Luo Niansheng - Luo Niansheng
Luo Niansheng | |
---|---|
Nativní jméno | 罗念生 |
narozený | Luo Maode (罗 懋 德) 12. července 1904 Weiyuan County, S'-čchuan, Čína |
Zemřel | 10. dubna 1990 Peking, Čína | (ve věku 85)
obsazení | Překladatel |
Jazyk | čínština, Angličtina, Klasická řečtina a latinský. |
Národnost | čínština |
Alma mater | Univerzita Tsinghua Ohio State University Columbia University Cornell University |
Doba | 1934 - 1990 |
Pozoruhodné práce | Ezopovy bajky |
Pozoruhodné ceny | Královská švédská akademie věd - nejvyšší cena za literaturu a umění Prosince 1987 |
Manželka | Ma Wanyi (马宛 颐) |
Děti | Luo Jinlin (罗锦麟) Luo Jinwen (罗锦文) |
Luo Niansheng (zjednodušená čínština : 罗念生; tradiční čínština : 羅念生; pchin-jin : Luó Niànshēng; 12.07.1904 - 10.4.1990) byl a čínština překladatel. Zvládl Angličtina, Klasická řečtina a latinský.[1][2]
Životopis
Luo se narodil v Weiyuan County, S'-čchuan v červenci 1904.[3]
On vstoupil Univerzita Tsinghua v roce 1922. Po promoci Luo studoval v Ohio State University, Columbia University a Cornell University.[2] Luo se vrátil do Číny v roce 1934 a pracoval jako profesor v Pekingská univerzita, S'-čchuanská univerzita, a Univerzita Tsinghua. Později byl Luo přeložen do Čínská akademie sociálních věd pracovat jako výzkumný pracovník.
Luo zemřel rakovina v Peking v roce 1990, ve věku 86 let.
Funguje
Překlady
- Aischylosova díla (《埃斯库罗斯 悲剧 七种》)
- Sofoklova díla (《索福克勒斯 悲剧 七种》)
- Díla Euripides (《欧 力 比德斯 悲剧 五种》)
- Díla Aristofana (《阿里斯多芬 喜剧 五种》)
- Rétorika (《亚里士多德 修辞 学》)
- Poetika (《亚里士多德 诗 学》)
- Ezopovy bajky (《伊索 寓言》)
- Paralelní životy (《普鲁塔克 名人 传》)
Ocenění a čest
Osobní život
Luo si vzal Ma Wanyi (马宛 颐), pár měl dva syny, Luo Jinlin (罗锦麟) a Luo Jinwen (罗锦文).
Reference
- ^ „Archivovaná kopie“ 新 见 之 罗念生 译 古 希腊 小说. nandu.com (v čínštině). 2013. Archivovány od originál dne 12. 12. 2013. Citováno 2013-12-10.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ A b „Luo Niansheng“. cbi.gov.cn. Archivovány od originál dne 18. 12. 2013. Citováno 2013-12-10.
- ^ 中国 现代 散文. xiexingcun.com (v čínštině).
Další čtení
- Marianne McDonald: Živé umění řecké tragédie, S. 76