 mi))
- 6,5 km (4,0 mil) na západ, někdy se točí a shromažďuje výtlak (pocházející z jihovýchodu) z jezer Nourrains a Bocage;
- 2,6 km (1,6 mil) jihozápadně, poté severozápadně až k potoku Maria (od severu);
- 4,6 km (2,9 mil) severozápadně až k ohybu řeky;
- 5,6 km (3,5 mil) na jihozápad, k výstupu (pocházejícímu ze severozápadu) od jezer Boisseau, Dunoyon a Étang Florissant;
Dolní tok řeky Métabetchouane Est (segment 16,3 km (10,1 mi))
- 3,9 km (2,4 mil) nejprve na 1,8 km (1,1 mil) směrem na jihozápad v hlubokém údolí až k ohybu řeky; poté 2,1 km (1,3 mil) směrem na jihovýchod, poté na jihozápad, až k potoku Liane (přicházející z jihovýchodu);
- 7,8 km (4,8 mil) směrem na jihozápad vytvořením velkého S, přejezdem několika sérií peřejí a poté vytvořením smyčky směrem na jihovýchod, až k výstupu (pocházejícímu ze severu) z jezera Raidillon;
- 4,6 km (2,9 mil) na jihozápad vytvořením serpentinů na konci segmentu poblíž oblasti bažin, dokud nenarazí na Řeka Métabetchouane (přicházející z jihovýchodu).[1]
Od soutoku řeky Métabetchouane East, proud sestupuje Métabetchouane North River na 131,5 km (81,7 mil) na jižním břehu řeky lac Saint-Jean; odtud proud protíná druhý na 22,8 km (14,2 mil) směrem na severovýchod, poté si vypůjčuje průběh Řeka Saguenay přes Skládka La Petite na 172,3 km (107,1 mil) do Tadoussac kde splývá s Ústí svatého Vavřince.[1]
Toponymie
Termín „Métabetchouane“ je spojován se dvěma řekami, jezerem, městem a archeologickým nalezištěm.
Toponym „Rivière Métabetchouane Est“ byl formován 5. prosince 1968 v Place Names Bank of the Commission de toponymie du Québec.[2]
Poznámky a odkazy
Dodatky
Související články
- Lac-Jacques-Cartier, neorganizované území
- Přírodní rezervace Laurentides
- Řeka Métabetchouane
- Lac Saint-Jean, vodní útvar
- Řeka Saguenay
- Řeka svatého Vavřince
- Seznam řek v Quebecu