Lulu Wang (romanopisec) - Lulu Wang (novelist)

Tento článek je o autorovi. Pro filmaře viz Lulu Wang (filmařka).
Lulu Wang
Lulu Wang v roce 2007
Lulu Wang v roce 2007
Nativní jméno
王 露露 (Wáng Lùlù)
narozený (1960-12-22) 22. prosince 1960 (věk 59)
Peking, Čína
obsazeníSpisovatel, učitel
Alma materPekingská univerzita
Aktivní roky1997 – dosud
webová stránka
www.luluwang.nl

Lulu Wang (čínština : 王 露露; pchin-jin : Wang Lùlù; narozená 22. prosince 1960) je čínská spisovatelka, která žije v Nizozemsku od roku 1986. Je nejprodávanější romanopiskyní a také sloupkař pro Shijie Bolan (Světová vize).

Časný život

Lulu Wang se narodila 22. prosince 1960 v Peking, Čína. Její matka byla učitelkou literatury. Na Pekingská univerzita Wang studoval předměty včetně anglického jazyka a literatury.[1] Po absolutoriu učila na univerzitě a poté se přestěhovala do Nizozemska v roce 1986 ve věku 26 let;[2] tam učila čínštinu na Zuyd University of Applied Sciences v Maastricht.[1]

Spisovatelská kariéra

V roce 1997 vydala svůj poloautobiografický debutový román Het Lelietheater („Divadlo Lily“),[2] která je plná čínských přísloví a rýmů přeložených do nizozemštiny.[3] Románu se v Nizozemsku prodalo přes 800 000 výtisků a vyneslo jí Gouden Ezelsoor v roce 1998 za nejprodávanější literární debut;[4] následující rok vyhrál Mezinárodní cena Nonino na Salcburský velikonoční festival.[5][6] V roce 1997 byla známá jako nejprodávanější autorka v holandském jazyce.[7] Román byl přeložen z nizozemštiny do několika jazyků, včetně angličtiny.[8][9]

„Na chvíli bylo její jméno prakticky jediné, které průměrný nizozemský čtenář dokázal vyprodukovat, když byl požádán, aby jmenoval čínského spisovatele.“[10]

Její román z roku 2010, Wilde rozen je, stejně jako její debut, knihou o jejím životě v Číně; tentokrát je hlavní postavou dvanáctiletý Qiangwei, který vyrůstá během Kulturní revoluce. Wang ji nazvala dosud nejosobnější knihou.[11] V roce 2012 vydala Nederland, wo ai ni, knižní aplikace obsahující animace, hudbu a diskusní fórum, také dostupná jako elektronická kniha; později vyšlo také v tištěné verzi. Druhá kniha byla vydána v roce 2013, Zomervolliefde, dvojjazyčná holandská a čínská publikace obsahující básně, ilustrace, píseň a krátký film.

Kromě toho, že je nejprodávanějším autorem,[12] Wang pracuje jako sloupkař pro mezinárodní časopisy v čínském jazyce Světová vize (Číňan: 世界 博览, pchin-jin: Shìjiè Bólǎn)[13] a Světové dění (Číňan: 世界 知识, pchin-jin: Shìjiè Zhīshì).[14]

Ocenění

Vybraná díla

Reference

  1. ^ A b Yue, Tao (jaro 2007). „Fikce je filozofie: rozhovor s Lulu Wangovou“ (PDF). Zpravodaj IIAS. Archivovány od originál (PDF) dne 31. ledna 2015. Citováno 31. ledna 2015.
  2. ^ A b T'Sjoen 2004, str. 20.
  3. ^ Howell & Taylor 2003, str. 161.
  4. ^ A b (v holandštině) Gouden Ezelsoor, Grafische Cultuurstichting. Citováno dne 8. března 2015.
  5. ^ A b (v italštině) I Premiati del Quarantesimo Premio Nonino Archivováno 2015-02-27 na Wayback Machine, Nonino. Citováno dne 8. března 2015.
  6. ^ A b (v italštině) Il Premio Nonino per Salisburgo alla scrittrice cinese Lulu Wang, Corriere della Sera, 1999. Citováno dne 8. března 2015.
  7. ^ Louwerse 2007, str. 125.
  8. ^ https://www.worldcat.org/identities/lccn-n97-108571/
  9. ^ https://viaf.org/processed/DNB%7C115627944
  10. ^ Idema 2013, str. 202.
  11. ^ Post, Hans Maarten (20. srpna 2010). „Lulu Wang keert terug naar haar jeugd“. Het Nieuwsblad (v holandštině). Citováno 30. ledna 2015.
  12. ^ Schwartz, John Burnham (10. září 2000). „Maův letní tábor“. The New York Times. Citováno 31. ledna 2015.
  13. ^ „Lulu Wang“. Meuse Rhine Journal. Maastricht. 9. července 2013. Archivovány od originál dne 2. dubna 2015. Citováno 31. ledna 2015.
  14. ^ (v holandštině) Jeroen Gijselhart, “Nieuwe páchne: Lulu Wang nad haar cultuurshock v Nederlandu ", Pokud pak je teď, 2013. Citováno dne 11. března 2015.
  15. ^ Paridon, Elsbeth van (1. dubna 2014). „Kulturní velvyslanec Lulu Wang“. China.org.cn. Citováno 31. ledna 2015.

Bibliografie

externí odkazy