Luigi Berzano - Luigi Berzano
Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace.Říjen 2012) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Luigi Berzano (narozen 8. července 1939, Asti ) je italština sociolog a Katolický kněz.
Životopis
Je národním koordinátorem sekce Vědecké rady pro náboženství Italské asociace pro sociologii a od roku 1992 prezidentem Centra pro studia nových náboženství (CESNUR). Je řádným profesorem na Katedře kultur, politiky a společnosti EU Turínská univerzita. Spolupracuje s teologickou fakultou a univerzitou Rebaudengo v Turíně. Od roku 2005 je členem vědecké rady časopisu Studi di Sociologia Katolické univerzity v Miláně.
Jeho výzkum se zaměřuje na náboženský pluralismus a svobodu v multikulturních společnostech, zejména ve vztahu k individuálním a kolektivním náboženským zkušenostem. V této oblasti prováděl výzkumy duchovních hnutí, jako je New Age, a také historických náboženských menšin. v Životní styl Sociologia dei, vyvinul novou teorii týkající se praktik a kolektivního chování v náboženské oblasti.
V roce 2010 založil v Turíně Osservatorio sul Pluralismo Religioso, který zaznamenal asi 150 náboženských skupin a forem v metropoli Turín rozdělením do pěti kategorií: skupiny s původem židokřesťanských a letničních církví, skupiny a hnutí s východním původem, skupiny založené na Západě (New Age, esoterické a ufologické skupiny, Damanhur) a islám. Je spoluzakladatelem Výročního přehledu sociologie náboženství (Brill, Leidene -Boston ).
Bibliografie
- L'analisi del contenuto nella ricerca sociologica, Pontificia Università Gregoriana, Roma, 1973.
- Partecipazione sociale e nuove formy religiose, TDF, Torino, 1977.
- Differenziazione e religione negli anni Ottanta, Giappichelli, Torino, 1990.
- Maghi e magie nell'Italia di oggi, (s Enzem Paceem, Maria Immacolata Macioti, Vittorio Dini), Pontecorboli Editore, Firenze, 1991.
- Tutela e degrado del Territorio, Il Segnalibro, Torino, 1992.
- Aree di devianza, Il Segnalibro, Torino, 1992.
- La pena del non lavoro, (ed) F. Angeli, Milano, 1993.
- Religiosità del nuovo areopagoF. Angeli, Milano, 1994.
- La sfida infinita s Massimo Introvigne, Edizioni Sciascia, Roma, 1994.
- Sociologia della devianza (s Francem Prinou), Edizioni NIS, Roma, 1995.
- Terziario esoterico a Torino(ed) Edizioni Il Segnalibro, Torino, 1995.
- Adolphe Quételet. Il mito dell'uomo medio(ed) Edizioni Il Segnalibro, Torino, 1996.
- Forme del pluralismo religioso, Edizioni Il Segnalibro, Torino, 1997.
- Giovani e violenza. Comportamenti collettivi v oblasti metropolitana, Ananke, Torino, 1997.
- Il gigante invisibile. Nuove credenze e minoranze religiose nella provincia di Foggia, (s Massimo Introvigne) Edizioni NED, Foggia, 1997.
- Damanhur. Popolo e comunità, Editrice ElleDiCi, Torino, 1998.
- New Age, Il Mulino, Bologna, 1999.
- Cristiani d'Oriente v Piemontu, (s Andrea Cassinasco), L'Harmattan Italia, Torino, 1999.
- New Age, Acento Ed., Madrid, 2002.
- Liberi tutti. Případ Centri sociali obsadí Torino, (s Carlo Genova e Renzo Gallini) Ananke, Torino, 2002.
- Società e movimenti, (s Cristopherem Cepernichem) Edizioni Esselibri Simone, Napoli, 2003.
- Giubileo 2000: non tutte le strade portano a Roma, FrancoAngeli, Milano, 2003.
- Identita a identifikace, (s Pierluigi Zoccatelli), Sciascia Editore, Caltanissetta-Roma, 2005.
- Životní styl Percorsi di sociologia dei, (s Carlo Genova), ilSegnalibro, Torino 2008.
- Životní styl nella partecipazione religiosa, (s Carlo Genova), ilSegnalibro, Torino 2008.
- Religione dei volti, Edizioni loSpettatore, Asti, 2009.
- La buona morte, (ed), Morcelliana, Brescia, 2009.
- La società delle pratiche orizzontali, (s Carlo Genova), Libri Emil, Bologna, 2010.
- Nessun idolo. Cultura contemporanea e spiritualità cristiana, (ed) Glossa, Milano, 2010.
- L'età delle pratiche orizzontali, (s Carlo Genova), I libri EMIL, Bologna, 2010.
- Ai piedi dei grandi maestri, (ed) Edizioni loSpettatore, Asti, 2010.
- Cinesi a Torino, (s C. Genova, M. Introvigne, R. Ricucci, P. Zoccatelli) Il Mulino, Bologna, 2010.
- Životní styl Sociologia dei (s Carlo Genova), Carocci, Roma, 2011.
- Životní styl a náboženství, ve výročním přehledu sociologie náboženství, n. 1. 2010, Brill.
- Povolání jako osobní volba, v Giuseppe Giordan, (ed), Povolání a sociální kontext, Brill, Leiden - Boston, 2007.
- Konverze jako nový životní styl: průzkumná studie Soka Gakkai v Itálii, v Giuseppe Giordan (ed)„Konverze ve věku pluralismu, Brill, Leiden - Boston, 2009.
- Náboženský životní styl, Giuseppe Giordan, William H. Swatos (ed), Religion, Spirituality and Everyday Practice, London - New York, Springer, 2011.
- Roční přehled sociologie náboženství, svazek 3, Nové metody v sociologii náboženství, ed s Ole Preben Riis.
- Čtvrtá sekularizace: Autonomie individuálního životního stylu, Routledge, 2019.