Luigi Robecchi Bricchetti - Luigi Robecchi Bricchetti

Luigi Robecchi Bricchetti
Luigirobecchi.jpg
Luigi Robecchi Bricchetti
narozený21. května 1855[1]
Pavia
Zemřel31. května 1926[1]
Pavia
Národnostitalština
Alma materTechnologický institut v Karlsruhe
DětiMabruc Robecchi Bricchetti
Vědecká kariéra
PoleBadatel, geograf, kartograf přírodovědec.

Luigi Robecchi Bricchetti (21. května 1855 - 31. května 1926) byl italština badatel, geograf, kartograf a přírodovědec.

Životopis

Robecchi Bricchetti byl nemanželský syn Ercole Robecchi, vlastníka půdy z Zerbolò a mladá švadlena Teresa Brichetti. Vyrůstal se svou matkou a používal její jméno, dokud jeho otec po dlouhé právní bitvě nepoznal otcovství. V roce 1874 si Luigi změnil příjmení na Robecchi Bricchetti.[2]

Robecchi Bricchetti se zapsal na stavební fakultu na University of Pavia a poté pokračoval ve vzdělávání na University of Zurich a Technologický institut v Karlsruhe, kde nakonec promoval.[3][4]

Byl osobou mnoha kulturních a vědeckých zájmů (etno-antropologie, geografie, geologie, zoologie atd.), S vynikajícími znalostmi jazyků, včetně němčiny a arabštiny, kterými hovořil plynně.[4] Intenzivně se věnoval studiu[5] a bojovat proti rozšířenému otroctví v Africe.[2]

Jako klasický průzkumník z devatenáctého století se vrátil do svého domova Pavia z jeho cest s velkým množstvím předmětů a afrických dokumentů. Během své poslední cesty do Afriky v roce 1903 osvobodil somálskou ženu a jejího syna z otroctví a přivedl je s sebou do Pavie. Později si legálně adoptoval chlapce, který přijal jméno Mabruc Robecchi Bricchetti.[2] Robecchi Bricchetti zemřel v Pavii v roce 1926.[3]

Cesty a průzkumy

Robecchi Bricchetti trávil většinu času cestováním do Afriky. Byl prvním Evropanem[Citace je zapotřebí ] průzkumník k rozsáhlé návštěvě Africký roh region, označovaný také jako Benadir, kterému dal své současné jméno Somálsko.[3]

V roce 1885 odcestoval do Egypt, odkud se dostal do Oázy Siwa v libyjské poušti.[6][7]najde v roce 1888[6] odcestoval do Zeila v Somálsku. Poté přešel přes Poušť Danakil a dorazil dovnitř Harrar, Etiopie, kde žil několik měsíců a provedl řadu vědeckých studií.[8]

V roce 1890 se vrátil do Somálsko kde prozkoumal tehdy neznámou oblast Hobyo.[1][6] Jeho cesta pokrývala oblast více než dva tisíce kilometrů, dokud nedorazil Alula, a je dokumentována velkým množstvím map a fotografií, které během cesty sestavil.[9]

V letech 1890 až 1891 vedl výpravu na neznámé území Migiurtinia[1], kde produkoval významná kartografická a etnografická pozorování. V roce 1896 provedl nový přechod libyjskou pouští až do Oázy Siwa.[6] Jeho poslední známá cesta do Afriky byla v roce 1903.[2]

Vědecká sbírka

Sbírka hmyzu Robecchi Bricchetti byla původně přidělena týmu specialistů (Charles Emery pro mravence, Raffaello Gestro pro brouky, Pietro Pavesi pro pavouky a štíry, Paolo Magretti pro vosy a kobylky, Arturo Issel pro skořápky atd.). Plazi byli posláni do herpetolog George Albert Boulenger na britské muzeum. Jako poctu Boulenger věnoval Robecchi Bricchetti trpasličí chameleon (Rhampholeon robecchii, nyní považován za poddruh Rieppeleon kerstenii ) a agama (Agama robecchii ).[10] Byl také poctěn ichtyologem Decio Vinciguerra, který po něm pojmenoval sumce. (Clarias robecchii, synonymum pro Clarias gariepinus )[3]

Robecchi Bricchetti zanechal závěť, kde věnoval většinu svého archivu Etnografickému a antropologickému muzeu ve Florencii a Pigoriniho národní muzeum pravěku a etnografie v Řím. The Muzeum přírodní historie, Pavia, obdržel svůj fotoarchiv, knihovnu a výběr zbraní a předmětů shromážděných během třiceti let cest a průzkumů.[6][2]

Muzeum Robecchi Bricchetti v Hrad Visconti (Pavia) je mu věnován. [11]

Bibliografie

Knihy

  • Robecchi Bricchetti, Luigi (1881). Cenové doporučení pro všechny, kteří hledají dobré podmínky pro vaši dovolenou v regionu Villamaggiore a Crosina posto v provincii Milano e di ragione dell'illustriss. signore barone Sabino Leonino. Milan: Premiata Tipografia e litografia degli Ingegneri.
  • All’oasi di Giove Ammone, Fratelli Treves, Milán, 1890
  • Tradizioni storiche dei somálský Migiurtini raccolte v Obbii, Ministero Affari Esteri, Řím, 1891
  • I nostri protetti (i Galla), Marelli, Pavia, 1894
  • Nell'HarrarGalli, Milán, 1896
  • Somalia e Benadir: viaggio di esplorazione nell’Africa orientale, prima traversata della Somalia per incarico della Società Geografica Italiana, Carlo Aliprandi, Milán, 1899
  • Nel paese degli aromi. Diario di una esplorazione nell’Africa orientale: da Obbia ad Alula, Cogliati, Milán, 1902

Periodika

Luigi Robecchi Bricchetti, Cenno intorno allle opere di sistemazione e bonifica (1881)
  • „Lettere dall’Harrar“, v Bollettino della sezione fiorentina della Società Africana d'Italia, sv. IV, 1888, str. 243; sv. V, 1889, str. 57; sv. VI, 1890, str. 130
  • „Lettere dall’Harrar“, v Bollettino della Società Africana d’Italia, sv. VIII, č. I-II, 1889, s. 35–38
  • „Lettera dall’Harrar sul Borelli“, v Bollettino della Società Geografica Italiana, sv. III, 1889, s. 27–40
  • „Sulla via dell’Harrar“, v La Riforma illustrata, sv. VIII („L’Africa Italiana“), 1890
  • "Da Obbia ad Alula", v Bollettino della Società Geografica Italiana, sv. III-IV, 1890
  • „Un’escursione attraverso il deserto libico all’oasi di Siuva, v Bollettino della Società Geografica Italiana, sv. III, 1890, str. 869–879 a 996–1008
  • "Viaggio nel paese dei Somali", v Bollettino della Società Geografica Italiana, sv. III, 1890, str. 869–879 a 996–1008
  • "Esplorazione di Obbia: rapporto", v Bollettino della Società Africana d'Italia, sv. IX, 1890, s. 124–130, 204, 245-261
  • „Gl’Isa Somali“, v Bollettino della Società Africana d'Italia, 1890, s. 15–19
  • "Harrar: ricordi di viaggio", v L’illustrazione Italiana, sv. XII, 1890, str. 163 a str. 190
  • "Harrar", v La Tribuna Illustrata, sv. Já, ne. 46, 1890, str. 715–717
  • „In viaggio per l’Harrar“, v Nuova Antologia, 16. listopadu 1890
  • „Lingue parlate Somali, Galla e Harari: Note e studi raccolti ed ordinati nell’Harrar“, v Bollettino della Società Geografica Italiana, sv. III, 1890, str. 257, 271, 380-391, 689-708
  • „Ricordi di un soggiorno nell’Harrar“, v Bollettino della Società Geografica Italiana, Leden 1891
  • "La prima traversata della penisola dei Somali", v Bollettino della Società Geografica Italiana, Květen 1893
  • "Il commercio di Tripoli", v Memorie della Società Geografica Italiana, sv. VI, 10. dubna 1896

Další odkazy

  • Ettore Fabietti, Luigi Robecchi Bricchetti e la prima traversata della Somalia, G. B. Paravia, Turín, 1940
  • Francesco Surdich, „L’immagine dell’Africa e dell’Africano nelle esplorazioni di Luigi Robecchi Bricchetti“, v Storia delle Esplorazioni, svazek V, Bozzi Editore, Janov, 1983
  • Silvio Zavatti, Uomini verso l’ignoto: Gli esploratori nel mondoGilberto Bagaloni Editore, Ancona, 1979
  • Gabriele Gregoletto, Pianeta Terra: Dizionario di navigatori, esploratori, scienziati e viaggiatori che, con le loro azioni o imprese piccole e grandi, Contribuirono principalmente alla conoscenza geografica della Terra, Cornedo Vicentino, 2004

Reference

  1. ^ A b C d Krátká biografie na Treccani.it
  2. ^ A b C d E Alessandro Luigi Perna L'avventura africana di Robecchi Bricchetti, il più grande esploratore italiano del Corno d'Africa L'Huffington Post - Pubblicato 03/07/2014
  3. ^ A b C d Exponát „Un esploratore pavese v Africe - Le collezioni zoologiche di Luigi Robecchi Bricchetti al Museo di Storia Naturale di Pavia“ (2014)
  4. ^ A b Zpravodaj dell’Università di Pavia
  5. ^ Scott Steven Reese (2008). Obnovitelé věku: Svatí muži a sociální diskurz v koloniálním Benaadiru. BRILL. 143–. ISBN  90-04-16729-3.
  6. ^ A b C d E „Biografie - Università degli Studi di Bergamo“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 04.03.2016. Citováno 2016-06-09.
  7. ^ Il Corno d’Africa
  8. ^ Richard Pankhurst (13. května 2013). Fotografovaná Etiopie: Historické fotografie země a jejích obyvatel pořízené v letech 1867 až 1935. Routledge. str. 7–. ISBN  1-136-78610-4.
  9. ^ ITINERARIO DEL VIAGGIO DA OBBIA AD ALULA DELL'ING. LUIGI ROBECCHI BRICHETTI Archivováno 2016-08-18 na Wayback Machine Istituto Geografico Militare
  10. ^ Beolens, Bo; Watkins, Michael; Grayson, Michael (2011). Eponym slovník plazů. Baltimore: Johns Hopkins University Press. xiii + 296 stran ISBN  978-1-4214-0135-5. („Robecchi“, s. 223).
  11. ^ http://www.museicivici.pavia.it/paviamusei/mcivici6.html