Ludwig von Stieglitz - Ludwig von Stieglitz - Wikipedia
Ludwig von Stieglitz (Любим Иванович Штиглиц; 24. prosince 1779 v Arolsen, Waldeck - 18. března [OS 6 březen] 1843, Petrohrad ) byl Žid ruština podnikatel a zakladatel bankovní dům Stieglitz & Company.
Byl nejmladším ze tří synů Waldeck soudní bankéř Hirsch Bernhard Stieglitz a jeho manželka Edel Elisabeth (rozená Marcus). Jako mladý muž se Stieglitz přestěhoval do Ruska jako zástupce svého obchodního domu a nakonec byl jmenován soudním bankéřem Alexander I. z Ruska, získávání vlivu a přijímání různých ruských dekorací. Po přijetí křesťanství byl 22. srpna 1826 povýšen na důstojnost ruského dědičného barona.
Stieglitz pokračoval jako dvorní bankéř Nicholas I. a aktivně se podílel na mnoha finančních záležitostech své adoptivní země a investoval do řady podniků, včetně parní navigace mezi nimi Lübeck a Petrohrad. Koupil Pozůstalost Gross-Essern v Kuronsko a 3. května 1840 bylo jeho jméno zapsáno do registru šlechty v Kuronsku.
Jeden současník poznamenal: „Byl to Němec Rothschild Petrohradu, ale ve skutečnosti více; protože nebyl jen bohatý na peníze, byl stále bohatší na srdce a ušlechtilý dobrodinec v nejlepším slova smyslu. “[1]
Osobní život
Ludwig von Stieglitz se oženil s Amalie Angelikou Christiane Lévyovou (26. července 1777, Hannover - 20. února 1838, Petrohrad); jejich potomci byli Senátem 3. dubna 1862 potvrzeni v důstojnosti dědičných baronů:
- Syn Alexander byl jeho nástupcem ve funkci vedoucího banky (dokud se firma nedostala do dobrovolné likvidace v roce 1863) a stal se vedoucím banky Státní banka ruské říše založena v roce 1860.
- Dcera Nathalie (17. října 1805, Petrohrad - 17. května 1882, Frankfurt). Provdala se v roce 1824 za nizozemského generálního konzula Johanna Davida von Hardera (1797-1871).
Reference
- ^ Memoirs of Karoline Bauer - Translation from German, Published 1885 by Remington & Co, page 114